Dne 10. ledna 2022 uspořádala Evropská komise kulatý stůl generálního ředitele na téma polovodičů. Akci uspořádali Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně pro Evropu připravenou na digitální věk, a Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh.
V uplynulém roce došlo v Evropě k narušení dodávek čipů, což vedlo k výpadkům ve více hospodářských odvětvích, což by mohlo mít potenciálně závažné společenské důsledky.
S tím, jak se digitální transformace urychluje, poptávka po polovodičích poroste. Očekává se, že do roku 2030 se celosvětový trh s čipy zdvojnásobí. Nebudou-li přijata žádná opatření, může nedostatek pokračovat. Nejde však pouze o nabídku a poptávku. Všechna moderní hospodářství zavádějí opatření ke zvýšení odolnosti polovodičového ekosystému ve svých zemích.
Kulatý stůl výkonné ředitelky byl uspořádán v rámci přípravy evropského aktu o čipech, který oznámila předsedkyně Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie dne 15. září 2021. Prostřednictvím evropského aktu o čipech chce Evropa navrhnout soudržnou evropskou vizi a strategii, která poskytne rámec, který zabrání soupeření vnitrostátních veřejných dotací, rozdrobí jednotný trh a upevní Evropu a její přednosti pevně do globálního geopolitického prostředí.
Evropa má silné postavení na trhu ve specifických oblastech, jako je elektrická elektronika, průmyslová automatizace a výroba zařízení, výroba analogových čipů a technologie s nízkou spotřebou energie, jako je FDSOI. Evropa je domovem předních světových výzkumných a technologických organizací.
Evropa má však v hodnotovém řetězci chronickou zranitelnost, například silnou závislost na výrobě, balení, testování a montáži čipů ve východní Asii nebo závislost na návrhu čipů v USA. Podíl Evropy na trhu polovodičů je výrazně nižší než její hospodářský význam. V současné době nemá Evropa schopnosti navrhovat a vyrábět v předních uzlech.
Na kulatém stolu generálního ředitele se sešlo široké zastoupení evropského polovodičového ekosystému se zástupci začínajících a zavedených společností, projektových a výrobních společností a předních evropských výzkumných ústavů. Zúčastněnými organizacemi byly:
- Alcyon Photonics (ES)
- ASML (NL)
- CEA-Leti (FR)
- Fraunhofer (DE)
- IMEC (BÝT)
- Infineon (DE)
- Kalray (FR)
- Melexis (BE)
- Severský polovodič (NO)
- NXP (NL)
- Robert Bosch (DE)
- SOITEC (FR)
- STMicroelectronics (FR/IT)
- Tachyum (SK)
Mezi zkoumaná témata patřily způsoby, jak zvýšit transparentnost v dodavatelských řetězcích polovodičů, možnosti investic do stávajících a nových zařízení na výrobu polovodičů a prostředky na podporu vedoucího postavení v oblasti technologií a inovací.
Účastníci se shodli na tom, že ke splnění cílů iniciativy Evropský akt o čipech je zapotřebí společné akce. Byly zdůrazněny úzké vazby mezi výzkumem a vývojem polovodičů, designem a výrobou. Odvětví polovodičů potřebuje odborníky a kvalifikovanou pracovní sílu. Odvětví polovodičů musí lépe znát odvětví svých zákazníků a naopak.
Další klíčová sdělení z kulatého stolu:
- Evropa musí stavět na svých silných stránkách, např. v oblasti výzkumu a vývoje a vybavení;
- jasná podpora pilotních linek a infrastruktur pro navrhování;
- naléhavá potřeba fondu pro čipy na podporu začínajících, rychle se rozvíjejících podniků a malých a středních podniků;
- naléhavá potřeba investičního rámce, který pomůže zvýšit výrobní kapacitu Evropy v oblasti vyspělých i pokročilých technologií, aby bylo dosaženo 20 % cíle Digitálního kompasu;
- potřeba celosvětově rovných podmínek a asertivnější Evropy na geopolitické scéně.