Skip to main content
Shaping Europe’s digital future

Využívání rádiového spektra veřejným sektorem

Subjekty veřejného sektoru využívají rádiové spektrum v řadě oblastí ke zlepšení veřejného života. Politiky EU pomáhají koordinovat toto úsilí přes hranice.

    Tísňová rádiová komunikace

© Getty Images - MaboHH

Subjekty veřejného sektoru jsou významnými uživateli spektra. Nejdůležitějšími uživateli spektra ve veřejném sektoru jsou obrana, vědecká a výzkumná komunita, navigace a pozorování Země, veřejná doprava (zejména pokud jde o bezpečnostní komunikace), veřejná bezpečnost a záchranné služby (policie, hasičský sbor, první pomoc, pátrání a záchrana, pomoc při katastrofách).

Tyto služby byly mezi prvními, které zavedly rádiové technologie, například pro veřejnou bezpečnost a obranu. Jsou i nadále vysokou prioritou při přidělování spektra vládami, zejména hodnotných kmitočtů nižších než 15 GHz. Tyto subjekty veřejného sektoru poskytují služby na celostátní, regionální a místní úrovni.

Koordinace přeshraničního využívání spektra ve veřejném sektoru

Využívání spektra veřejným sektorem je často spojeno s cíli obecného zájmu stanovenými na vnitrostátní úrovni. Spadá tedy především do pravomoci členských států. Veřejné služby však musí být v mnoha případech organizovány koordinovaně přes hranice. Veřejné využívání spektra je proto v některých případech koordinováno na celosvětové úrovni a na úrovni EU.

Mezinárodní jednání

Přidělování spektra je obecně zvažováno a vyjednáváno na celosvětové úrovni. Rozhodnutí mají podobu změn Radiokomunikačního řádu, které vyžadují konsensus naSvětové radiokomunikační konferenci (WRC) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).

V řadě odvětví, jako je civilní letectví, námořní doprava, vesmír a družice, pozorování Země, meteorologie a vědecké služby, závisí využívání spektra na rozhodnutích specializovaných odvětvových organizací a agentur OSN. Mezi ně patří Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Světová meteorologická organizace (WMO).

Spektrum v EU

Vzhledem k tomu, že využívání spektra veřejnými službami musí být koordinovaně organizováno přes hranice, jsou odvětvové politiky EU relevantní pro spektrum v EU. Příklady lze nalézt v odvětvích komunikační dopravy (jednotné evropské nebe, bezpečnost silničního provozu, družicová navigace), vesmír (Evropská vesmírná politika), životní prostředí (pozorování Země, civilní ochrana), zdraví (eInclusion, eHealth), bezpečnost (kontrola hranic) a vědecké služby.

Celkovým cílem politiky rádiového spektra je maximalizovat sociální a hospodářskou hodnotu, kterou Evropa odvozuje od využívání rádiového spektra. Vzhledem k tomu, že veřejný sektor je významným uživatelem spektra, mělo by být toto využívání co nejvíce sociálně-ekonomicky efektivní. Vyvážená politika EU v oblasti spektra proto zahrnuje zohlednění potřeb veřejného sektoru v oblasti spektra, a to i v případě, že řada typů využívání veřejného sektoru nespadá do právních a institucionálních pravomocí EU. Dosažení větší provozní výkonnosti a zvýšení hospodářské a sociální hodnoty spektra by mohlo potenciálně zlepšit poskytování veřejných služeb a posílit celkovou konkurenceschopnost evropského hospodářství.

O tom, do jaké míry se na veřejné využívání rádiového spektra vztahují právní předpisy EU, se musí rozhodovat případ od případu. Některá harmonizační opatření přijatá na úrovni EU mají za cíl podpořit veřejné využívání spektra, například pro aplikace inteligentních dopravních systémů související s bezpečností silničního provozu.

Otázky k dalšímu zvážení:

  • Zvýšení transparentnosti využívání spektra veřejným sektorem prostřednictvím pravidelných průzkumů využívání spektra a hodnocení očekávaných budoucích potřeb veřejného sektoru. Vypracování dlouhodobých strategických plánů pro přidělování spektra veřejného sektoru.
  • Hodnocení potřeb rádiového spektra souvisejících s poskytováním veřejných služeb a aplikací souvisejících se specifickými politikami EU: letecká doprava (iniciativy jednotného evropského nebe týkající se uspořádání letového provozu), železniční doprava (Evropský systém řízení železničního provozu – ERTMS), silniční doprava (Inteligentní dopravní systémy (ITS)), tísňová a veřejná bezpečnostní komunikace (PPDR) a další.
  • Vzhledem k tomu, že spektrum je omezeným a omezeným zdrojem, je důležité rozhodnout se mezi přidělováním spektra pro veřejný sektor a neveřejným využíváním (soukromým nebo komerčním) a stanovit mechanismy k nalezení reálné rovnováhy.
  • Přerozdělení nebo přerozdělení spektra k využívání nebo uživatelům, kteří vytvářejí vyšší socioekonomickou hodnotu – mezi uživateli veřejného sektoru nebo mezi uživateli z veřejného a neveřejného sektoru. Změny ve využívání spektra by měly být prováděny včas a nákladově efektivním způsobem.
  • Postupy zadávání zakázek používané subjekty veřejného sektoru k nákupu bezdrátových zařízení a služeb mají dopad na potřeby spektra, a to jak z hlediska účinného využívání spektra, tak z hlediska interoperability. Pořizování zařízení a technologických možností by mělo být prováděno v souladu s postupy správné správy spektra.
  • Harmonizace využívání rádiového spektra ve veřejném sektoru s cílem dosáhnout:
    • přeshraniční (celoevropské) poskytování služeb;
    • úspory z rozsahu pro výrobu zařízení;
    • minimální možnou míru rušení mezi vnitrostátními systémy.
  • Vypracování dlouhodobých strategických plánů pro harmonizaci přidělování prostředků veřejného sektoru na evropské a celosvětové úrovni (WRC).
  • Sdílení kmitočtových pásem mezi uživateli veřejného sektoru a mezi uživateli veřejného a neveřejného sektoru s cílem optimalizovat využívání spektra. Hledání slibných příležitostí pro sdílení spektra.

Investice do výzkumu a technologických inovací s cílem dosáhnout účinnějšího využívání spektra, většího sdílení kmitočtových pásem, lepší interoperability a úspor z rozsahu na evropské úrovni. Identifikace kmitočtových pásem, kde zavádění nových, spektrálně účinných technologií pro využití veřejným sektorem, a tím i postupné odstraňování zastaralých technologií, často vede k dalším „digitálním dividendám“ nebo k přerozdělení spektra v pásmu 700 MHz, které je definováno jako horní segment pásma UHF (položený mezi 698–806-MHz) Vzhledem k tomu, že digitalizace televize postupuje, kanály se migrují a spektrum je uvolněno pro mobilní širokopásmové služby.

Nejnovější zprávy

Související obsah

Souvislosti

Politika EU v oblasti rádiového spektra pro přeshraniční bezdrátové připojení

Umožnění bezproblémového bezdrátového připojení přes hranice, abychom mohli sdílet média, zůstat informováni a užívat si nejnovější inovativní technologie, ať jsme kdekoli, vyžaduje koordinaci a spolupráci v oblasti rádiového spektra. Toto dynamické a rychle se rozvíjející...

Viz také

Využití rádiového spektra

Komise stanoví ambiciózní cíle v oblasti konektivity, jichž má být dosaženo rozsáhlým zaváděním a zaváděním sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně bezdrátových sítí, jako jsou 5G, Wifi a družice.

Výbor rádiového spektra

Výbor pro rádiové spektrum (RSC) je odpovědný za konkrétní technická opatření nezbytná k provádění širší politiky rádiového spektra.

Skupina politik rádiového spektra

Skupina pro politiku rádiového spektra je poradní skupinou na vysoké úrovni, která je nápomocna Komisi při rozvoji politiky rádiového spektra.