Elektronická identifikace

Elektronická identifikace (eID) je klíčovým prvkem při zajišťování bezpečnosti a zabezpečení digitálních transakcí. Slouží jako digitální důkaz totožnosti, který jednotlivcům umožňuje přístup k on-line službám, provádění elektronických transakcí a interakci s vládními platformami s vyšší mírou důvěry. Systém elektronické identifikace ověřuje identitu osoby a zajišťuje, aby služby byly poskytovány právoplatnému jednotlivci, zejména v citlivých oblastech, jako je bankovnictví. Výzva spočívá ve vytvoření systému, který bezproblémově funguje napříč hranicemi a průmyslovými odvětvími.

Nedostatek společného právního základupřed rokem 2014 znemožnil členským státům uznávat a přijímat systémy elektronické identifikace vydané v jiných členských státech. Nedostatečná přeshraniční interoperabilita vnitrostátních systémů rovněž znemožnila občanům a podnikům plně těžit z digitální EU. Nařízení o elektronických identifikačních, ověřovacích a důvěryhodných službách (eIDAS), kterébylo zavedeno v roce 2014, umožnilo používání vnitrostátních elektronických průkazů totožnosti pro online veřejné služby přes hranice EU. Nařízení eIDAS, které poskytuje základ pro přeshraniční elektronickou identifikaci, autentizaci a certifikaci internetových stránek v rámci EU, bylo milníkem na cestě k vytvoření předvídatelného regulačního prostředí. V současné době může stávající systém využívat více než 90 % Evropanů. Komise rovněž udržuje a poskytuje řadu otevřených a opakovaně použitelných digitálních řešení, která zajišťují plnou interoperabilitu digitálních služeb souvisejících s identitou (eDelivery, eSignature, eID). Příjem je však nízký, jeho použití je těžkopádné a obchodní případy, zejména v soukromém sektoru, jsou omezené. Jak se digitální služby rozšiřovaly a obavy o soukromí rostly, ukázalo se, že nařízení potřebuje aktualizaci, aby udrželo krok s vyvíjejícím se digitálním prostředím a vznikajícími hrozbami pro ochranu soukromí.

V reakci na tyto změny navrhla Evropská komise v roce 2021 změnynařízení eIDAS z roku2014. Peněženka digitální identityEU ,která byla zavedena nařízením o evropské digitální identitě z roku 2024, zdůrazňuje právo jednotlivců udržet si kontrolu nad svou digitální identitou. Peněženka digitální identity EU je nástrojem k tomu, aby občané mohli bezpečně a soukromě spravovat svou digitální identitu, když procházejí EU, v souladu s prohlášením EU o digitálních právech a jehož cílem je dosáhnout cíle programu politiky digitální dekády, jímž je univerzální přístup k digitální identifikaci do roku 2030.

Evropský parlament dne 29. února 2024 hlasoval pro nové nařízení, přičemž většina z nich tuto aktualizaci podpořila. Dalším krokem je formální schválení Radou ministrů EU k jeho provedení do právního řádu.

Komise ve svémsdělení Digitální kompas 2030 stanovila řadu cílů a milníků pro elektronickou identifikaci: Evropská cesta k digitální dekádě (pdf). Například do roku 2030 by měly být všechny klíčové veřejné služby dostupné online, všichni občané budou mít přístup k elektronickým lékařským záznamům a 100 % občanů bude mít přístup k zabezpečené elektronické identifikaci, což znamená, že jsou uznávány v celé Unii, což jim umožní plnou kontrolu nad transakcemi s totožností a sdílenými osobními údaji. Pilotnípilotní projekt digitální peněženky již umožňuje rozvoj, provádění a rozšíření evropského rámce digitální identity. Cílem je získat soubor technických referencí, norem, komponent a řešení, včetně aplikace, aby mohla být peněženka EU pro digitální identitu zpřístupněna členským státům.