Evropská politika internetu věcí

Internet věcí (IoT) nám umožňuje sloučit fyzický a virtuální svět. Nabízí inovativní řešení a umožňuje vytvářet inteligentní prostředí. Technologie internetu věcí jsou v popředí digitální transformace světové ekonomiky spolu s aplikací distribuované a umělé inteligence (AI). Data shromážděná ze senzorů IoT mohou být monitorována a přenášena zpět do centrálního systému, aby se spustila akce, získala informace nebo reagovala na další připojený objekt ve vzdálenosti stovek kilometrů.

Evropské IoT a Edge Computing

Zavádění technologií IoT optimalizuje způsob, jakým žijeme svůj život. Předpokládá se, že počet instalovaných zařízení připojených k internetu věcí vzroste z přibližně 40 miliard v roce 2023 na 49 miliard do roku 2026, přičemž roční tempo růstu se zvýší o 7 % (International Data Corporation). Je také pozoruhodné, že tři čtvrtiny evropských organizací využívají cloud, zatímco přibližně stejný podíl plánuje investovat do internetu věcí.

To vede k exponenciálnímu růstu dat, která se zpracovávají na okraji sítě.

To znamená, že můžeme snížit náklady na komunikaci a skladování a spotřebu energie při zpracování dat.

Můžeme také použít strojové učení a umělou inteligenci k bezpečné identifikaci datových vzorců, které ovlivňují fyzické procesy nebo podniky. Evropská komise přijala soubor podpůrných politických opatření s cílem urychlit zavádění internetu věcí nové generace a edge computingu a uvolnit jejich plný potenciál v Evropě ve prospěch občanů a podniků EU.

Spolu s edge computingem přinese budoucí IoT revoluci ve způsobu organizace a monitorování výroby a procesů napříč strategickými hodnotovými řetězci, což přinese evropskému průmyslu zelenou a digitální transformaci.

Web 4.0 a průmyslové virtuální světy

Vzhledem k růstu IoT objektů a propojených systémů všude, je složitost zpracování dat na okraji charakterizována inflací dat, různorodostí datových typů a souběhem úkolů.

Vývoj směrem k Web 4.0 a novému virtuálnímu světu zdůrazňuje roli vznikajících síťových funkcí. Jedná se o přechod od internetu věcí k internetu digitálních dvojčat, od cloudu a centrální výpočetní techniky k prostorové výpočetní technice. Těží z pokroku v technologiích uživatelského rozhraní, jako je rozšířená realita (XR), a podněcuje automatizaci a robotiku k vizi průmyslového metaverzu.

Mezi zjištěními nedávného konzultačního setkání bylo uvedeno, že průmyslová metaverze je vyspělejší než metaverze poháněná spotřebiteli. Zúčastněné strany vyjádřily své názory na význam distribuované inteligence a spolupracujících průmyslových systémů v rámci kontinua IoT-Edge v rámci širších výzev v oblasti cloud-Edge Continuum. Vzhledem k tomu, že se jedná o vznikající oblast, je třeba dále pracovat na prozkoumání příležitostí a výzev pro evropské zúčastněné strany.

Programy výzkumu, vývoje a inovací v oblasti internetu věcí

Prostřednictvím programu Horizont Evropa vyzývá Komise k „přední světové datové a výpočetní technologii“ a financuje projekty v oblasti internetu věcí a další činnosti v rámci klastru 4 „Digitální, průmysl a vesmír“ Destinace 3:Od cloudu k okraji internetu věcí

Zejména prostřednictvím výzev v rámci pracovního programu programu Horizont Evropa na období 2021–2022 investovala EU do tohoto klastru pouze přibližně 100 milionů EUR. Do tohoto klastru investovala výzkumné a inovační projekty meta operačních systémů a programovacích nástrojů pro decentralizované zpravodajství a hejna.

Tyto projekty jsou založeny na udržování většiny zpracování dat na okraji a dokonce i na úrovni zařízení, spíše než v cloudu. Budou prováděny v období 2022–2025. Tyto investice do vznikajících technologií vycházejí z úspěchů souvisejících projektů programu Horizont 2020 ve výši přibližně 150 milionů EUR, z nichž některé trvaly až do roku 2023. Tyto předchozí projekty se zaměřily na budování platforem a rozsáhlé pilotníprojekty, ale přispívají také k ekologické a digitální transformaci Evropy obecně. EU dále podporuje průřezové aspekty, jako je budování ekosystémů, kybernetická bezpečnost, interoperabilita platforem, integrace technologií a normalizace.

Výzvy v rámci pracovního programu na období 2023–2024 se zaměřují na výzkum a inovace v kontinuu kognitivní výpočetní techniky, jakož i na pilotní projekty vznikajících inteligentních platforem internetu věcí a decentralizované inteligence. Tyto projekty budou demonstrovat využívání internetu věcí a špičkových technologií napříč různými odvětvími, které posílí průmyslovou spolupráci prostřednictvím otevřených platforem a norem, a tím získají vedoucí postavení Evropy v celém ekosystému okrajů.

IoT podle odvětví

Politika Evropské komise v oblasti internetu věcí zahrnuje řadu vertikálních odvětví a podporuje využívání nových technologií na podporu digitální a ekologické transformace našeho hospodářství a společnosti.

Z hlediska aplikace jsou IoT a digitální technologie klíčovými faktory digitální transformace v různých odvětvích. Za účelem dosažení této digitalizace pracuje Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CONNECT) ve spolupráci s příslušnými politickými GŘ na podporu digitálních projektů v klastru 5 „Klima, energetika a mobilita“ programu Horizont Evropa a klastru 6 „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“.

Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE) a GŘ CONNECT vyvíjejí součinnost mezievropskou strategiípro data a strategiípro udržitelnoua inteligentní mobilitu se zvláštním zaměřením na zavedení společného evropského datového prostoru pro mobilitu. Obě generální ředitelství spojila své síly s Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace (GŘ RTD) a Generálním ředitelstvím pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW) s cílem rozvíjet téma propojené a automatizované mobility prostřednictvím řady doplňkových politik a prostřednictvím výzkumných a vývojových akcí.

Generální ředitelství pro energetiku (GŘ ENER) a GŘ CONNECT připravují opatření v návaznosti na akční plándigitalizace energetikys cílem urychlit digitální a udržitelnou transformaci energetického systému EU. Tato práce je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, REPowerEU a programem Digitální dekády na rok 2030. Dotýká se rovněž posílení výměny a využívání údajů v odvětví energetiky s cílem vytvořit společný evropský energetický datový prostor.

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI) spolupracuje s GŘ CONNECT a vyvíjí společný evropský zemědělský datový prostors cílem zajistit digitální transformaci evropského zemědělského průmyslu. Stávající opatření jsou spolufinancována prostřednictvím programu Horizont Evropa. Zavádění příslušných datových prostorů má být podporováno v rámci programu Digitální Evropa v roce 2024, a to na základě činností členských států EU.

Díky vynikající, účinné a úzké spolupráci mezi různými generálními ředitelstvími Komise jde EU příkladem v oblastech, jako jsou právní předpisy, normalizace a interoperabilita, kybernetická bezpečnost, udržitelné informační a komunikační technologie, jakož i podpora výzkumu, inovací a zavádění. V těchto oblastech spolupracuje s příslušnými zúčastněnými stranami z veřejného i soukromého sektoru a občanské společnosti.