Skip to main content
Shaping Europe’s digital future

Širokopásmové připojení v Chorvatsku

Chorvatský národní plán rozvoje širokopásmového připojení na období 2021–2027 reaguje na cíle evropské gigabitové společnosti do roku 2025 a částečně na digitální cíle do roku 2030.

    Chorvatská vlajka

Shrnutí vývoje širokopásmového připojení v Chorvatsku

Cílem národního plánu rozvoje širokopásmového připojení na období 2021–2027 je poskytnout všem domácnostem rychlost stahování alespoň 100 Mb/s s možností modernizace na 1 Gb/s a 1 Gb/s pro vládní úřady a veřejné budovy, jako jsou školy a zdravotnická zařízení. Sítě 5G mají pokrývat všechna hlavní města a hlavní dálnice.

Vnitrostátní strategie a politika v oblasti širokopásmového připojení

Odpovědné orgány

  • Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Ministarstvomora, prometa i infrastrukture)je ústředním orgánem státní správy s odbornými znalostmi a odpovědností za administrativní úkoly v oblasti elektronických komunikací, včetně politiky a strategie širokopásmového připojení. Prostřednictvím ředitelství pro letový provoz, elektronické komunikace a poštovní služby odpovídá za přípravu návrhů strategií, studií, pokynů, programů a prováděcích plánů. Stanoví obecné zásady a cíle politiky rozvoje sítí a služeb elektronických komunikací, včetně širokopásmové infrastruktury.
  • Ministerstvo pro místní rozvoj a fondy EU (Ministarstvoregionalnoga razvoja i fondova Europske unije) spravuje dva vnitrostátní programy NGN financované EU, rámcový národní program pro rozvoj infrastruktury širokopásmového přístupu a národní program pro rozvoj infrastruktury páteřního širokopásmového připojení.
  • Chorvatský regulační úřad pro síťová odvětví HAKOM (Hrvatskaregulatorna agencija za mrežne djelatnosti)zajišťuje hospodářskou soutěž na trhu, stabilní růst a prostředí pro inovace na trhu elektronických komunikací a poštovních služeb.

Hlavní cíle rozvoje širokopásmového připojení

Vláda Chorvatské republiky přijala v březnu 2021 národní plán rozvoje širokopásmového připojení na období 2021–2027. Plán reaguje na cíle evropské gigabitové společnosti do roku 2025, částečně na digitální cíle do roku 2030 a na akční plán 5G pro Evropu. Cílem chorvatského plánu je poskytnout všem domácnostem připojení s rychlostí stahování alespoň 100 Mb/s a zároveň poskytnout vládním úřadům a veřejným budovám, jako jsou školy a zdravotnická zařízení, symetrické připojení o rychlosti alespoň 1 Gb/s. Vyhledává také sítě 5G ve všech hlavních městech a podél hlavních dálnic.

Hlavní opatření pro rozvoj širokopásmového připojení

Mapování širokopásmového připojení: Společnost HAKOM vyvinula a aktualizuje centrální mapovací nástroj, interaktivní portál GIS, který poskytuje informace o dostupnosti širokopásmového přístupu, konsolidovaný plán infrastruktury mobilních komunikací, jakož i publikace záměrů pro zavedení a rychlosti šířky pásma.

Vnitrostátní finanční nástroje pro širokopásmové připojení

Národní rámcový program pro rozvoj širokopásmové infrastruktury páteřního propojení v oblastech s nedostatečným obchodním zájmem o investice (ONP) je vnitrostátní (zastřešující) režim státní podpory pro širokopásmové připojení. Kromě obecných pravidel státní podpory přináší ONP také pokyny pro místní samosprávy k realizaci jednotlivých projektů v rámci ONP. Celkové odhadované (maximální) financování rámcového programu na vnitrostátní úrovni činí 257,9 milionu EUR, z čehož 123,1 milionu EUR má být financováno z EFRR a zbývajících 134,8 milionu EUR má být pokryto úvěrem EIB. Oba zdroje financování (úvěr z EFRR a EIB) představují granty pro veřejné orgány na místní a regionální úrovni (města, obce a okresy). Očekává se, že příspěvek soukromých finančních prostředků na spolufinancování širokopásmových sítí NGA během provádění programu bude činit 120 milionů EUR. Průměrný roční rozpočet programu na období 2016–2023 činí 31,5 milionu EUR. Chorvatský regulační úřad pro síťová odvětví (HAKOM)byl určen jako držitel ONP.

Národní program pro infrastrukturu páteřního širokopásmového připojení (NP-BBI) zahrnuje opatření státní podpory pro část páteřního připojení sítě NGN v bílých oblastech a jeho cílem je rozvoj vnitrostátního páteřního širokopásmového připojení NGN jako segmentu sítě propojujícího sítě NGA a vnitrostátní hlavní sítě. Program byl schválen Evropskou komisí a bude prováděn prostřednictvím modelu veřejných investic. Pasivní optická infrastruktura bude navržena, vybudována a zachována ve stálém veřejném vlastnictví. Po vybudování infrastruktury bude nabízena provozovatelům na trhu za stejných podmínek. Na základě výsledků veřejných konzultací je cílem programu pokrýt nejméně 540 sídel, která jsou zpočátku upřednostňována a stanovena jako cílená sídliště (alespoň 25 % obyvatelstva) nacházející se v příměstských a venkovských oblastech Chorvatska. Celkový odhadovaný (maximální) rozpočet opatření činí 101,4 milionu EUR, z čehož 86,2 milionu EUR (85 %) bude financováno z EFRR a zbývajících 15,2 milionu EUR (15 %) z vnitrostátních fondů. Roční rozpočet režimu na období 2017–2023 činí 14,5 milionu EUR.

V rámci nové dohody o partnerství a nového operačního programu „Konkurenceschopnost a soudržnost“ se na období 2021–2027 navrhují dvě činnosti:

  • Režim širokopásmové infrastruktury nové generace: Výstavba širokopásmové infrastruktury „backhaul“ nové generace spolu s připojením ke koncovým uživatelům podpoří přístupovou rychlost 100 megabitů za sekundu (Mbps). Režim zahrnuje 540 prioritních sídel, z nichž každé má více než 1 000 obyvatel, plus přibližně 5 800 menších sídel. Všechna místa, na něž se investice vztahuje, jsou demograficky, sociálně a ekonomicky pod celostátním průměrem. Bude instalováno přibližně 5 650 km optických vláken. Tam, kde je to možné, budou použity stávající kanály, ačkoli se odhaduje, že pro přibližně 45 % (přibližně 2,450 km) použitých vláken budou zapotřebí nové kanály. Režim je rozdělen do dvou jednotek: jeden se týká výstavby infrastruktury páteřního propojení sítě nové generace; druhá se týká připojení orgánů veřejné správy k optické infrastruktuře. Celková investice do režimu činí 129,1 milionu EUR, přičemž Evropský fond pro regionální rozvoj EU přispěl v programovém období 2014–2020 prostřednictvím operačního programu „Konkurenceschopnost a soudržnost“ částkou 86,2 milionu EUR. Investice spadá pod prioritu „Využívání informačních a komunikačních technologií“. Chorvatsko přispívá částkou 42,5 milionu EUR.
  • Investice do zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou v bílých a šedých oblastech NGA pro koncové uživatele v souladu s programem na podporu digitální konektivity, s příspěvkem Chorvatska ve výši 57,5 milionu EUR.

Chorvatský plán pro oživení a odolnost zahrnuje opatření v oblasti konektivity k posílení konektivity jako základního kamene digitální transformace společnosti a hospodářství. Jejich cílem je poskytovat služby připojení VHCN v hodnotě přibližně 106 milionů EUR v souladu s cíli EU v oblasti gigabitové společnosti do roku 2025:

  • služby o rychlosti 100 Mb/s pro 100 000 chorvatských domácností (700.000 obyvatel) v rámci 20 projektů v co největším počtu jednotek místní správy s cílem překonat zejména překážku konektivity pro práci na dálku a distanční vzdělávání, zejména ve venkovských oblastech a mezi zranitelnými skupinami, jako jsou studenti ze znevýhodněných rodin nebo osoby se zdravotním postižením,
  • 1 Gbitové služby pro všechny hlavní socioekonomické aktéry, jako jsou školy, univerzity, výzkumná střediska, dopravní uzly, nemocnice, orgány veřejné správy a podniky.

Další investice z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 20 milionů EUR se zaměří na: i) budování pasivní infrastruktury elektronických komunikací pro poskytování přístupu ke službám VHCN a 5G ve venkovských a řídce osídlených oblastech, kde neexistují tržní podmínky pro přilákání soukromých investic“; a ii) pokrytí 5G v městských oblastech a hlavních pozemních dopravních trasách (5G koridorů). Přibližně 55 % domácností, na něž se tato opatření vztahují, se nachází ve venkovských oblastech, 26 % v příměstských oblastech a pouze 19 % v městských oblastech. Přibližně 400 000 EUR bude investováno do reformních činností zaměřených na odstraňování překážek a do pokynů pro výstavbu a udělování povolení, jakož i do harmonizačních postupů.

Ve svém plánu provádění souboru nástrojů pro konektivitu Chorvatsko oznámilo plány na řešení hlavních překážek účinného zavádění sítí VHCN, jako jsou omezení plánování, rychlejší postupy pro omezení vlastnických práv třetích osob a potřeba zřídit koordinační orgán pro vyřizování povolení a vypracovat pokyny pro uplatňování poplatků.

Údaje o rozvoji širokopásmového připojení a technologiích v Chorvatsku

Nejnovější údaje o pokrytí širokopásmovým připojením, předplatném a penetraci, pokrytí různými širokopásmovými technologiemi a nákladech naleznete ve zprávách srovnávacího přehledu a ve zprávách o jednotlivých zemích v rámci indexu digitální ekonomiky a amp; společnosti (DESI).

Přidělování spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení

Podrobnosti o harmonizovaném přidělování spektra naleznete v Evropské observatoři 5G.

Publikace na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a tiskové dokumenty

angličtina

chorvatština

Kontaktní údaje

BCO Croatia (národní úřad pro kompetence v oblasti širokopásmového připojení): Chorvatský regulační úřad pro síťová odvětví, odbor rozvojových programů (HAKOM, Hrvatska regulatorna agencija za mrežne djelatnosti)

Adresa: Roberta Frangeša Mihanovića 9, 10110 Záhřeb, Chorvatsko
Kontakt e-mailem 
Telefon: +385 1 700 7399
Webové stránky

Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture)

Adresa: Prisavlje 14, 10000 Záhřeb, Chorvatsko
Kontakt e-mailem1  nebo e-mailem2
Telefon: +385 1 6169 -060 / -110
Webové stránky

Nejnovější zprávy

Zpráva o činnosti sítě evropských kanceláří kompetencí pro širokopásmové připojení za období 2023–2024

Tato brožura představuje hlavní činnosti, prioritní oblasti a hlavní body ročního programu sítě evropských úřadů pro kompetence v oblasti širokopásmového připojení (BCO) na období 2023–2024.

Související obsah

Souvislosti

Širokopásmové připojení v zemích EU

Najít aktuální informace o rozvoji širokopásmového připojení v každé zemi, jakož i národní strategie a politiky pro rozvoj širokopásmového připojení.

Viz také

Širokopásmové připojení ve Švédsku

Švédský národní plán pro širokopásmové připojení přijatý v roce 2016 má vizi plně propojeného Švédska a má cíle jak v oblasti mobilního pokrytí, tak v oblasti vysokorychlostního širokopásmového připojení pro domácnosti a podniky.

Širokopásmové připojení ve Slovinsku

Slovinsko se při rozvoji širokopásmových sítí, zejména hospodářské soutěže založené na infrastruktuře a službách, rozhodlo pro technologickou neutralitu a dynamiku trhu.

Širokopásmové připojení v Portugalsku

Digitální agenda Portugalska a národní strategie pro konektivitu sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou na období 2023–2030 formují rozvoj digitální infrastruktury v Portugalsku.

Širokopásmové připojení v Nizozemsku

Všechny domácnosti v Nizozemsku by měly mít možnost přístupu k širokopásmovým sítím o rychlosti alespoň 100 Mb/s a převážná většina by měla do roku 2023 využít 1 Gb/s.

Širokopásmové připojení v Lotyšsku

Lotyšsko podporuje cíle gigabitové společnosti a usiluje o přenosovou rychlost 100 Mb/s, kterou lze modernizovat na gigabitovou, pro městské a venkovské oblasti, jakož i o pokrytí všech velkých městských oblastí sítí 5G.

Širokopásmové připojení v Itálii

Italská strategie pro ultraširokopásmový přístup ke gigabitové společnosti si klade za cíl zajistit gigabitové připojení pro všechny do roku 2026.

Širokopásmové připojení v Irsku

Národní plán pro širokopásmové připojení v Irsku předpokládá, že do roku 2026 budou mít všechny prostory v Irsku přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení.

Širokopásmové připojení v Maďarsku

Maďarská národní strategie digitalizace na období 2021–2030 si klade za cíl dosáhnout do roku 2030 95 % domácností pokrytých gigabitovými sítěmi.

Širokopásmové připojení v Německu

Koaliční dohoda z roku 2021, digitální strategie a gigabitová strategie německé spolkové vlády z roku 2022 upřednostňují celostátní dodávky sítí FTTH a 5G.

Širokopásmové připojení ve Francii

Národní širokopásmový program France Très Haut Débit stanoví cíl rychlého širokopásmového přístupu pro všechny domácnosti do roku 2022 a optických vláken pro všechny do roku 2025.

Širokopásmové připojení ve Finsku

Finské orgány upřednostňují zavádění optických sítí na základě hospodářské soutěže za pomoci veřejných prostředků pro oblasti s nedostatečným pokrytím a poradenství místním obcím ohledně toho, jak zavést širokopásmové sítě.

Širokopásmové připojení v Dánsku

Řada politických iniciativ zaměřených na celostátní pokrytí pevným a mobilním širokopásmovým připojením podporuje dánské cíle v oblasti širokopásmového připojení. Vláda usiluje o to, aby se Dánsko stalo digitálním průkopníkem tím, že vytvoří základ pro dánské podniky, aby mohly...

Širokopásmové připojení na Kypru

Kyperský plán pro širokopásmové připojení stanoví strategické cíle na období 2021–2025 a zahrnuje legislativní a regulační zásahy, jakož i praktickou podporu rozvoje širokopásmové infrastruktury.

Širokopásmové připojení v Bulharsku

Národní plán širokopásmové infrastruktury pro přístup nové generace „Propojené Bulharsko“ a politika v oblasti elektronických komunikací byly aktualizovány a přijaty v srpnu 2020.

Širokopásmové připojení v Belgii

Belgická strategie pro širokopásmové připojení je začleněna do širší politické strategie Digitální Belgie. Cílem národního plánu pro pevné a mobilní širokopásmové připojení je odstranit zbývající bílá místa, kde nejsou k dispozici vysokorychlostní služby. Snížením nákladů a...

Širokopásmové připojení v Rakousku

Rakouská strategie pro širokopásmové připojení se zaměřuje na celostátní nabídku gigabitového připojení (pevného i mobilního) do roku 2030.