Skip to main content
Shaping Europe’s digital future

Širokopásmové připojení v Chorvatsku

Chorvatský národní plán rozvoje širokopásmového připojení 2021–2027 reaguje na cíle Evropské gigabitové společnosti do roku 2025 a částečně na digitální cíle do roku 2030.

    vlajka Chorvatska

Shrnutí rozvoje širokopásmového připojení v Chorvatsku

Cílem národního plánu rozvoje širokopásmového připojení na období 2021–2027 je poskytnout rychlost stahování nejméně 100 Mb/s všem domácnostem s možností upgradu na 1 Gb/s a 1 Gbps pro vládní úřady a veřejné budovy, jako jsou školy a zdravotnická zařízení. Sítě 5G mají pokrývat všechna hlavní města a města a hlavní dálnice.

Národní strategie a politika v oblasti širokopásmového připojení

Odpovědné orgány

  • Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture) je ústředním orgánem státní správy s odbornými znalostmi a odpovědností za administrativní úkoly v oblasti elektronických komunikací, včetně politiky a strategie širokopásmového připojení. Prostřednictvím ředitelství pro leteckou dopravu, elektronické komunikace a poštovní služby odpovídá za přípravu návrhů strategií, studií, pokynů, programů a prováděcích plánů. Stanoví obecné zásady a cíle politiky rozvoje sítí a služeb elektronických komunikací, včetně širokopásmové infrastruktury.
  • Ministerstvo pro místní rozvoj a fondy EU (Ministarstvo regionalnoga razvoja i fondova Europske unije) spravuje dva vnitrostátní režimy NGN financované EU, rámcový národní program pro rozvoj širokopásmové infrastruktury a Národní program pro rozvoj páteřní širokopásmové infrastruktury.
  • Chorvatský regulační úřad pro síťové průmysly HAKOM (Hrvatska regulatorna agencija za mrežne djelatnosti) zajišťuje hospodářskou soutěž na trhu, stabilní růst a prostředí pro inovace na trhu elektronických komunikací a poštovních služeb.

Hlavní cíle rozvoje širokopásmového připojení

Vláda Chorvatské republiky přijala v březnu 2021 národní plán rozvoje širokopásmového připojení na období 2021–2027. Plán reaguje na cíle evropské gigabitové společnosti do roku 2025, částečně na digitální cíle do roku 2030 a na akční plán 5G pro Evropu. Cílem chorvatského plánu je zajistit připojení s rychlostí stahování nejméně 100 Mb/s do všech domácností a zároveň poskytnout vládním úřadům a veřejným budovám, jako jsou školy a zdravotnická zařízení, symetrické připojení o rychlosti nejméně 1 Gb/s. Hledá také 5G sítě ve všech hlavních městech a podél hlavních dálnic.

Hlavní opatření pro rozvoj širokopásmového připojení

Širokopásmové mapování: Společnost HAKOM vyvinula a aktualizovala centrální mapovací nástroj Interactive GIS Portal, který poskytuje informace o dostupnosti širokopásmového přístupu, konsolidovaný plán mobilní komunikační infrastruktury, jakož i publikace záměrů pro zavádění a rychlost šířky pásma.

Vnitrostátní finanční nástroje pro širokopásmové připojení

Národní rámcový program pro rozvoj infrastruktury širokopásmového připojení v oblastech, kde chybí dostatečný obchodní zájem na investicích (ONP), je vnitrostátní (zastřešující) režim státní podpory v oblasti širokopásmového připojení. Kromě obecných pravidel státní podpory přináší ONP také pokyny pro místní obce pro realizaci jednotlivých projektů v rámci ONP. Celkové odhadované (maximální) financování rámcového programu na vnitrostátní úrovni činí 257,9 milionu EUR, z čehož 123,1 milionu EUR má být financováno z EFRR a zbývajících 134,8 milionu EUR má být pokryto úvěrem EIB. Oba zdroje financování (úvěr z EFRR a EIB) představují granty pro veřejné orgány na místní a regionální úrovni (města, obce a kraje). Očekává se, že příspěvek soukromých fondů na spolufinancování širokopásmových sítí NGA během provádění programu bude činit 120 milionů EUR. Průměrný roční rozpočet programu na období 2016–2023 činí 31,5 milionu EUR. Chorvatský regulační úřad pro síťový průmysl (HAKOM) byl určen jako držitel ONP.

Národní program pro páteřní infrastrukturu širokopásmového připojení (NP-BBI) zahrnuje opatření státní podpory pro část sítě NGN v bílých oblastech a jeho cílem je rozvíjet národní síť NGN jako síťový segment propojující sítě NGA a vnitrostátní hlavní sítě. Program byl schválen Evropskou komisí a bude prováděn prostřednictvím modelu veřejných investic. Infrastruktura pasivních vláken bude navržena a vybudována a zachována ve stálém veřejném vlastnictví. Poté, co bude infrastruktura vybudována, bude nabízena operátorům na trhu za stejných podmínek. Na základě výsledků veřejných konzultací se program zaměřuje na pokrytí nejméně 540 osad, které jsou původně upřednostňovány a stanoveny jako cílené osady (alespoň 25 % obyvatelstva), které se nacházejí v příměstských a venkovských oblastech Chorvatska. Celkový odhadovaný (maximální) rozpočet opatření činí 101,4 milionu EUR, z čehož 86,2 milionu EUR (85 %) bude financováno z EFRR a zbývajících 15,2 milionu EUR (15 %) z vnitrostátních fondů. Roční rozpočet režimu na období 2017–2023 činí 14,5 milionu EUR.

V rámci nové dohody o partnerství a nového operačního programu „Konkurenceschopnost a soudržnost“ se na období 2021–2027 navrhují dvě činnosti:

  • Systém širokopásmové infrastruktury nové generace: Výstavba nové generace širokopásmové infrastruktury „backhaul“ spolu s připojením ke koncovým uživatelům podpoří rychlost přístupu 100 megabitů za sekundu (Mbps). Program zahrnuje 540 prioritních osad, z nichž každá má více než 1 000 obyvatel, plus přibližně 5 800 menších osad. Všechna místa, na něž se investice vztahuje, jsou demograficky, sociálně a ekonomicky pod celostátním průměrem. Bude instalováno přibližně 5 650 km vlákna. Pokud je to možné, budou použity stávající kanály, i když se odhaduje, že budou zapotřebí nové kanály pro přibližně 45 % (přibližně 2,450 km) použitého vlákna. Režim je rozdělen do dvou jednotek: jedním z nich je výstavba páteřní infrastruktury nové generace; druhá část se týká připojení orgánů veřejné správy k optické infrastruktuře. Celkové investice do tohoto režimu činí 129,1 milionu EUR, přičemž Evropský fond pro regionální rozvoj EU přispěl prostřednictvím operačního programu „Konkurenceschopnost a soudržnost“ na programové období 2014–2020 částkou 86,2 milionu EUR. Investice spadá do priority „Využívání informačních a komunikačních technologií“. Chorvatsko přispívá částkou 42,5 milionu EUR.
  • Investice do zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou v bílých a šedých oblastech NGA koncovým uživatelům v souladu s programem na podporu digitální konektivity s přispěním Chorvatska ve výši 57,5 milionu EUR.

Chorvatský plán na podporu oživení a odolnosti zahrnuje opatření k propojení s cílem posílit konektivitu jako základní kámen digitální transformace společnosti a hospodářství. V hodnotě přibližně 106 milionů EUR mají za cíl poskytovat služby konektivity VHCN v souladu s cíli EU pro gigabitovou společnost do roku 2025:

  • Služby 100 Mb/s pro 100 000 chorvatských domácností (700,000 obyvatel) ve 20 projektech v tolika místních správních jednotkách s cílem překonat zejména překážky pro připojení k práci z domova a distanční vzdělávání, zejména ve venkovských oblastech a mezi zranitelnými skupinami, jako jsou studenti ze znevýhodněných rodin nebo osoby se zdravotním postižením,
  • 1 Gbitové služby pro všechny hlavní socioekonomické subjekty, jako jsou školy, univerzity, výzkumná střediska, dopravní uzly, nemocnice, orgány veřejné správy a podniky.

Další investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 20 milionů EUR se zaměří na: i) budování pasivní infrastruktury elektronických komunikací pro poskytování přístupu ke službám VHCN a 5G ve venkovských a řídce osídlených oblastech, kde neexistují tržní podmínky pro přilákání soukromých investic“; a ii) pokrytí sítí 5G v městských oblastech a hlavních pozemních dopravních trasách (5G koridorů). Přibližně 55 % domácností, na něž se tato opatření vztahují, se nachází ve venkovských oblastech, 26 % je v příměstských oblastech a pouze 19 % v městských oblastech. Přibližně 400 000 EUR bude investováno do reformních činností zaměřených na snižování překážek a pokynů pro výstavbu a udělování povolení, jakož i do harmonizačních postupů.

Ve svém plánu provádění souboru nástrojů pro propojení oznámilo Chorvatsko plány na řešení hlavních překážek bránících účinnému zavádění VHCN, jako jsou omezení plánování, rychlejší postupy týkající se práv na cestu a potřeba zřídit koordinační orgán pro vyřizování povolení a vypracovat pokyny pro uplatňování poplatků.

Údaje o rozvoji širokopásmového připojení a technologiích v Chorvatsku

Nejnovější údaje o pokrytí širokopásmovým připojením, předplatném a penetrace, pokrytí různých širokopásmových technologií a nákladech prověřují zprávy srovnávacího přehledu a zprávyo jednotlivých zemích indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI).

Přidělení spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení

Podrobnosti o harmonizovaném přidělování rádiového spektra naleznete v Evropském observatoři 5G.

Národní publikace a tiskové dokumenty

Čeština

Chorvatština

Kontaktní údaje

BCO Chorvatsko (národní úřad pro širokopásmové kompetence): Chorvatský regulační orgán pro síťový průmysl, oddělení rozvojových programů (HAKOM, Hrvatska regulatorna agencija za mrežne djelatnosti)

Adresa: Roberta Frangeša Mihanovića 9, 10110 Záhřeb, Chorvatsko Kontaktujte e-mailem Telefon: +385 1 700 7399 Webové stránky

Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury (Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture)

Adresa: Prisavlje 14, 10000 Záhřeb, Chorvatsko Kontaktujte e-mailem1 nebo e -mailem2 Telefon: +385 1 6169–060/–110 Webové stránky

Nejnovější zprávy

Shrnutí ročního pracovního plánu na období 2022–2023 týkající se evropské sítě poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení

Podpůrný nástroj Evropské sítě poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení (BCO Network) zveřejnil shrnutí svého ročního pracovního plánu na období 2022–2023, v němž nastiňuje klíčové činnosti a témata pro letošní program výměny znalostí a budování kapacit.

TISKOVÁ ZPRÁVA |
Pravidla EU pro volání v rámci EU účinně chrání občany před nadměrnými cenami

Jak hodnotící zpráva Komise, tak výsledky průzkumu Eurobarometru o dopadu pravidel zajišťujících cenově dostupnou komunikaci v rámci EU ukazují, že pravidla EU se ukázala jako účinná: od roku 2019 mají Evropané nižší maloobchodní ceny za hovory pocházející z jednoho členského státu a končící v jiných členských státech.

Související obsah

Souvislosti

Širokopásmové připojení v zemích EU

Najít aktuální informace o rozvoji širokopásmového připojení v každé zemi, jakož i národní strategie a politiky pro rozvoj širokopásmového připojení.

Viz také

Širokopásmové připojení ve Švédsku

Švédský národní plán širokopásmového připojení, který byl přijat v roce 2016, má vizi plně propojeného Švédska a má cíle jak v oblasti mobilního pokrytí, tak v oblasti vysokorychlostního širokopásmového připojení pro domácnosti a podniky.

Širokopásmové připojení v Rumunsku

Rumunský plán širokopásmového připojení se zaměřuje na vybudování vnitrostátní širokopásmové sítě jako první krok k dosažení cílů EU v oblasti připojení.

Širokopásmové připojení v Nizozemsku

Všechny domácnosti v Nizozemsku by měly mít možnost získat přístup k širokopásmovým sítím o rychlosti nejméně 100 Mb/s a převážná většina by měla do roku 2023 využívat 1 Gb/s.

Širokopásmové připojení v Itálii

Italská strategie pro ultraširokopásmové připojení směrem k gigabitové společnosti si klade za cíl poskytnout gigabitové připojení pro všechny do roku 2026.

Širokopásmové připojení v Irsku

Národní plán širokopásmového připojení pro Irsko předpokládá, že do roku 2026 budou mít všechny prostory v Irsku přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení.

Širokopásmové připojení v Maďarsku

Maďarský návrh národní strategie digitalizace na období 2021–2030 si klade za cíl dosáhnout do roku 2030 95 % domácností pokrytých gigabitovými sítěmi.

Širokopásmové připojení v Řecku

Řecká digitální transformace Bible 2020–2025 zdůrazňuje konektivita jako jednu z pěti strategických os a uznává cíle gigabitové společnosti 2025.

Širokopásmové připojení v Německu

Koaliční dohoda z roku 2021, digitální strategie a gigabitová strategie německé spolkové vlády 2022 upřednostňují celostátní dodávky sítí FTTH a 5G.

Širokopásmové připojení ve Francii

Národní program pro širokopásmové připojení France Très Haut Débit stanoví cíl rychlého širokopásmového přístupu pro všechny domácnosti do roku 2022 a optických vláken pro všechny do roku 2025.

Širokopásmové připojení ve Finsku

Finské orgány upřednostňují zavádění sítě založené na optických vláknech založené na hospodářské soutěži za pomoci veřejných prostředků pro oblasti s nedostatečnými službami a poradenství místním obcím ohledně toho, jak zavést širokopásmové sítě.

Širokopásmové připojení v Dánsku

Řada politických iniciativ zaměřených na celostátní pokrytí pevným a mobilním širokopásmovým připojením podporuje dánské cíle širokopásmového připojení. Vláda usiluje o to, aby se Dánsko stalo digitálním průkopníkem tím, že vytvoří základ pro dánské podniky k využívání...

Broadband - Česká republika

Národní plán rozvoje vysokokapacitních sítí schválený v březnu 2021 definuje strategický přístup ČR k výstavbě VHCN.

Širokopásmové připojení na Kypru

Plán Kypru pro širokopásmové připojení stanoví strategické cíle na období 2021–2025 a zahrnuje legislativní a regulační zásahy, jakož i praktickou podporu rozvoje širokopásmové infrastruktury.

Širokopásmové připojení v Bulharsku

Národní plán širokopásmové infrastruktury pro přístup nové generace „propojené Bulharsko“ a Politika v oblasti elektronických komunikací byly aktualizovány a přijaty v srpnu 2020.

Širokopásmové připojení v Belgii

Strategie Belgie pro širokopásmové připojení je začleněna do širší politické strategie Digitální Belgie. Cílem národního plánu pro pevné a mobilní širokopásmové připojení je odstranit zbývající bílé oblasti, kde vysokorychlostní služby nejsou k dispozici. Snížením nákladů a...