Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou, schválený v březnu 2021, vymezuje strategický přístup České republiky k výstavbě sítě VHCN.
Shrnutí vývoje širokopásmového připojení v České republice
Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou definuje strategický přístup České republiky k výstavbě VHCN. Prostřednictvím cílené veřejné podpory se pozornost zaměří na páteřní propojení a přístupové sítě.
Vnitrostátní strategie a politika v oblasti širokopásmového připojení
Odpovědné orgány
- Ministerstvo průmyslu a obchodujehlavním orgánem odpovědným za strategii a politiky v oblasti širokopásmového připojení.
- Ministerstvo vnitra máza úkol eGovernment,elektronický podpis a digitalizaci státní správy.
- Ministerstvo dopravy (Ministerstvodopravy)se podílí na provádění národního plánu pro širokopásmové připojení.
- Český telekomunikačníúřad (ČTÚ)provádí regulaci, sběr dat a související statistiky týkající se rozvoje širokopásmového připojení v zemi.
Hlavní cíle rozvoje širokopásmového připojení
Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou byl schválen dne 1. března 2021. Plán uvádí nezbytné předpoklady pro usnadnění investic do sítí s velmi vysokou kapacitou, jakož i vymezení strategických postupů pro výstavbu těchto sítí a zároveň poskytuje přímou podporu z veřejných zdrojů při minimalizaci zásahů na trhu.
Plán stanoví strategické cíle a priority pro rozvoj sítě VHCN:
- Vybudovat robustní, bezpečnou a spolehlivou infrastrukturu pro elektronické komunikace (VHCN) především pro všechny socioekonomické aktéry, jakož i pro oblasti bez takové infrastruktury
- Vytvořit podmínky pro zajištění přístupu k vysokorychlostnímu internetu prostřednictvím sítě VHCN ve venkovských i městských oblastech:
- Přístup k rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s s možností upgradu na 1 Gb/s pro všechny domácnosti
- Přístup k minimálním gigabitovým rychlostem (symetrický) pro podniky, státní správu, místní samosprávy a socioekonomické subjekty
- Vytvořit vhodné podmínky pro výstavbu neveřejných sítí VHCN
- Vytvořit vhodné podmínky pro vysokorychlostní přístup k internetu pro domácnosti ve venkovských oblastech s mimořádně obtížnými možnostmi provozování sítí elektronických komunikací, např. v oblastech, kde očekávané provozní příjmy nepokrývají provozní náklady operátorů
- Vytvořit vhodné podmínky pro napojení obcí na VHCN
- Zajistit optimální rozvoj sítí 5G ve všech městských a venkovských oblastech a podél hlavních dopravních koridorů
- Vytvořit vhodné podmínky pro další pokrytí území České republiky mobilními službami v řídce osídlených oblastech
- Vytvořit vhodné podmínky pro pokrytí železničních koridorů, včetně tunelů, mobilními sítěmi
- Poskytovat cílenou podporu z veřejných prostředků na zavádění sítě VHCN v souladu se zásadou technologické neutrality v bílých oblastech, kde provozovatelé neplánují investovat do této infrastruktury
- hledat možnosti, jak pokrýt provozní náklady, zejména socioekonomických aktérů;
Česká republika již vyvinula páteřní optickou infrastrukturní síť na úroveň okresních měst, takže další rozvoj a případná dotační podpora bude směřovat především do chybějících páteřních spojení a přístupových částí sítí. Z tohoto důvodu bude podpora z veřejných zdrojů zaměřena na dvě hierarchicky nejnižší úrovně sítě, na vytvoření propojovacích bodů, které by měly dostatečnou kapacitu pro zajištění strategických cílů, a na vybudování přístupových sítí s parametry sítí VHCN (v ideálním případě s využitím optické infrastruktury).
Digitální Česká republika 3 byla přijata v roce 2018 a skládá se ze souboru koncepcí, které zajišťují dlouhodobou prosperitu České republiky v prostředí probíhající digitální revoluce. Tato strategie se skládá z hlavních cílů tří dílčích strategií:
- Interakce České republiky v Evropské unii v oblasti digitální agendy
- Digitální veřejná správa
- Příprava a interakce společnosti a ekonomiky České republiky pro spotřebu digitalizace
Strategický dokument Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice byl schválen v lednu 2020. Stanoví národní strategii zavádění sítí 5G v nadcházejících letech. Je součástí koncepce Digitální Česká republika a Inovační strategie České republiky 2019-2030.
Opatření a finanční nástroje
Pro širokopásmové mapování byl Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) zřízen web mapování infrastruktury. Mapování je poskytováno na úrovni tzv. "základních sídelních jednotek". U těchto jednotek je zhodnoceno, zda je lokalita vhodná pro veřejnou dotaci. Pokud jde o mapování pokrytí, rozlišují se tři skupiny šířky pásma: až 30 Mbps, 30-100 Mbps, 100 Mbps a více. Stávající a plánované sítě (prognóza na 3 roky) mají být zahrnuty do databáze.
Vizualizační portál telekomunikačních služeb (VPortal)nabízí komplexní vizualizační nástroj, který uživatelům pomáhá porovnávat kvalitu telekomunikačních služeb. Portál je rozdělen do jednotlivých modulů podle typu služeb. Obsahuje data získaná z měření provedených ČVUT a další typy dat, např. výpočty pokrytí, základnové stanice ve zkouškách, vysílače.
Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou odhaduje investiční mezeru pro páteřní sítě a přístupové sítě na 15,3 miliardy CZK (0,58 miliardy EUR). Na základě 75% míry spolufinancování činí plánovaná veřejná podpora přibližně 11,5 miliardy CZK. Plán předpokládá opatření na straně nabídky i poptávky. Předpokládá se využití finančních prostředků z několika zdrojů financování: Integrovaný regionální operační program (IROP) 2021–2027, Nástroj pro propojení Evropy (CEF 2), program Digitální Evropa, Fond pro spravedlivou transformaci (FST), InvestEU a Nástroj pro oživení a odolnost.
V rámci plánu provádění souboru nástrojů pro konektivitu je určena řada reforem, jako je zavedení výjimek z povolení a zrychlených postupů pro zavádění sítí, podpora využívání elektronických postupů podávání žádostí o povolení a souběžného dohodovacího mechanismu v případě sporů o přístup k infrastruktuře.
V rámci plánu pro oživení a odolnost nastiňuje složka 1.3 plánu reformy a investice do konektivity s celkovým rozpočtem ve výši přibližně 227 milionů EUR. Investice do sítí VHCN se zaměřují na odlehlé oblasti, kde tržní řešení nejsou zisková. 23 000 nových jednotek by mělo do roku 2026 získat přístup ke gigabitovému připojení. Očekává se, že opatření zlepší digitální technické mapy, monitorování kvality konektivity a zavedou právní předpisy, které usnadní zavádění širokopásmového připojení. Cílem složky 1.3 je rozvíjet ekosystém 5G pro technologii 5G v dopravních koridorech, včetně přeshraničních úseků. Plán pro oživení a odolnost předpokládá vybavení 350 železničních vozů opakovači nebo pasivními stěnami pro signály 5G. Očekává se, že plán podpoří výzkum v oblasti aplikací 5G, zejména v automobilovém průmyslu. 5G by mělo být zavedeno i v odlehlých regionech.
Údaje o rozvoji širokopásmového připojení a technologiích v České republice
Nejnovější údaje o pokrytí širokopásmovým připojením, předplatném a penetraci různých širokopásmových technologií naleznete ve zprávách o jednotlivých zemích podle indexu společnosti digitální ekonomiky (DESI).
Přidělování spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení
Podrobnosti o harmonizovaném přidělování spektra naleznete ve zprávě Evropského střediska pro sledování 5G.
Publikace na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a tiskové dokumenty
angličtina
- Integrovaný regionální operační program (2021–2027)
- Příručka pro investice do širokopásmového připojení
- Ceny mobilních a pevných širokopásmových sítí v Evropě 2022
- Studie o vnitrostátních plánech pro širokopásmové připojení v EU-27
- Zprávy a analýzy o širokopásmovém připojení
čeština
Kontaktní údaje
BCO Czech Republic (národní úřad pro kompetence v oblasti širokopásmového připojení): Ministerstvo průmyslu a obchodu (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Adresa: Na Františku 1039/32, 110 15 Staré Město, Česko
Kontakt e-mailem
Telefon: +420 602 118 614
Webové stránky
Ministerstvo vnitra (Ministerstvo vnitra)
Adresa: Nad Stolou 3, 17000 Praha 7, Česká republika
Kontakt e-mailem
Telefon: +420 974 811 111
Webové stránky
Český telekomunikační úřad
Adresa: Sokolovská 219, 19000 Praha 9, Česká republika
Kontakt e-mailem
Telefon: +420 224 004 111
Webové stránky
Nejnovější zprávy
Související obsah
Souvislosti
Seznamte se s aktuálními informacemi o rozvoji širokopásmového připojení v jednotlivých zemích, jakož i s vnitrostátními strategiemi a politikami pro rozvoj širokopásmového připojení.
Viz také
Švédský národní plán pro širokopásmové připojení přijatý v roce 2016 má vizi plně propojeného Švédska a má cíle jak v oblasti mobilního pokrytí, tak v oblasti vysokorychlostního širokopásmového připojení pro domácnosti a podniky.
Digitální konektivita a zavádění sítí 5G patří mezi deset strategických priorit španělské digitální agendy.
Slovinsko se při rozvoji širokopásmových sítí, zejména hospodářské soutěže založené na infrastruktuře a službách, rozhodlo pro technologickou neutralitu a dynamiku trhu.
Slovensko si stanovilo dlouhodobý cíl poskytnout všem domácnostem do roku 2030 přístup k ultrarychlému internetu.
Rumunsko se zaměřuje na budování vnitrostátní širokopásmové sítě jako na krok k dosažení cílů EU v oblasti konektivity.
Digitální agenda Portugalska a národní strategie pro konektivitu sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou na období 2023–2030 formují rozvoj digitální infrastruktury v Portugalsku.
Polský národní plán pro širokopásmové připojení do roku 2025 je v souladu s cíli EU v oblasti gigabitové společnosti.
Na rozšiřování spolehlivé a silné digitální infrastruktury a překlenutí digitální propasti se zaměřují politiky v oblasti digitální infrastruktury v Nizozemsku.
Maltská politika širokopásmového připojení je technologicky neutrální a podporuje konkurenční tržní prostředí.
Rozvoj komunikační infrastruktury s cílem gigabitového širokopásmového přístupu v celé zemi je jednou z priorit lucemburského vládního programu.
Litva si klade za cíl poskytnout do roku 2027 venkovským oblastem 100 Mb/s a podpořit cíle gigabitové společnosti do roku 2025.
Lotyšsko podporuje cíle gigabitové společnosti a usiluje o přenosovou rychlost 100 Mb/s, kterou lze modernizovat na gigabitovou, pro městské a venkovské oblasti a pokrytí sítí 5G pro všechny velké městské oblasti.
Italská strategie pro ultraširokopásmové připojení si klade za cíl zajistit gigabitové připojení pro všechny do roku 2026.
Národní plán pro širokopásmové připojení v Irsku předpokládá, že do roku 2026 budou mít všechny prostory v Irsku přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení.
Maďarská národní strategie digitalizace na období 2022–2030 si klade za cíl dosáhnout do roku 2030 95 % domácností pokrytých gigabitovými sítěmi.
Národní plán pro širokopásmové připojení na období 2021–2027 podporuje využívání pevných sítí s velmi vysokou kapacitou a sítí 5G. Řecká Bible o digitální transformaci na období 2020–2025 zdůrazňuje konektivitu jako jednu z pěti strategických os a uznává cíle gigabitové...
Koaliční dohoda z roku 2021, digitální strategie a gigabitová strategie německé spolkové vlády z roku 2022 upřednostňují celostátní dodávky sítí FTTH a 5G.
Finské orgány upřednostňují zavádění optických sítí na základě hospodářské soutěže za pomoci veřejných prostředků pro oblasti s nedostatečným pokrytím a poradenství místním obcím ohledně toho, jak zavést širokopásmové sítě.
Estonsko zavedlo základní širokopásmové pokrytí v celé zemi. Estonská digitální agenda stanoví ambiciózní cíle pro rok 2030.
Řada politických iniciativ zaměřených na celostátní pokrytí pevným a mobilním širokopásmovým připojením podporuje dánské cíle v oblasti širokopásmového připojení. Vláda usiluje o to, aby se Dánsko stalo digitálním průkopníkem tím, že vytvoří základ pro dánské podniky, aby mohly...
Kyperský plán pro širokopásmové připojení stanoví strategické cíle na období 2021–2025 a zahrnuje legislativní a regulační zásahy, jakož i praktickou podporu rozvoje širokopásmové infrastruktury.
Chorvatský národní plán rozvoje širokopásmového připojení na období 2021–2027 reaguje na cíle evropské gigabitové společnosti do roku 2025 a částečně na digitální cíle do roku 2030.
Národní plán širokopásmové infrastruktury pro přístup nové generace „Propojené Bulharsko“ a politika v oblasti elektronických komunikací byly aktualizovány a přijaty v srpnu 2020.
Belgická strategie pro širokopásmové připojení je začleněna do širší politické strategie nazvané Digitální Belgie. Cílem národního plánu pro pevné a mobilní širokopásmové připojení je odstranit zbývající bílá místa, kde nejsou k dispozici vysokorychlostní služby. Snížením nákladů...
Rakouská strategie pro širokopásmové připojení se zaměřuje na celostátní nabídku gigabitového připojení (pevného i mobilního) do roku 2030.