
Shrnutí rozvoje širokopásmových sítí v České republice
Národní plán rozvoje vysokokapacitních sítí definuje strategický přístup ČR k výstavbě VHCN. Prostřednictvím cílené veřejné podpory se zaměří na páteřní a přístupové sítě.
Národní širokopásmová strategie a politika
Odpovědné orgány
- Ministerstvo průmyslu a obchodu je hlavním vládním subjektem odpovědným za širokopásmovou strategii a politiky.
- Ministerstvo vnitra se zabývá úkoly v oblastech eGovernmentu, elektronického podpisu a digitalizace veřejné správy.
- Ministerstvo dopravy se podílí na realizaci národního plánu širokopásmového připojení.
- Český telekomunikační úřad odpovídá za regulaci, statistiky a data týkající se rozvoje širokopásmového připojení v zemi.
Hlavní cíle rozvoje širokopásmových sítí
Národní plán rozvoje vysokokapacitních sítí byl schválen dne 1. března 2021. Plán naznačuje nezbytné předpoklady pro investice do velmi kapacitních sítí, definuje strategické postupy pro výstavbu těchto sítí a zároveň stanoví přímou podporu z veřejných zdrojů při minimalizaci zásahů do trhu.
Plán stanoví strategické cíle a priority pro rozvoj VHCN:
- Vybudovat robustní, bezpečnou a spolehlivou infrastrukturu pro elektronické komunikace (VHCN) především pro všechny sociálně-ekonomické hybatele i oblasti bez takové infrastruktury.
- Vytvořit podmínky pro zajištění vysokorychlostního přístupu k internetu přes VHCN ve venkovských i městských oblastech: a) přístup k rychlosti stahování minimálně 100 Mbps s možností upgradu na 1 Gbps pro všechny domácnosti, b) přístup k minimálnímu gigabitu rychlosti (symetrické) pro podnikatelské subjekty, státní správu, místní samosprávu a socioekonomické subjekty.
- Vytvořit vhodné podmínky pro výstavbu neveřejných sítí VHCN
- Vytvářet vhodné podmínky pro vysokorychlostní přístup k internetu pro domácnosti ve venkovských oblastech s extrémně obtížnými možnostmi provozovat sítě elektronických komunikací, např. v oblastech, kde očekávané provozní výnosy nepokryjí provozovatelům provozní náklady.
- Vytvořit vhodné podmínky pro připojení obcí k VHCN
- Zajistit optimální rozvoj sítí 5G ve všech městských a venkovských oblastech a podél hlavních dopravních koridorů.
- Vytvořit vhodné podmínky pro další pokrytí území ČR mobilními službami v řídce osídlených oblastech.
- Vytvořit vhodné podmínky pro pokrytí železničních koridorů včetně tunelů mobilními sítěmi.
- Poskytnout cílenou podporu z veřejných prostředků na zavádění VHCN v souladu se zásadou technologické neutrality v bílých oblastech, kde operátoři neplánují do takové infrastruktury investovat.
- Hledat možnosti pokrytí provozních nákladů, zejména socioekonomických hybatelů.
Česká republika má již vybudovanou páteřní optickou infrastrukturní síť na úroveň okresních měst, takže další rozvoj a případná dotační podpora bude směřovat především do absentujících backhaulových přípojek a přístupových částí sítí. Z tohoto důvodu bude podpora z veřejných zdrojů směřována do dvou hierarchicky nejnižších úrovní sítě, k vytvoření propojovacích bodů, které by měly dostatečnou kapacitu pro zajištění strategických cílů, a k budování přístupových sítí s parametry sítí VHCN (ideálně s využitím optické infrastruktury ).
Digitální Česká republika 3 byla přijata v roce 2018 a představuje soubor konceptů, které zajišťují dlouhodobou prosperitu České republiky v prostředí probíhající digitální revoluce. Tato strategie se skládá z hlavních cílů tří dílčích strategií: (1) Interakce České republiky v Evropské unii v oblasti digitální agendy, (2) Digitální veřejná správa a (3) Příprava a interakce společnosti a ekonomiku pro spotřebu digitalizace.
Strategický dokument Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice byl schválen v lednu 2020. Stanovuje národní strategii nasazení 5G v následujících letech. Je součástí koncepce Digitální Česká republika a Inovační strategie České republiky 2019-2030.
Hlavní opatření a nástroje financování pro rozvoj širokopásmového připojení
Databáze mapování infrastruktury byla zřízena Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ). Mapování je poskytováno na úrovni tzv. "Základních zúčtovacích jednotek". U těchto jednotek se vyhodnocuje, zda je lokalita vhodná pro veřejné dotace. Pokud jde o mapování pokrytí, rozlišují se tři skupiny pásem připojení: 30 Mb/s, 30–100 Mb/s, 100 Mb/s a víc. Do databáze budou rovněž zahrnuty stávající a plánované sítě (předpověď na 3 roky).
Národní plán rozvoje vysokokapacitních sítí odhaduje investiční mezeru pro páteřní a přístupové sítě na 15,3 mld. Kč (0,58 mld. EUR). Na základě 75% míry spolufinancování je plánovaná veřejná podpora cca 11,5 mld. Kč. Plán předpokládá opatření na straně nabídky i poptávky. Předpokládá se využití prostředků z několika zdrojů financování: Integrovaný regionální operační program (IROP) 2021-2027, Program Connecting Europe Facility (CEF 2), Program Digitální Evropa, Fond spravedlivé transformace (JTF), InvestEU a RRF.
Důležitým aspektem Národního plánu rozvoje vysokokapacitních sítí je mapa pokrytí infrastruktury, která označuje oblasti bez přístupu k vysokokapacitním sítím, kde je soukromí operátoři nehodlají budovat.
Plán implementace souboru nástrojů pro konektivitu: je identifikován počet reforem, například zavést výjimky z povolení a zrychlené postupy pro zavádění sítí, podporovat používání postupů elektronických žádostí o povolení a paralelního dohodovacího mechanismu v případě sporů o přístup k infrastruktuře.
Plán obnovy a odolnosti: Složka 1.3 plánu nastiňuje reformy a investice do konektivity s celkovým rozpočtem přibližně 227 milionů EUR. Investice do VHCN se zaměřují na vzdálené oblasti, kde tržní řešení nejsou zisková. Do roku 2026 by mělo získat přístup ke gigabitové konektivitě 23 000 nových jednotek. Očekává se, že plánovaná opatření zlepší digitální technické mapy, sledování kvality konektivity a zavedou legislativu usnadňující zavádění širokopásmového připojení. Komponenta 1.3 má za cíl vyvinout ekosystém 5G pro technologii 5G na dopravních koridorech, včetně přeshraničních úseků. RRP předpokládá vybavení 350 železničních vagónů opakovači nebo pasivními stěnami pro signály 5G. Očekává se, že plán podnítí výzkum aplikací 5G, zejména pro automobilový průmysl. 5G by také mělo být zavedeno do vzdálených regionů.
Údaje o rozvoji širokopásmového připojení a technologií v České republice
Nejnovější údaje o pokrytí širokopásmovým internetem, uživatelích a penetraci, pokrytí různými širokopásmovými technologiemi a nákladech naleznete v hodnoticích zprávách a zprávách zemí z indexu Digital Economy & Society Index (DESI).
Přidělování spektra pro bezdrátový širokopásmový internet
Podrobnosti o harmonizovaném přidělení spektra získáte u Evropské observatoře 5G.
Publikace a tiskové zprávy České republiky
Anglicky
- Integrated Regional Operational Programme (2021-2027)
- Operational Programme Enterprise and Innovations for Competitiveness 2014-2020
- Report of the Czech Telecommunication Office on the result of the implementation of Regulation (EU) 2015/2120
- Study on National Broadband Plans
- Guide to High-Speed Broadband Investment
- Broadband Connectivity Reports and Analyses
- Mobile and fixed broadband prices in Europe
- Study on broadband coverage in Europe
Česky
Kontaktní údaje
BCO Česká republika (Národní úřad pro kompetenci v oblasti širokopásmového připojení): Ministerstvo průmyslu a obchodu
Adresa: Na Františku 1039/32, 110 15 Staré Město, Česka republika
Kontaktní e-mail
Telefon: +420 602 118 614
Internetová stránka
Ministerstvo vnitra
Adresa: Nad Štolou 3, 170 00 Praha 7, Česká republika
Kontaktní e-mail
Telefon: +420 974 811 111
Internetová stránka
Český telekomunikační úřad
Adresa: Sokolovská 219, 190 00 Praha 9, Česká republika
Kontaktní e-mail
Telefon: +420 224 004 111
Internetová stránka
Související obsah
Souvislosti
Najít aktuální informace o rozvoji širokopásmového připojení v každé zemi, jakož i národní strategie a politiky pro rozvoj širokopásmového připojení.
Viz také
Švédský národní plán širokopásmového připojení, který byl přijat v roce 2016, má vizi plně propojeného Švédska a má cíle jak v oblasti mobilního pokrytí, tak v oblasti vysokorychlostního širokopásmového připojení pro domácnosti a podniky.
Digitální konektivita a zavádění sítí 5G patří mezi deset strategických priorit španělské agendy Digitální 2025.
Cíle Slovinska v oblasti širokopásmového připojení jsou v souladu s cíli gigabitové společnosti.
Slovensko si stanovilo dlouhodobý cíl poskytnout všem domácnostem přístup k ultrarychlému internetu do roku 2030.
Rumunský plán širokopásmového připojení se zaměřuje na vybudování vnitrostátní širokopásmové sítě jako první krok k dosažení cílů EU v oblasti připojení.
Cílem Agendy Portugal Digital je rozvoj digitální infrastruktury, která občanům umožní využívat nových příležitostí, které nabízejí technologie.
Polský národní plán širokopásmového připojení 2025 je v souladu s cíli EU pro gigabitovou společnost.
Všechny domácnosti v Nizozemsku by měly mít možnost získat přístup k širokopásmovým sítím o rychlosti nejméně 100 Mb/s a převážná většina by měla do roku 2023 využívat 1 Gb/s.
Maltská politika širokopásmového připojení je technologicky neutrální a upřednostňuje konkurenční tržní prostředí.
Rozvoj komunikační infrastruktury s cílem gigabitového širokopásmového přístupu v celé zemi je jednou z priorit lucemburského vládního programu.
Cílem Litvy je poskytnout do roku 2027 venkovským oblastem 100 Mb/s a podpořit cíle gigabitové společnosti do roku 2025.
Lotyšsko podporuje cíle gigabitové společnosti a usiluje o 100 Mbps, které lze rozšířit na gigabitové, pro městské a venkovské oblasti, jakož i pokrytí sítí 5G pro všechny velké městské oblasti.
Italská strategie pro ultraširokopásmové připojení směrem k gigabitové společnosti si klade za cíl poskytnout gigabitové připojení pro všechny do roku 2026.
Národní plán širokopásmového připojení pro Irsko předpokládá, že do roku 2026 budou mít všechny prostory v Irsku přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení.
Maďarský návrh národní strategie digitalizace na období 2021–2030 si klade za cíl dosáhnout do roku 2030 95 % domácností pokrytých gigabitovými sítěmi.
Řecká digitální transformace Bible 2020–2025 zdůrazňuje konektivita jako jednu z pěti strategických os a uznává cíle gigabitové společnosti 2025.
Koaliční dohoda z roku 2021, digitální strategie a gigabitová strategie německé spolkové vlády 2022 upřednostňují celostátní dodávky sítí FTTH a 5G.
Národní program pro širokopásmové připojení France Très Haut Débit stanoví cíl rychlého širokopásmového přístupu pro všechny domácnosti do roku 2022 a optických vláken pro všechny do roku 2025.
Finské orgány upřednostňují zavádění sítě založené na optických vláknech založené na hospodářské soutěži za pomoci veřejných prostředků pro oblasti s nedostatečnými službami a poradenství místním obcím ohledně toho, jak zavést širokopásmové sítě.
Estonsko zavedlo základní širokopásmové pokrytí v celé zemi. Estonská digitální agenda stanoví ambiciózní cíle pro rok 2030.
Řada politických iniciativ zaměřených na celostátní pokrytí pevným a mobilním širokopásmovým připojením podporuje dánské cíle širokopásmového připojení. Vláda usiluje o to, aby se Dánsko stalo digitálním průkopníkem tím, že vytvoří základ pro dánské podniky k využívání...
Plán Kypru pro širokopásmové připojení stanoví strategické cíle na období 2021–2025 a zahrnuje legislativní a regulační zásahy, jakož i praktickou podporu rozvoje širokopásmové infrastruktury.
Chorvatský národní plán rozvoje širokopásmového připojení 2021–2027 reaguje na cíle Evropské gigabitové společnosti do roku 2025 a částečně na digitální cíle do roku 2030.
Národní plán širokopásmové infrastruktury pro přístup nové generace „propojené Bulharsko“ a Politika v oblasti elektronických komunikací byly aktualizovány a přijaty v srpnu 2020.
Strategie Belgie pro širokopásmové připojení je začleněna do širší politické strategie Digitální Belgie. Cílem národního plánu pro pevné a mobilní širokopásmové připojení je odstranit zbývající bílé oblasti, kde nejsou vysokorychlostní služby k dispozici. Snížením nákladů a...
Rakouská strategie širokopásmového připojení se zaměřuje na celostátní dodávky gigabitových připojení (pevných a mobilních) do roku 2030.