
Shrnutí rozvoje širokopásmového připojení v Litvě
Cílem litevského plánu pro ultrarychlý rozvoj širokopásmového připojení z října 2021 je zajistit do roku 2027 internet o rychlosti nejméně 100 Mb/s pro domácnosti a veřejné instituce ve městech a venkovských oblastech. Program rozvoje litevské informační společnosti na období 2014–2020 Digitální agenda Litevské republiky podporuje cíle gigabitové společnosti.
Národní strategie a politika v oblasti širokopásmového připojení
Odpovědné orgány
- Litevské ministerstvo dopravy a spojů (Susisiekimo ministerija) odpovídá za státní politiku v oblasti rozvoje širokopásmového připojení, koordinace a kontroly jejího provádění, zejména v oblastech, kde tato infrastruktura není k dispozici nebo kde neexistuje hospodářská soutěž v poskytování širokopásmových služeb. Přímo zapojenými odděleními jsou tematická sekce informační společnosti, která pomáhá formulovat státní politiku v oblasti rozvoje širokopásmové infrastruktury a koordinovat a kontrolovat její provádění, a Odbor pro rozpočet a správu státního majetku odpovědný za strategické plánování, otázky financování a obecné úkoly v oblasti řízení. Ministerstvo působí jako národní kompetenční úřad pro širokopásmové připojení.
- Výbor pro rozvoj informační společnosti(Informacinės visuomenės plėtros komitetas) v rámci ministerstva dopravy a spojů se podílí na procesu utváření státní politiky rozvoje informačních a komunikačních technologií v Litvě a koordinuje její provádění.
- Public Enterprise Plačiajuostis Internetas (širokopásmový internet) je neziskový subjekt vlastněný Ministerstvem dopravy a komunikací a je odpovědný za provádění národní strategie širokopásmového připojení. Plačiajuostis Internetas provozuje jako velkoobchodní operátor veřejnou síť velkoobchodních optických vláken, která poskytuje všem zainteresovaným maloobchodním operátorům přístup k této síti za rovných podmínek, což maloobchodním operátorům umožňuje poskytovat služby rychlého přístupu k internetu domácnostem, podnikům, veřejným a soukromým institucím, včetně obcí, škol, knihoven, nemocnic ve venkovských oblastech Litvy.
- Regulační orgán pro komunikaci (Ryšiр reguliavimo tarnyba) je nezávislá národní instituce, která monitoruje a reguluje litevské trhy s širokopásmovým připojením.
Hlavní cíle rozvoje širokopásmového připojení
Plán rozvoje ultrarychlého širokopásmového připojení zahájilo ministerstvo dopravy a spojů v říjnu 2021. Plán urychlí zavádění infrastruktury elektronických komunikací tak, aby v období 2021–2027 dosahovala rychlost internetu o rychlosti nejméně 100 Mb/s domácností a veřejných institucí nejen ve velkých městech, ale i ve venkovských oblastech. 75 milionů EUR bude přiděleno na rozvoj ultrarychlého přístupu k internetu. Tyto finanční prostředky budou použity na výstavbu komunikačních věží a kladení optických vláken. Při plánování investic budou zvažovány hlavní veřejné a hospodářské prostory a veřejné instituce a připojeny k širokopásmové síti.
V říjnu 2021 podepsalo ministerstvo dopravy a spojů spolu s institucemi veřejného sektoru a provozovateli telekomunikačních služeb memorandum, v němž se všechny strany dohodly, že do roku 2025 dosáhnou rychlosti připojení o rychlosti 100 Mbps nejméně 95 % litevských domácností.
Program rozvoje litevské informační společnosti na období 2014–2020 „Digitální agenda Litevské republiky“(schválený usnesením vlády Litevské republiky č. 244 ze dne 12. března 2014) se zaměřuje na tři hlavní oblasti:
- dovednosti a motivace litevských občanů k využívání informačních a komunikačních technologií,
- vývoj elektronického obsahu a
- rozvoj infrastruktury IKT, včetně přístupu k sítím NGA.
Digitální agenda byla aktualizována v letech 2017 a 2019 a byly uvedeny odkazy na cíle gigabitové společnosti. Program je založen na předpokladu, že pouze vyvážený rozvoj všech těchto oblastí může vést k udržitelnému a rychlému rozvoji informační společnosti a vést k provádění cílů gigabitové společnosti a cílů Digitální agendy pro Evropu. Jedním z cílů programu je zajistit rozvoj geograficky jednotné vysokorychlostní širokopásmové infrastruktury a podpořit využívání internetových služeb (cíl 5). K tomuto cíli přispívají tato opatření:
- zajistit rozvoj širokopásmových sítí elektronických komunikací v oblastech, kde trh nezajistil rozvoj infrastruktury a poskytování služeb,
- podporovat hospodářskou soutěž na trhu širokopásmových komunikací a využívání širokopásmových služeb,
- modernizovat a rozvíjet veřejnou infrastrukturu přístupu k internetu v knihovnách.
V oblasti rozvoje širokopásmového připojení se Litevská digitální agenda zaměřuje na poskytování pobídek pro investice do širokopásmové infrastruktury a zásahy v případech, kdy tržní operátoři kvůli nízké míře hospodářské životaschopnosti neuspokojí poptávku po širokopásmovém přístupu. Velkou prioritou je rovněž stimulace poptávky po rychlém přístupu k internetu, jakož i digitální gramotnost Litevců.
Ministerstvo dopravy a spojů zřídilo pracovní skupinu pro 5G, aby společně se zúčastněnými stranami projednala a vypracovala „Pokyny pro rozvoj mobilních sítí nové generace (5G) v Litevské republice na období 2020–2025“, přijaté v roce 2020. Pokyny obsahují soubor opatření, která mají usnadnit zavádění sítí 5G v Litvě, např. opatření týkající se přístupu na místa pro budování rádiových sítí. Memorandum o rozvoji 5G v Litvě, podepsané v říjnu 2021, slibuje, že do roku 2025 budou mezinárodní pozemní dopravní koridory Via Baltica & Rail Baltica nabízet nepřerušované služby 5G připojení. Investiční projekt 5G připravuje Plačiajuostis Internetas.
Regulační opatření
Pravidla pro instalaci, údržbu a používání infrastruktury elektronických komunikací přijímá ředitel regulačního orgánu pro komunikaci. Dokumenty stanoví základní požadavky na projektování, výstavbu, výstavbu, instalaci nebo rekonstrukci, opravy infrastruktury elektronických komunikací, jakož i na projektování, výstavbu a instalaci nových nebo rekonstrukcí stávajících budov (včetně opatření ke snížení nákladů), pokud tyto práce souvisejí s infrastrukturou elektronických komunikací v těchto stavebních projektech. Opatření týkající se postupů a podmínek pro společné využívání infrastruktury elektronických komunikací a jiných účelů (pipeliny, kabely, kabelovody, šachty, zádržné konstrukce, včetně věží, stožárů, budov, zavádění staveb, systémů budov) a další zařízení jsou prováděna.
Dne 15. prosince 2016 Litva přijala změnu zákona o elektronických komunikacích č. IX-2135. Zákon vstoupil v platnost dne 24. prosince 2016. Jeho prováděcí akt, vyhláška ředitele regulačního orgánu pro komunikaci, kterým se mění vyhláška ředitele regulačního orgánu pro komunikaci č. 1V-978 ze dne 14. října 2011 o schvalování pravidel pro instalaci, označování, dohled a používání infrastruktury elektronických komunikací, byl přijat dne 10. ledna 2017 a vstoupil v platnost dne 13. ledna 2017.
Regulační orgán pro komunikaci přebírá funkce jak jednotného informačního místa, tak i vnitrostátního orgánu pro řešení sporů. Očekává se, že tyto změny dále zlepší možnosti rozšíření širokopásmové infrastruktury v Litvě, neboť operátoři budou mít lepší možnosti využívat alternativní infrastruktury pro rozvoj širokopásmového připojení.
Litva ve svém plánu provádění souboru nástrojů pro propojení plánuje zvýšit transparentnost stávající infrastruktury a stavebních prací prostřednictvím nového vnitrostátního webového geografického informačního systému. Má v úmyslu vypracovat pokyny pro usnadnění právních, technických a administrativních podmínek pro mobilní operátory a uplatňovat flexibilní režim povolování se zaměřením na místní licence, sdílení infrastruktury nebo jiné potřeby trhu pro pásmo 26 GHz.
Vnitrostátní a regionální finanční nástroje pro širokopásmové připojení
Stát podporuje rozvoj širokopásmových sítí ve venkovských oblastech, které jsou pro soukromé investory neatraktivní a využívají různé fondy (EFRR, EZFRV, Nástroj pro oživení a odolnost) na výstavbu sítí s velmi vysokou kapacitou v odlehlých oblastech.
Litevský plán na podporu oživení a odolnosti přislíbil 49 milionů EUR na investice do infrastruktury, včetně výstavby 50 nových věží, zavádění 2 000 km vláken a souvisejícího aktivního vybavení s náležitou údržbou a správou. Tyto investice by měly zajistit gigabitovou rychlost pro 5 000 digitálně náročných podniků/instituce. Kromě toho by poskytovatelé internetových služeb v bílých oblastech měli mít možnost zvýšit rychlost svých služeb na poslední míle.
Připravuje se investiční projekt Vysokorychlostní komunikační infrastruktura. Cílem projektu je propojit 5 000 míst s gigabitovými rychlostmi v oblastech, kde by tyto služby nebyly poskytovány na komerčním základě. Opatření má být podporováno z fondů Nástroje pro oživení a odolnost v rámci integrovaného plánu „Nová generace Litva“, který připravilo ministerstvo financí Litevské republiky, složka „Digitální transformace pro hospodářský růst“ zahrnuje investice C.1.5.2 „Step towards 5G“. 1.5.2 dílčí opatření 2 „Další vývoj sítí s ultra vysokou šířkou pásma“. Investiční projekt připravuje dodavatel vybraný prostřednictvím veřejných zakázek – Starkodas, UAB a žádost o financování z Nástroje pro oživení a odolnost.
Údaje o rozvoji širokopásmového připojení a technologiích v Litvě
Nejnovější údaje o širokopásmovém pokrytí, předplatném a penetrace, pokrytí různých širokopásmových technologií a nákladech naleznete ve srovnávacím přehledu a ve zprávácho jednotlivých zemích indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI).
Regulační orgán pro komunikace vyvinul pokročilý nástroj pro koncové uživatele pro měření rychlosti přístupu k internetu, který koncovým uživatelům umožňuje měřit skutečné rychlosti jejich služeb přístupu k internetu.
Přidělení spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení
Podrobnosti o harmonizovaném přidělování rádiového spektra naleznete v Evropském observatoři 5G.
Národní publikace a tiskové dokumenty
Čeština
- Studie o národních plánech širokopásmového připojení
- Průvodce vysoce širokopásmovými investicemi
- Zprávy o širokopásmovém připojení a analýzy
- Ceny mobilních a pevných širokopásmových služeb v Evropě
- Studie o širokopásmovém pokrytí v Evropě
Litevština
- Spartaus plačiajuosčio ryšio plėtros planas
- Program rozvoje litevské informační společnosti na období 2014–2020 „Digitální agenda Litevské republiky“
- Monitorovací systém bezdrátového připojení k internetu
Kontaktní údaje
BCO Litva (národní úřad pro širokopásmové kompetence): Ministerstvo dopravy a spojů
Adresa: Gedimino av. 17, 01505 Vilnius, Litva Kontaktujte e-mailem Telefon: +370 5 239 3870 Webové stránky
Ministerstvo dopravy a spojů – Oddělení elektronické komunikace odboru politiky informační společnosti (Susisiekimo ministerija)
Adresa: Gedimino av. 17, 01505 Vilnius, Litva Kontaktujte e-mailem Telefon: +370 5 239 3870 Webové stránky
Výbor pro rozvoj informační společnosti při ministerstvu dopravy a spojů (Informacinės visuomenės plėtros komitetas prie Susisiekimo ministerijos)
Adresa: Gedimino av. 7, 01103 Vilnius, Litva Kontaktujte e-mailem Telefon: +370 5 266 51 61 Webové stránky
PE Plačiajuostis Internetas
Adresa: Sausio 13-osios g. 10, 04347 Vilnius, Litva Kontaktujte e-mailem Telefon: +370 5 243 0882 Webové stránky
Regulační orgán Litevské republiky pro komunikaci (Ryšiр reguliavimo tarnyba)
Adresa: Mortos Str. 14, 03219 Vilnius, Litva Kontaktujte e-mailem Telefon: +370 5 210 56 33 Webové stránky
Nejnovější zprávy
Související obsah
Souvislosti
Najít aktuální informace o rozvoji širokopásmového připojení v každé zemi, jakož i národní strategie a politiky pro rozvoj širokopásmového připojení.
Viz také
Švédský národní plán širokopásmového připojení, který byl přijat v roce 2016, má vizi plně propojeného Švédska a má cíle jak v oblasti mobilního pokrytí, tak v oblasti vysokorychlostního širokopásmového připojení pro domácnosti a podniky.
Digitální konektivita a zavádění sítí 5G patří mezi deset strategických priorit španělské agendy Digitální 2025.
Cíle Slovinska v oblasti širokopásmového připojení jsou v souladu s cíli gigabitové společnosti.
Slovensko si stanovilo dlouhodobý cíl poskytnout všem domácnostem přístup k ultrarychlému internetu do roku 2030.
Rumunský plán širokopásmového připojení se zaměřuje na vybudování vnitrostátní širokopásmové sítě jako první krok k dosažení cílů EU v oblasti připojení.
Cílem Agendy Portugal Digital je rozvoj digitální infrastruktury, která občanům umožní využívat nových příležitostí, které nabízejí technologie.
Polský národní plán širokopásmového připojení 2025 je v souladu s cíli EU pro gigabitovou společnost.
Všechny domácnosti v Nizozemsku by měly mít možnost získat přístup k širokopásmovým sítím o rychlosti nejméně 100 Mb/s a převážná většina by měla do roku 2023 využívat 1 Gb/s.
Maltská politika širokopásmového připojení je technologicky neutrální a upřednostňuje konkurenční tržní prostředí.
Rozvoj komunikační infrastruktury s cílem gigabitového širokopásmového přístupu v celé zemi je jednou z priorit vládního programu Lucemburska.
Italská strategie pro ultraširokopásmové připojení směrem k gigabitové společnosti si klade za cíl poskytnout gigabitové připojení pro všechny do roku 2026.
Národní plán širokopásmového připojení pro Irsko předpokládá, že do roku 2026 budou mít všechny prostory v Irsku přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení.
Maďarský návrh národní strategie digitalizace na období 2021–2030 si klade za cíl dosáhnout do roku 2030 95 % domácností pokrytých gigabitovými sítěmi.
Řecká digitální transformace Bible 2020–2025 zdůrazňuje konektivita jako jednu z pěti strategických os a uznává cíle gigabitové společnosti 2025.
Koaliční dohoda z roku 2021, digitální strategie a gigabitová strategie německé spolkové vlády 2022 upřednostňují celostátní dodávky sítí FTTH a 5G.
Národní program pro širokopásmové připojení France Très Haut Débit stanoví cíl rychlého širokopásmového přístupu pro všechny domácnosti do roku 2022 a optických vláken pro všechny do roku 2025.
Finské orgány upřednostňují zavádění sítě založené na optických vláknech založené na hospodářské soutěži za pomoci veřejných prostředků pro oblasti s nedostatečnými službami a poradenství místním obcím ohledně toho, jak zavést širokopásmové sítě.
Estonsko zavedlo základní širokopásmové pokrytí v celé zemi. Estonská digitální agenda stanoví ambiciózní cíle pro rok 2030.
Řada politických iniciativ zaměřených na celostátní pokrytí pevným a mobilním širokopásmovým připojením podporuje dánské cíle širokopásmového připojení. Vláda usiluje o to, aby se Dánsko stalo digitálním průkopníkem tím, že vytvoří základ pro dánské podniky k využívání...
Národní plán rozvoje vysokokapacitních sítí schválený v březnu 2021 definuje strategický přístup ČR k výstavbě VHCN.
Plán Kypru pro širokopásmové připojení stanoví strategické cíle na období 2021–2025 a zahrnuje legislativní a regulační zásahy, jakož i praktickou podporu rozvoje širokopásmové infrastruktury.
Chorvatský národní plán rozvoje širokopásmového připojení 2021–2027 reaguje na cíle Evropské gigabitové společnosti do roku 2025 a částečně na digitální cíle do roku 2030.
Národní plán širokopásmové infrastruktury pro přístup nové generace „propojené Bulharsko“ a Politika v oblasti elektronických komunikací byly aktualizovány a přijaty v srpnu 2020.
Rakouská strategie širokopásmového připojení se zaměřuje na celostátní dodávky gigabitových připojení (pevných a mobilních) do roku 2030.