Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou, schválený v březnu 2021, vymezuje strategický přístup České republiky k výstavbě sítě VHCN.
Shrnutí vývoje digitální konektivity v České republice
Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou definuje strategický přístup České republiky k výstavbě VHCN. Prostřednictvím cílené veřejné podpory se pozornost zaměří na páteřní propojení a přístupové sítě.
Vnitrostátní strategie a politika v oblasti digitální konektivity
Odpovědné orgány
- Ministerstvo průmyslu a obchodujehlavním orgánem odpovědným za strategii a politiky v oblasti digitální konektivity.
- Ministerstvo vnitra máza úkol eGovernment,elektronický podpis a digitalizaci státní správy.
- Ministerstvo dopravysepodílí na provádění národního plánu digitální konektivity.
- Český telekomunikačníúřad (ČTÚ)provádí regulaci, sběr dat a související statistiky týkající se rozvoje digitální konektivity v zemi.
Hlavní cíle rozvoje digitální konektivity
Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou byl schválen dne 1. března 2021. Plán uvádí nezbytné předpoklady pro usnadnění investic do sítí s velmi vysokou kapacitou, jakož i vymezení strategických postupů pro výstavbu těchto sítí a zároveň poskytuje přímou podporu z veřejných zdrojů při minimalizaci zásahů na trhu.
Plán stanoví strategické cíle a priority pro rozvoj sítě VHCN:
- Vybudovat robustní, bezpečnou a spolehlivou infrastrukturu pro elektronické komunikace (VHCN) především pro všechny socioekonomické aktéry, jakož i pro oblasti bez takové infrastruktury
- Vytvořit podmínky pro zajištění přístupu k vysokorychlostnímu internetu prostřednictvím sítě VHCN ve venkovských i městských oblastech:
- Přístup k rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s s možností upgradu na 1 Gb/s pro všechny domácnosti
- Přístup k minimálním gigabitovým rychlostem (symetrický) pro podniky, státní správu, místní samosprávy a socioekonomické subjekty
- Vytvořit vhodné podmínky pro výstavbu neveřejných sítí VHCN
- Vytvořit vhodné podmínky pro vysokorychlostní přístup k internetu pro domácnosti ve venkovských oblastech s mimořádně obtížnými možnostmi provozování sítí elektronických komunikací, např. v oblastech, kde očekávané provozní příjmy nepokrývají provozní náklady operátorů
- Vytvořit vhodné podmínky pro napojení obcí na VHCN
- Zajistit optimální rozvoj sítí 5G ve všech městských a venkovských oblastech a podél hlavních dopravních koridorů
- Vytvořit vhodné podmínky pro další pokrytí území České republiky mobilními službami v řídce osídlených oblastech
- Vytvořit vhodné podmínky pro pokrytí železničních koridorů, včetně tunelů, mobilními sítěmi
- Poskytovat cílenou podporu z veřejných prostředků na zavádění sítě VHCN v souladu se zásadou technologické neutrality v bílých oblastech, kde provozovatelé neplánují investovat do této infrastruktury
- hledat možnosti, jak pokrýt provozní náklady, zejména socioekonomických aktérů;
Česká republika již vyvinula páteřní optickou infrastrukturní síť na úroveň okresních měst, takže další rozvoj a případná dotační podpora bude směřovat především do chybějících páteřních spojení a přístupových částí sítí. Z tohoto důvodu bude podpora z veřejných zdrojů zaměřena na dvě hierarchicky nejnižší úrovně sítě, na vytvoření propojovacích bodů, které by měly dostatečnou kapacitu pro zajištění strategických cílů, a na vybudování přístupových sítí s parametry sítí VHCN (v ideálním případě s využitím optické infrastruktury).
Digitální Česká republika 3 byla přijata v roce 2018 a skládá se ze souboru koncepcí, které zajišťují dlouhodobou prosperitu České republiky v prostředí probíhající digitální revoluce. Tato strategie se skládá z hlavních cílů tří dílčích strategií:
- Interakce České republiky v Evropské unii v oblasti digitální agendy
- Digitální veřejná správa
- Příprava a interakce společnosti a ekonomiky České republiky pro spotřebu digitalizace
Strategický dokument Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice byl schválen v lednu 2020. Stanoví národní strategii zavádění sítí 5G v nadcházejících letech. Je součástí koncepce Digitální Česká republika a Inovační strategie České republiky 2019-2030.
Opatření a finanční nástroje
Pro mapování digitální konektivity byl Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) zřízen web mapování infrastruktury. Mapování je poskytováno na úrovni tzv. "základních sídelních jednotek". U těchto jednotek je zhodnoceno, zda je lokalita vhodná pro veřejnou dotaci. Pokud jde o mapování pokrytí, rozlišují se tři skupiny šířky pásma: až 30 Mbps, 30-100 Mbps, 100 Mbps a více. Stávající a plánované sítě (prognóza na 3 roky) mají být zahrnuty do databáze.
Vizualizační portál telekomunikačních služeb (VPortal)nabízí komplexní vizualizační nástroj, který uživatelům pomáhá porovnávat kvalitu telekomunikačních služeb. Portál je rozdělen do jednotlivých modulů podle typu služeb. Obsahuje data získaná z měření provedených ČVUT a další typy dat, např. výpočty pokrytí, základnové stanice ve zkouškách, vysílače.
Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou odhaduje investiční mezeru pro páteřní sítě a přístupové sítě na 15,3 miliardy CZK (0,58 miliardy EUR). Na základě 75% míry spolufinancování činí plánovaná veřejná podpora přibližně 11,5 miliardy CZK. Plán předpokládá opatření na straně nabídky i poptávky. Předpokládá se využití finančních prostředků z několika zdrojů financování: Integrovaný regionální operační program (IROP) 2021–2027, Nástroj pro propojení Evropy (CEF 2), program Digitální Evropa, Fond pro spravedlivou transformaci (FST), InvestEU a Nástroj pro oživení a odolnost.
V rámci plánu provádění souboru nástrojů pro konektivitu je určena řada reforem, jako je zavedení výjimek z povolení a zrychlených postupů pro zavádění sítí, podpora využívání elektronických postupů podávání žádostí o povolení a souběžného dohodovacího mechanismu v případě sporů o přístup k infrastruktuře.
V rámci plánu pro oživení a odolnost nastiňuje složka 1.3 plánu reformy a investice do konektivity s celkovým rozpočtem ve výši přibližně 227 milionů EUR. Investice do sítí VHCN se zaměřují na odlehlé oblasti, kde tržní řešení nejsou zisková. 23 000 nových jednotek by mělo do roku 2026 získat přístup ke gigabitovému připojení. Očekává se, že opatření zlepší digitální technické mapy, monitorování kvality konektivity a zavedou právní předpisy, které usnadní zavádění digitální konektivity. Cílem složky 1.3 je rozvíjet ekosystém 5G pro technologii 5G v dopravních koridorech, včetně přeshraničních úseků. Plán pro oživení a odolnost předpokládá vybavení 350 železničních vozů opakovači nebo pasivními stěnami pro signály 5G. Očekává se, že plán podpoří výzkum v oblasti aplikací 5G, zejména v automobilovém průmyslu. 5G by mělo být zavedeno i v odlehlých regionech.
Údaje o vývoji a technologiích digitální konektivity v České republice
Nejnovější údaje o pokrytí digitální konektivitou, předplatných a penetracích, pokrytí různými technologiemi digitální konektivity naleznete ve zprávách o jednotlivých zemích indexu společnosti digitální ekonomiky (DESI).
Přiřazení spektra pro bezdrátovou digitální konektivitu
Podrobnosti o harmonizovaném přidělování spektra naleznete ve zprávě Evropského střediska pro sledování 5G.
Publikace na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a tiskové dokumenty
angličtina
- Integrovaný regionální operační program (2021–2027)
- Příručka pro investice do širokopásmového připojení
- Ceny mobilních a pevných širokopásmových sítí v Evropě 2022
- Studie o vnitrostátních plánech pro širokopásmové připojení v EU-27
- Zprávy a analýzy o širokopásmovém připojení
čeština
Kontaktní údaje
BCO Czech Republic (národní úřad pro kompetence v oblasti širokopásmového připojení): Ministerstvo průmyslu a obchodu (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Adresa: Na Františku 1039/32, 110 15 Staré Město, Česko
Kontakt e-mailem
Telefon: +420 602 118 614
Webové stránky
Ministerstvo vnitra (Ministerstvo vnitra)
Adresa: Nad Stolou 3, 17000 Praha 7, Česká republika
Kontakt e-mailem
Telefon: +420 974 811 111
Webové stránky
Český telekomunikační úřad
Adresa: Sokolovská 219, 19000 Praha 9, Česká republika
Kontakt e-mailem
Telefon: +420 224 004 111
Webové stránky