Akt o digitálních sítích – DNA – modernizuje právní rámec pro konektivitu s cílem podpořit inovace a investice do vyspělé a odolné digitální infrastruktury v Evropské unii.
Na základě kodexu EU pro elektronické komunikace (EECC) přijatého v roce 2018 byl dne 21. ledna 2026 přijat návrh aktu o digitálních sítích. S ohledem na technologickou transformaci a geopolitický kontext má pro evropské hospodářství a společnost zásadní význam špičková digitální infrastruktura.
Komise obdržela velmi komplexní zpětnou vazbu k bílé knize „Jak zvládnout potřeby digitální infrastruktury v Evropě?“, která byla zveřejněna v únoru 2024, a také k výzvě k předložení faktických podkladů z června 2025, která si vyžádala podněty od členských států, občanské společnosti, průmyslu a akademických pracovníků k iniciativě týkající se DNA. Draghiho a Lettovy zprávy analyzovaly stav odvětví elektronických komunikací v EU a dospěly k závěru, že toto odvětví je i nadále roztříštěno na 27 vnitrostátních trhů a evropští operátoři nadále čelí překážkám při přeshraničním působení a rozšiřování své činnosti. To zase omezuje jejich schopnost investovat, inovovat a konkurovat svým globálním protějškům.
Niinistöho zpráva o civilní a vojenské připravenosti nastínila výzvy, jimž EU čelí, pokud jde o zajištění dostupnosti a schopností kritické infrastruktury a služeb. Je třeba se vyhnout závislostem nebo je snížit, např. v oblasti družicové komunikace, a rozvíjet kapacity pro reakci na krize.
Za účelem řešení těchto výzev si DNA klade za cíl vytvořit zjednodušený a harmonizovanější právní rámec, který podpoří inovace a investice do odolné a pokročilé digitální infrastruktury, která má zásadní význam pro umožnění přijetí umělé inteligence, cloudu, vesmíru a dalších inovativních technologií.
DNA slučuje čtyři právní akty do jednoho přímo použitelného nařízení, které nahrazuje evropský kodex pro elektronické komunikace (EECC), nařízení o BEREC, program politiky rádiového spektra a hlavní části nařízení o otevřeném internetu. Přinese tato klíčová opatření:
- Posílení jednotného trhu pro konektivitu: návrh zajišťuje prostřednictvím navrhovaného nařízení maximální harmonizaci právních předpisů v celé Unii. V zájmu usnadnění celoevropského provozu a poskytování služeb zavede DNA povolení „jednotného pasu“ s oznámením pouze v jednom členském státě a povolení pro družicové spektrum na úrovni EU.
- Dosažení zjednodušení: DNA sníží regulační a administrativní zátěž ve všech ustanoveních o DNA, zejména tím, že umožní větší flexibilitu pro vztahy mezi podniky při současném zachování vysoké úrovně ochrany spotřebitele.
- Podpora inovací v širším digitálním ekosystému: zavedení mechanismu k vyjasnění pravidel otevřeného internetu pro inovativní služby a dobrovolného mechanismu ekosystémové spolupráce v oblasti propojení duševního vlastnictví, účinnosti provozu a dalších nově vznikajících oblastí.
- Posílení odolnosti a připravenosti: DNA zavádí plán připravenosti na úrovni EU s cílem řešit rostoucí rizika přírodních katastrof a zahraničního vměšování do sítí a rádiových signálů. Společný mechanismus pro výběr celoevropské družicové komunikace bude navíc zahrnovat kritéria zaměřená na bezpečnost a odolnost.
Za účelem přilákání investic rozšíří DNA osvědčené postupy pro přidělování spektra, které přilákají investice, jako je prodloužení doby platnosti licencí, obnovení stávajících licencí po jejich vypršení nebo začlenění sdílení spektra s cílem zajistit účinné využívání spektra. Poskytne rovněž silnější záruky pro přijetí opatření pro utváření trhu, včetně mechanismu ex ante zajišťujícího soudržnost podmínek postoupení, a podpoří podmínky příznivé pro investice, jako jsou investiční závazky.
DNA v neposlední řadě podpoří a urychlí přechod od kovových sítí k plně optickému prostředí, které bude sloužit budoucím potřebám občanů a podniků v oblasti konektivity. DNA zavádí povinné vnitrostátní plány přechodu s cílem zajistit udržitelné postupné ukončení kovových sítí a zajistit nejlepší možný výsledek pro spotřebitele a všechny operátory. Regulační rámec ex ante je rovněž aktualizován s cílem podpořit přechod na optická vlákna a zároveň řešit možné výzvy v budoucím prostředí plných optických vláken, aby se maximalizovaly přínosy pro koncové uživatele.