Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků

Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků zajišťují tok informací a hrají klíčovou úlohu při vedení moci k odpovědnosti. Komise zintenzivnila svou práci v této oblasti, učinila svobodu sdělovacích prostředků ústředním bodem svého podávání zpráv o právním státu a nadále financuje řadu projektů přinášejících hmatatelné výsledky. Komise rovněž naplánovala klíčové iniciativy na posílení práce a bezpečnosti novinářů a přijala akční plán zaměřený na podporu životaschopného mediálního ekosystému.

Závazky Evropské unie respektovat svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a prosazovat svobodu projevu – což zahrnuje právo přijímat a rozšiřovat informace bez zásahů veřejné moci – jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv EU (.pdf), který odráží článek 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Právní předpisy a právní stát

Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA) vstoupil v platnost v květnu 2024 a vychází zrevidované směrnice oaudiovizuálních mediálních službách.  Cílem ENRA, který byl poprvé navržen v září 2022, je posílit integritu vnitřního trhu, a chránit tak pluralitu a nezávislost sdělovacích prostředků v Unii. Během přípravy Evropského aktuo svobodě sdělovacích prostředků se uskutečnila výzva k předložení faktických podkladů a otevřená veřejná konzultace. ENRA:

• chránit redakční nezávislost požadavkem, aby členské státy respektovaly skutečnou redakční svobodu poskytovatelů mediálních služeb;
• Chránit novinářské zdroje, a to i před používáním špionážního softwaru.
• zajistit nezávislé fungování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, mimo jiné zaručením odpovídajících, udržitelných a předvídatelných finančních zdrojů a podporou transparentnosti při jmenování vedoucího nebo členů správních rad veřejnoprávních sdělovacích prostředků;
• zaručit transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků tím, že poskytovatelé mediálních služeb zveřejní konkrétní informace o sobě (např. právní názvy, kontaktní údaje, vlastnictví);
• poskytnout záruky proti neoprávněnému odstraněnímediálního obsahu vytvořeného v souladu s profesními normami, který je však považován za neslučitelný s podmínkami, ze strany velmi velkých online platforem (určených podle aktu o digitálních službách);
• zavést právo na přizpůsobení mediální nabídky na zařízeních a rozhraních, jako jsou připojené televizory, což uživatelům umožní změnit výchozí nastavení tak, aby odráželo jejich vlastní preference;
• zajistit, aby členské státy poskytovaly posouzení dopadu klíčových spojování na mediálním trhu na pluralitu a redakční nezávislost sdělovacích prostředků prostřednictvím testů plurality sdělovacích prostředků;
• zajistit větší transparentnost měření sledovanosti pro poskytovatele mediálních služeb a inzerenty, aby se omezilo riziko nafouknutých nebo předpojatých údajů o sledovanosti;
• stanovit požadavky na transparentnost, pokud jde o přidělování státní reklamy poskytovatelům mediálních služeb a online platformám ze strany veřejných orgánů a subjektů;
• Zintenzivnit a rozšířit spolupráci a koordinaci mezi regulačními orgány pro sdělovací prostředky, včetně opatření týkajících se mediálních služeb ze zemí mimo Unii.

Strategické žaloby proti účasti veřejnosti, obecně známé jako „strategické žaloby proti účasti veřejnosti“, jsou zvláštní formou obtěžování, která se používá především proti novinářům a obráncům lidských práv s cílem zabránit vyjadřování se k otázkám veřejného zájmu nebo je postihovat. Směrnice o strategických žalobách proti účasti veřejnosti (SLAPP) vstoupila v platnost v květnu 2024 a poskytuje soudům a cílům SLAPP nástroje pro boj proti zjevně neopodstatněným nebo zneužívajícím soudním řízením. Záruky se použijí v občanských věcech s mezinárodním prvkem.

Komise přijala evropský akční plán pro demokracii. Bude úzce spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami na zlepšení bezpečnosti novinářů. Poskytne udržitelné financování projektů zaměřených na právní a praktickou pomoc novinářům v EU i jinde. V březnu 2021 byl v rámci Evropského fóra zpravodajských médií zahájen dialog se zúčastněnými stranami, přičemž zúčastněné strany mohly poskytnout zpětnou vazbu k doporučení o ochraně, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků přijatému v září 2021. Plán rovněž předpokládá podporu transparentního a spravedlivého přidělování státní reklamy, podporu rozmanitosti sdělovacích prostředků a rozvoj evropského přístupu k zdůraznění audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu. V tomto ohledu byla vyhlášena výzva k podávání nabídek na vypracování studie.

Mechanismus právního státu věnuje klíčovou část svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků, která se zabývá regulačními orgány a subjekty v oblasti sdělovacích prostředků, transparentností vlastnictví sdělovacích prostředků a zásahy vlády a rámcem pro ochranu novinářů. První zpráva o právním státu zahrnující všech 27 členských států byla zveřejněna dne 30. září 2020. Představuje syntézu situace v oblasti právního státu v EU a posouzení situace v každém členském státě se zaměřením na čtyři hlavní pilíře: soudního systému, protikorupčního rámce, plurality sdělovacích prostředků a dalších institucionálních brzd a protivah. 

V roce 2024pátá výroční zpráva o právním státu zdůraznila pokrok i přetrvávající výzvy v mediálním prostředí ve všech členských státech. Zpráva uznala konkrétní opatření přijatá několika členskými státy ke zlepšení bezpečnosti a pracovních podmínek novinářů a rozšíření úkolů a pravomocí řady vnitrostátních regulačních orgánů pro sdělovací prostředky. Navzdory tomuto pokroku zpráva vyjádřila přetrvávající obavy ohledně nezávislé správy a finanční stability veřejnoprávních sdělovacích prostředků, transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, přístupu k veřejným dokumentům a spravedlivé distribuce státní reklamy. Komise zopakovala svá doporučení v těchto oblastech a zdůraznila bezpečnost novinářů. 

Velká síla, kterou mají největší online platformy, odůvodňuje zvážení zvláštních pravidel ex ante k zajištění hospodářské soutěže a možnosti volby pro spotřebitele on-line. Akt o digitálních službách výrazně zlepšuje mechanismy pro odstraňování nezákonného obsahu a účinnou ochranu základních práv uživatelů online, včetně svobody projevu.

Revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách posiluje právní záruky v několika oblastech, na něž se nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků vztahuje, konkrétně v oblasti moderování obsahu online, nezávislosti regulačních orgánů pro sdělovací prostředky, transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a mediální gramotnosti. Komise proces provádění pozorně sleduje.

Unijní normotvůrce přijal pravidla pro spravedlivější trh s článkem 17 nové směrnice o autorském právu. Cílem těchto pravidel je pomoci nositelům práv získat lepší postavení, pokud jde o určité platformy pro sdílení online. Zajišťují, aby nositelé práv dostávali za používání svého obsahu spravedlivější odměnu. Pokud jde o nové právo vydavatelů tisku (článek 15 nové směrnice o autorském právu), podpoří to pluralitní, nezávislou a kvalitní žurnalistiku prostřednictvím lepšího vyjednávacího postavení vydavatelů tisku vůči účastníkům on-line trhu.

Přímé financování

EU financuje řadu projektů:

• několik probíhajících nebo připravovaných projektů a výzev, jejichž cílem je:
  • mapovat porušování svobody sdělovacích prostředků;
  • obhajovat novináře v ohrožení;
  • sledovat rizika pro pluralitu sdělovacích prostředků;
  • podporovat kooperativní žurnalistiku, spolupráci a výměnu osvědčených postupů.
• Projekty Evropského střediska pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (ECPMF) a jeho partnerů zaměřené na řešení porušování svobody a plurality sdělovacích prostředků v členských státech EU a kandidátských zemích.
• Granty pro Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (CMPF) na rozvoj a provádění nástroje prosledování plurality sdělovacích prostředků(MPM), který poskytuje komplexní přehled rizik pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v celé Evropě a zaměřuje se na čtyři hlavní oblasti:
  1. základní ochrana
  2. pluralita trhu
  3. politická nezávislost
  4. sociální inkluzivnost
• Pilotní projekt Monitor vlastnictví sdělovacích prostředků, který zvýší transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků.
• Program Kreativní Evropa na období 2021–2027, jehož plánovaný rozpočet bude činit přibližně 2,5 miliardy EUR, což představuje 80% nárůst oproti předchozímu období (2014–2020) na úrovni EU-27. Bude podporovat evropskou spolupráci v oblasti kulturní rozmanitosti a konkurenceschopnosti průmyslu pro kulturní a kreativní odvětví. Byla zveřejněna výzva k partnerství v oblasti žurnalistiky zaměřená na podporu přeshraniční spolupráce mezi pracovníky zpravodajských médií v Evropě v celém odvětví. S cílem navýšit financování a zajistit dlouhodobou podporu projektů v oblasti svobody, plurality a gramotnosti sdělovacích prostředků bylo z tohoto programu zajištěno zvláštní finanční krytí ve výši nejméně 75 milionů EUR.

Podpůrná opatření

Od začátku pandemie COVID-19 předložila Komise řadu opatření na podporu hospodářství a vyzvala členské státy, aby je co nejvíce využily na podporu mediálního odvětví.

• Rychle byl zaveden a rozšířen dočasný rámec státní podpory. Byl rovněž zveřejněn zvláštní vzor pokynů pro státní podporu pro digitalizaci zpravodajských médií, který má členským státům pomoci při navrhování jejich národních plánů pro oživení a odolnost.
• Finanční podporaREACT-EU zaměřuje další fondy soudržnosti na zásadní priority malých a středních podniků nebo na kreativní malé a střední podniky v kulturním odvětví uznané za prioritu. Tyto fondy zahrnují dotace na zaměstnanost, režimy krátkodobé práce a likviditu a solventnost malých a středních podniků.  
• Dočasná podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) je nástroj, který mají členské státy k dispozici k boji proti nepříznivým hospodářským a sociálním důsledkům pandemie COVID-19.
• Stávající nástroje byly upraveny, včetně větší flexibility při provádění podporovaných projektů. Například stávající záruční nástroj pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích, včetně sdělovacích prostředků, umožňuje větší flexibilitu při splácení úvěrů a usnadňuje poskytování úvěrů tím, že poskytuje finančním institucím větší jistotu.
• Komise přijala akční plán na podporu oživení a transformace mediálního a audiovizuálního odvětví. Tato odvětví, která byla obzvláště zasažena koronavirovou krizí, mají zásadní význam pro demokracii, kulturní rozmanitost Evropy a digitální autonomii. Akční plán se zaměřuje na 3 oblasti činnosti a 10 konkrétních opatření. Ty pomohou mediálnímu odvětví zotavit se z krize tím, že usnadní a rozšíří přístup k financování. Pomohou také mediálnímu odvětví transformovat se tím, že budou stimulovat investice s cílem přijmout souběžnou digitální a ekologickou transformaci a zároveň zajistit budoucí odolnost tohoto odvětví. V neposlední řadě posílí postavení evropských občanů a podniků.

Harmonogram ENRA