Digitalizace dopravy – klíčové technologie

Prostřednictvím programu Horizont 2020 poskytla EU podporu četným výzkumným a inovačním projektům, které vyvíjejí a testují nová dopravní řešení. Tato podpora stále probíhá u programů financování v rámci dlouhodobého rozpočtu na období 2021–2027 s důrazem na zavádění.

Propojená a automatizovaná mobilita (CAM)

S cílem umožnit přijetí automatizovaných vozidel zavede Evropská komise právní rámec pro jejich schvalování. Na základě úspěchů dosažených v rámci programu Horizont 2020, zejména v oblasti propojené, spolupracující a automatizované mobility (CCAM),bude Komise i nadále podporovat výzkum a inovace, aby se Evropa stala světovým lídrem v oblasti systémů a služeb CAM. 

Propojená, kooperativní a automatizovaná mobilita (CCAM) je partnerstvím programu Horizont Evropa a nástupcem dřívějších iniciativ. Již prokázala významný pokrok, který ukazuje pokrok v technologiích automatizované mobility. Toto partnerství obdrží příspěvek ve výši 500 milionů eur na další podporu inovací.

Pro zavádění CAM mají zásadní význam kooperativní inteligentní dopravní systémy (C-ITS), které umožňují výměnu informací mezi vozidly a mezi vozidly a silniční infrastrukturou. Očekává se, že zlepší bezpečnost silničního provozu, efektivitu dopravy a pohodlí. Zavádění C-ITS bude těžit z podporyz programu Nástroje pro propojení Evropy (CEF)na období 2021–2027.

© Autopilot">

Projekt AUTOPILOT,který probíhal v letech 2017 až 2020, se zaměřil na pilotní využití zařízení IoT pro automatizovanou jízdu v reálných podmínkách. AUTOPILOT otevírá cestu inovativním komerčním službám spojeným s autonomními vozidly. Projekt obdržel investici ve výši přibližně 20 milionů EUR a zdůraznil význam digitálních technologií při zlepšování schopností samořídících vozidel, pokud jde o lepší porozumění jejich prostředí, a při doplňování senzorů internetu věcí. Například používání internetu věcí může zvýšit bezpečnost tím, že detekuje překážky mimo dohled.

Konektivita 5G

5G je klíčovým faktorem pro automatizovaná vozidla a digitalizované vlaky. S cílem připravit zavádění koridorů 5G v celé Evropě se na různých místech provádějí ambiciózní přeshraniční zkušební projekty koridorů s případy použití CAM pro různé druhy dopravy. Cílem EU je do roku 2025 zajistit nepřetržité pokrytí hlavních dopravních cest v celé Evropě sítí 5G. Finančně podporuje cíl v rámciprogramu Nástroje pro propojení Evropy (CEF) aNástroje pro oživení a odolnost, se zaměřením na přeshraniční koridory (CEF) a vnitrostátní úseky (RRF a CEF). V kombinaci se soukromými investicemi a dalšími zdroji veřejného financování přispějí k dosažení plného pokrytí sítí 5G do roku 2030 pro bezpečné a propojené cestování po Evropě.

Projekt5G-CARMEN financovaný z programu Horizont 2020 se zaměřuje na boloňsko-mnichovský koridor(600 km ve třech zemích) a jeho cílem je využít nejnovější pokroky v oblasti 5G s cílem pomoci automobilovému průmyslu zajistit bezpečnější, ekologičtější a inteligentnější dopravu. Klíčové inovace jsou zaměřeny na rozvoj autonomně řízené hybridní sítě kombinující přímé komunikace mezi vozidly na krátké vzdálenosti (V2V) a mezi vozidly a infrastrukturou (V2I) s dálkovými komunikacemi mezi vozidly a sítěmi (V2N), které spojují přední evropské výrobce automobilů, operátory mobilních sítí, prodejce telekomunikačních služeb, provozovatele silnic a výzkumná střediska.

© 5G-CARMEN">

Umělá inteligence

Umělá inteligence (AI) má nespočet aplikací pro dopravu: automatizovaná vozidla, optimalizované nabíjení a používání baterií pro elektrická vozidla, lepší trasy pro cestující a přepravu zboží. Umělá inteligence podporuje rozhodnutí založená na datech při plánování dopravní infrastruktury a služeb a zavádění dobíjecích stanic, čímž zajišťuje, že splňují současné i budoucí požadavky. Generativní umělá inteligence může tyto aplikace dále vylepšit vytvářením inovativních řešení a zlepšováním rozhodovacích procesů (například vytvářením prediktivních modelů a simulací pro dopravní scénáře). Podpora nového průmyslového využití umělé inteligence je pro Evropskou unii prioritou.

Akt o umělé inteligenci vstoupil v platnost dne 1. srpna 2024. Zařazuje systémy UI do různých úrovní rizika, přičemž „vysoce rizikové“ systémy podléhají přísným požadavkům na zajištění bezpečnosti a transparentnosti. V odvětví mobility patří mezi vysoce rizikové systémy umělé inteligence technologie autonomního řízení a systémy řízení dopravy řízené umělou inteligencí. Patří sem systémy plnící bezpečnostní funkce v několika oblastech mobility, včetně automobilů, civilního letectví a námořního bezpečnostního vybavení. Tyto systémy mají zásadní význam, neboť mají přímý dopad na veřejnou bezpečnost a musí dodržovat přísné normy, aby zmírnily potenciální rizika.

Akt o umělé inteligenci je doplněn zvláštními požadavky přizpůsobenými těmto odvětvím. V zájmu vytvoření spolehlivého rámce pro zavádění umělé inteligence v dopravě klade Evropská strategie pro umělou inteligencidůraz na vypracování odvětvových pokynů a podpůrných mechanismů k zajištění bezpečné a účinné integrace umělé inteligence ve všech formách mobility. Kromě toho EU financuje výzkum a inovace v oblasti UI prostřednictvím iniciativ, jako jeprogram Digitální Evropa (DIGITAL),který zahrnuje testovací a experimentální zařízení (TEF) pro vývoj řešení UI v téměř reálných podmínkách. Nástroje pro propojení Evropy zaměřené na inteligentní komunity těží z pokroku v oblasti umělé inteligence v oblasti mobility, integrace umělé inteligence do veřejné dopravy, územního plánování a správy infrastruktury.

Na podporu rozvoje umělé inteligence musí Evropa využít nevyužitý potenciál dat. Evropské úsilí o odstranění překážek v přístupu k datům a jejich sdílení, zejména zavedením společného evropského datového prostoru pro mobilitu, přispěje k posílení postavení Evropy v oblasti umělé inteligence.

Umělá inteligence může rovněž podporovat řešení v oblasti udržitelné mobility. Prediktivní údržba založená na umělé inteligenci by mohla zabránit poruchám vozidel a prodloužit životnost dopravních prostředků. Kromě jiných aplikací mohou systémy umělé inteligence optimalizovat spotřebu energie v elektrických vozidlech a veřejné dopravě a podpořit tak cíle EU v oblasti udržitelnosti.

Polovodiče

Jak ukazuje významný dopad nedostatku polovodičů na průmyslová odvětví, jako je výroba automobilů, má dostatečné kapacity v oblasti elektroniky klíčový význam pro odolnost dodavatelských řetězců a suverenitu a konkurenceschopnost Evropy.

V únoru 2022 přijala Komise balíček evropského aktu o čipech. Jeho cílem je posílit evropský ekosystém polovodičů a řešit jejich nedostatek. Vytvoří atraktivní investiční prostředí, posílí vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií v hodnotovém řetězci polovodičů a do roku 2030 mobilizuje investice ve výši více než 43 miliard eur.

Společný podnik pro čipy bude podporovat výzkum a inovace sdružováním veřejných a soukromých investic na základě úspěchů svého předchůdce ECSEL (viz příklady níže). Tyto investice se rovněž zaměřují na uživatelská odvětví, jako je doprava a automobilový průmysl, zejména prostřednictvím iniciativy týkající se otevřené hardwarové platformy pro automobilový průmysl.

Otevřená evropská softwarově definovaná platforma pro vozidla

Software hraje stále důležitější roli při řízení provozu vozidel a umožňuje nové funkce. Přechod na softwarově definovaná vozidla vytváří výzvy pro vedoucí postavení a konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu, který čelí novým silným globálním konkurentům a problémům ve vývoji softwaru.

Komise zahájila předkonkurenční spolupráci na nediferencovaných prvcích softwarové sady vozidel řízenou EU. Tato iniciativa je podporována správní činností, do níž jsou zapojenyvýznamné automobilové společnosti v EU, a investicemi v rámci společného podniku pro čipy. Umožní účastníkům dosáhnout větší účinnosti a rychlejšího uvedení na trh a zároveň zajistí rovné podmínky. Bude úzce sladěna s iniciativou týkající se otevřené hardwarové platformy pro automobilový průmysl. Další informace naleznete ve zvláštním koncepčním dokumentu.

Kybernetická bezpečnost

Větší závislost na digitálních infrastrukturách a službách mobility zvyšuje význam kybernetické bezpečnosti. Cílem směrnice EU o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací) je dosáhnout vysoké úrovně společné bezpečnosti sítí a informačních systémů v celé kritické infrastruktuře EU. Revidovaná směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (směrniceNIS 2)a nová směrnice o odolnosti kritických subjektůse zabývají kybernetickou i fyzickou odolností kritických subjektů a sítí, včetně dopravní infrastruktury. Program Digitální Evropa (DIGITAL) podporuje zavádění infrastruktury kybernetické bezpečnosti, posiluje odvětví kybernetické bezpečnosti v EU a podporuje zavádění kybernetické bezpečnosti a provádění právních předpisů EU.

Cloud a edge computing

Evropská komise podporuje výzkum, vývoj a rozsáhlé zavádění cloudových infrastruktur a služeb nové generace v celé EU, což je klíčový faktor umožňující digitalizaci mobility a uvolnění potenciálu dat o mobilitě.

Program Digitální Evropa (DIGITAL) zavede evropskou federaci infrastruktur cloud computingu a edge computingu, kterábude přínosem pro odvětví dopravy a bude podporovat důvěryhodné služby mobility, jakož i výměnu dat v ekosystému automobilové výroby. Program Horizont Evropa bude financovat iniciativu v oblasti přechodu z cloudu na internet věcí v hodnotě 150 milionů eur, přičemž EU prostřednictvím různých programů poskytne finanční prostředky ve výši až 2 miliard eur na „cloud-edge“ a členské státy tyto investice doplní. Několik probíhajících projektů zahrnuje případy použití zaměřené na mobilitu, například automatické nouzové přerušení chodců a inteligentní logistiku na terminálech.

Za účelem koordinace investičního úsilí, podpory strategických partnerství a mobilizace klíčových evropských průmyslových aktérů byla v červenci 2021 zahájenačinnost Evropskéaliance pro průmyslová data, edge a cloud, která sdružuje širokou škálu soukromých a veřejných zúčastněných stran. Připravuje půdu pro významný projekt společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace. 

Urychlení zavádění digitálních technologií

Pro společnosti působící v oblasti mobility a dopravy, zejména ty menší, může být úspěch v jejich digitální transformaci skutečnou výzvou.  Evropská centra pro digitální inovace, podporovaná v rámci programu DIGITAL, fungují jako jednotná kontaktní místa a podporují společnosti v jejich digitalizaci. Jejich cílem je poskytnout přístup k technickým odborným znalostem a experimentům, možnost „zkoušet před investováním“ a inovační služby, jako je finanční poradenství, odborná příprava a rozvoj dovedností. Řeší také otázky životního prostředí, jako je spotřeba energie a snižování emisí uhlíku.

Digitální dovednosti

Vzhledem k tomu, že doprava a mobilita procházejí významnými změnami, v neposlední řadě v důsledku technologické transformace a přístupu k údajům, je zapotřebí jak rekvalifikace, tak prohlubování dovedností pracovní síly. EU přijala cíle, zahájila opatření a navrhla členským státům doporučení s cílem vybavit pracovníky požadovanými digitálními dovednostmi a vyškolit více specialistů v oblasti IKT. Například Evropská platforma pro digitální dovednosti a pracovní místav rámciprogramu Nástroje pro propojeníEvropy si klade za cíl stát se jedinečným referenčním bodem pro digitální dovednosti, který všem Evropanům umožní co nejlépe využít digitální transformaci naší společnosti a hospodářství.