Skip to main content
Shaping Europe’s digital future
Policy and legislation | Publikace

Návrh směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii

Komise přijala návrh revidované směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice NIS 2).

Proposal for directive on measures for high common level of cybersecurity across the Union

Navzdory pozoruhodným úspěchům směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací), která připravila půdu pro významnou změnu myšlení, institucionálního a regulačního přístupu k kybernetické bezpečnosti v mnoha členských státech, nyní rovněž prokázala svá omezení. Digitální transformace společnosti (zintenzivněná krizí COVID-19) rozšířila prostředí hrozeb a přináší nové výzvy, které vyžadují přizpůsobené a inovativní reakce.
Jakékoli narušení, a to i zpočátku omezené na jeden subjekt nebo jedno odvětví, může mít obecnější kaskádové účinky, což může mít za následek dalekosáhlé a dlouhodobé negativní dopady na poskytování služeb na celém vnitřním trhu.

V zájmu řešení těchto výzev, jak bylo oznámeno ve sdělení o formování digitální budoucnosti Evropy, Komise urychlila přezkum směrnice do konce roku 2020, provedla posouzení dopadů a předložila nový legislativní návrh.

Klíčové prvky návrhu Komise

Cílem nového návrhu Komise je řešit nedostatky předchozí směrnice o bezpečnosti sítí a informací, přizpůsobit ji současným potřebám a zajistit, aby tato směrnice obstála i v budoucnu.

Za tímto účelem návrh Komise rozšiřuje oblast působnosti stávající směrnice o bezpečnosti sítí a informací přidáním nových odvětví založených na jejich kritičnosti pro hospodářství a společnost a zavedením jasného omezení velikosti, což znamená, že do oblasti působnosti budou zahrnuty všechny střední a velké společnosti ve vybraných odvětvích. Zároveň ponechává členským státům určitou flexibilitu při identifikaci menších subjektů s vysokým bezpečnostním rizikovým profilem.

Návrh rovněž odstraňuje rozdíl mezi provozovateli základních služeb a poskytovateli digitálních služeb. Subjekty by byly klasifikovány na základě jejich významu a rozděleny do podstatných a důležitých kategorií, v důsledku čehož by byly podrobeny různým režimům dohledu.

Návrh posiluje bezpečnostní požadavky pro společnosti tím, že ukládá přístup k řízení rizik, který poskytuje minimální seznam základních bezpečnostních prvků, které musí být použity. Návrh zavádí přesnější ustanovení o postupu oznamování incidentů, obsahu oznámení a harmonogramech.

Komise dále navrhuje řešit bezpečnost dodavatelských řetězců a dodavatelských vztahů tím, že bude vyžadovat, aby jednotlivé společnosti řešily rizika kybernetické bezpečnosti v dodavatelských řetězcích a dodavatelských vztazích. Na evropské úrovni návrh posiluje kybernetickou bezpečnost dodavatelského řetězce pro klíčové informační a komunikační technologie. Členské státy ve spolupráci s Komisí a agenturou ENISA budou provádět koordinovaná posouzení rizik kritických dodavatelských řetězců na základě úspěšného přístupu přijatého v souvislosti s doporučením Komise o kybernetické bezpečnosti sítí 5G.

Návrh zavádí přísnější opatření v oblasti dohledu pro vnitrostátní orgány, přísnější požadavky na prosazování a jeho cílem je harmonizovat sankční režimy ve všech členských státech.

Návrh rovněž posiluje úlohu skupiny pro spolupráci při utváření strategických politických rozhodnutí o vznikajících technologiích a nových trendech a zvyšuje sdílení informací a spolupráci mezi orgány členských států. Posiluje rovněž operativní spolupráci, včetně spolupráce v oblasti řízení kybernetických krizí.

Návrh Komise stanoví základní rámec s odpovědnými klíčovými aktéry v oblasti koordinovaného zveřejňování zranitelnosti u nově objevených zranitelností v celé EU a vytvoření registru EU, který provozuje Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA).
 

Další kroky

Dalšími relevantními kroky jsou:

  • Návrh bude předmětem jednání mezi spolunormotvůrci, zejména Radou EU a Evropským parlamentem.
  • Jakmile bude návrh schválen a následně přijat, budou muset členské státy provést směrnici o bezpečnosti sítí a informací do 18 měsíců.
  • Komise musí pravidelně přezkoumávat směrnici o bezpečnosti sítí a informací a poprvé podat zprávu o přezkumu 54 měsíců po vstupu v platnost.
  • Evropská komise se těší na provedení nové strategie v oblasti kybernetiky v nadcházejících měsících.