EC
Června 2023 se ve Stockholmu (Švédsko) setkali tvůrci politik a techničtí odborníci na digitální shromáždění, které společně uspořádala Evropská komise a švédské předsednictví Rady EU. Akce se zaměřila na význam digitálních technologií pro budoucnost Evropy, přičemž se konala zasedání věnovaná tématům, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence a kvantové technologie.
Kvantové zasedání bylo příležitostí k zamyšlení nad pokrokem při plnění cíle EU v rámci politického programu Digitální dekáda dosáhnout do roku 2030 špičkové úrovně kvantových technologií. Mezi hlavní body patřilo videonahrávka z roku 2022 nositelka Nobelovy ceny za fyziku profesora Alaina Aspecta a prezentace profesora Kristela Michielsona o své práci na projektu HPCQS, který ve spolupráci s evropským společným podnikem pro vysoce výkonnou výpočetní techniku integruje kvantové simulátory do evropských superpočítačů. Jedná se o první krok směrem k celoevropské kvantové výpočetní a simulační infrastruktuře a ukazuje, že EU je na dobré cestě k dosažení svého cíle digitální dekády pro rok 2025, kterým je mít první počítač s kvantovým zrychlením.
Druhá polovina zasedání zahrnovala tři demonstrace evropských kvantových technologií:
- kvantový počítač (Chalmers University): demonstrace úkolu strojového učení prováděného švédskou kvantovou procesorovou jednotkou, včetně spojení s superpočítačem Lumi v Helsinkách.
- Kvantová komunikace (projekt Petrus): zabezpečené videotelefonní volání s použitím kvantové distribuce klíčů (QKD), což je vysoce bezpečná forma šifrování, která využívá zásady kvantové mechaniky. Tím byl představen pokrok společností EU v oblasti QKD a interoperabilita různých technologií, což bude mít zásadní význam pro úspěch iniciativy EuroQCI, jejímž cílem je vybudovat ultrabezpečnou celoevropskou kvantovou komunikační infrastrukturu.
- Kvantový gravimetr (exail): jediný komerčně dostupný kvantový gravimetr, který může měřit gravitační pole Země na jakémkoli místě s mimořádně vysokou přesností, a tak monitorovat vulkanické aktivity, kontrolovat dutiny pod zemí a detekovat skryté zvodnělé vrstvy.
Evropské investice do kvantového výzkumu sahají do roku 1999, kdy byla EU prvním světovým hráčem, který vytvořil výzkumný program zaměřený na zpracování kvantových informací a komunikaci. V roce 2018 zahájila stěžejní iniciativu v oblasti kvantových technologií, desetiletou iniciativu v hodnotě jedné miliardy EUR s cílem podpořit evropskou excelenci výzkumu v kvantovém měřítku a převést výsledky tohoto výzkumu z laboratoře do komerčních aplikací. V lednu 2023 zveřejnila stěžejní iniciativa zprávu o prvních třech letech své činnosti, v níž zdůraznila úspěchy více než 20 projektů.