iStock photo Getty images plus
Podle nařízení by národní koordinační centrum mělo být subjektem veřejného sektoru nebo převážně vlastněným státem nebo vykonávající funkce veřejné správy a mělo by být schopno podporovat kompetenční centrum a síť při plnění jejich poslání. Národní koordinační centrum musí buď disponovat odbornými výzkumnými a technologickými znalostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, nebo k nim mít přístup. Je rovněž schopna účinně spolupracovat a koordinovat svou činnost s průmyslem, veřejným sektorem, akademickou obcí a výzkumnou obcí a občany.
Každý členský stát jmenuje své národní koordinační centrum do konce roku a může požádat Komisi o stanovisko s cílem posoudit jeho schopnost spravovat finanční prostředky EU. Komise bude mít tři měsíce na to, aby odpověděla.
Zdroje financování nového centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center zahrnují program Digitální Evropa a za určitých podmínek program Horizont Evropa, jakož i příspěvky členských států.
Centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost se zřizuje v Bukurešti a Komise jej bude prozatímně provozovat, dokud nebude moci fungovat samostatně.
Dne 20. října se poprvé oficiálně sešla správní rada centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, kterou tvoří zástupci členských států a Komise. Správní rada projednala zejména svůj jednací řád, svůj pracovní program na rok 2021, řadu správních rozhodnutí, která jsou nezbytná pro zahájení činnosti střediska, jakož i další kroky v souvislosti s činností střediska.
Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center hrají klíčovou úlohu při plnění strategie kybernetické bezpečnosti EU, jejímž cílem je zajistit, aby všichni občané a podniky byli bezpečnější před kybernetickými hrozbami, zvýšit odolnost fyzických a digitálních kritických subjektů a vybudovat globální, otevřený, stabilní a bezpečný kyberprostor.