Politiky EU v oblasti kybernetické bezpečnosti

Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představili na konci roku 2020 novou strategii kybernetické bezpečnosti EU.

Strategie se zabývá bezpečností základních služeb, jako jsou nemocnice, energetické sítě a železnice. Pokrývá také bezpečnost stále rostoucího počtu propojených objektů v našich domovech, kancelářích a továrnách.

Strategie se zaměřuje na budování kolektivních schopností reagovat na závažné kybernetické útoky a spolupráci s partnery po celém světě s cílem zajistit mezinárodní bezpečnost a stabilitu v kyberprostoru.

Směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (směrnice NIS2)

Kybernetické bezpečnostní hrozby jsou téměř vždy přeshraniční a kybernetický útok na kritická zařízení jedné země může mít dopad na EU jako celek. Země EU musí mít silné vládní orgány, které dohlížejí na kybernetickou bezpečnost v jejich zemi a které spolupracují se svými protějšky v jiných členských státech sdílením informací. To je obzvláště důležité pro odvětví, která jsou pro naši společnost kritická.

První směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací) zajišťuje vytvoření a spolupráci těchto vládních orgánů. Tato směrnice byla na konci roku 2020 přezkoumána, což vedlo k návrhu a přijetí směrnice NIS2. Členské státy měly do 18. října 2024 plně provést a uplatňovat směrnici NIS2.

ENISA – Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost

ENISA je Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost, která byla zřízena v roce 2005. Mandát byl v roce 2019 revidován a od té doby má agentura stálý mandát. 

Hlavní cíle a úkoly agentury ENISA jsou stanoveny v základním aktu, konkrétně v aktu o kybernetické bezpečnosti. Agentura ENISA poskytuje podporu členským státům, orgánům EU a podnikům v klíčových oblastech, včetně provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací, aktu o kybernetické odolnosti a aktu o kybernetické solidaritě. Agentura rovněž podporuje proces certifikace kybernetické bezpečnosti produktů, služeb a procesů IKT, jak je stanoveno v hlavě III aktu o kybernetické bezpečnosti. 

Akt o kybernetické bezpečnosti

Akt o kybernetické bezpečnosti byl přijat v roce 2019 a posílil úlohu Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). Udělila agentuře trvalý mandát a zmocnila ji k tomu, aby přispívala k posílení operativní spolupráce i řešení krizí v celé EU. Má také více finančních a lidských zdrojů než dříve.

Aktem o kybernetické bezpečnosti byl rovněž zřízen Evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti (ECCF), který stanoví společné požadavky na kybernetickou bezpečnost a hodnotící kritéria pro certifikaci produktů, služeb a procesů IKT. Další informace naleznete na zvláštních internetových stránkách agentury ENISA .

Cílená změna aktu o kybernetické bezpečnosti přijatá dne 15. ledna 2025 rozšířila oblast působnosti certifikace na řízené bezpečnostní služby.

Dne 20. ledna 2026 navrhla Komise nový balíček opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem dále posílit odolnost a schopnosti EU v oblasti kybernetické bezpečnosti tváří v tvář těmto rostoucím hrozbám, včetně změn směrnice NIS2. Cílem těchto opatření je zjednodušit dodržování pravidel EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a požadavků na řízení rizik pro společnosti působící v EU. Změny zjednoduší pravidla pro určení příslušnosti, zefektivní shromažďování údajů o ransomwarových útocích a usnadní dohled nad přeshraničními subjekty s posílenou koordinační úlohou agentury ENISA.

Revidovaný akt o kybernetické bezpečnosti má rovněž za cíl snížit rizika v dodavatelském řetězci IKT v EU od dodavatelů ze třetích zemí, kteří mají obavy o kybernetickou bezpečnost. Stanoví důvěryhodný rámec pro bezpečnost dodavatelského řetězce IKT s využitím harmonizovaného, přiměřeného přístupu založeného na posouzení rizik. Nedávné kybernetické bezpečnostní incidenty upozornily na hlavní rizika zranitelnosti v dodavatelských řetězcích IKT, která mají zásadní význam pro kritické služby a infrastrukturu.

Akt o kybernetické odolnosti

Akt o kybernetické solidaritě

Akt o kybernetické solidaritě vstoupil v platnost dne 4. února 2025 s cílem zlepšit připravenost, odhalování a reakci na kybernetické bezpečnostní incidenty v celé EU.

Kybernetický plán

Dne 24. února 2025 byl zveřejněn návrh doporučení Rady o plánu EU pro řešení kybernetických bezpečnostních krizí (kybernetický plán). Cílem tohoto doporučení je předložit jasným, jednoduchým a přístupným způsobem rámec EU pro řešení kybernetických krizí. Navrhovaný plán aktualizuje komplexní rámec EU pro řešení krizí v oblasti kybernetické bezpečnosti a mapuje příslušné aktéry EU a nastiňuje jejich úlohy v průběhu celého životního cyklu krize. To zahrnuje připravenost a sdílenou informovanost o situaci s cílem předvídat kybernetické incidenty a nezbytné detekční schopnosti k jejich identifikaci, včetně nástrojů reakce a obnovy potřebných ke zmírnění, odrazení a omezení těchto incidentů.

Dne 4. listopadu 2025 se úředníci pro kybernetickou bezpečnost z členských států EU a Komise zúčastnili „cvičení na operační úrovni“ (BlueOLEx) v roce 2025, což bylo první cvičení od přijetí nového kybernetického plánu EU, který objasňuje úlohy a povinnosti v krizi. Zkušenosti získané z těchto cvičení budou podkladem pro širší strategii EU pro Unii připravenosti, která posílí koordinovanou reakci na vícerozměrné a víceodvětvové hrozby. 

Plán obnovy

Kybernetická bezpečnost je jednou z priorit Komise v její reakci na koronavirovou krizi, neboť během omezení volného pohybu osob došlo k nárůstu kybernetických útoků. Plán na podporu oživení Evropy zahrnuje další investice do kybernetické bezpečnosti.

Podpora výzkumu a inovací: Horizont 2020 a partnerství veřejného a soukromého sektoru; programu Horizont Evropa

Výzkum v oblasti digitální bezpečnosti má zásadní význam pro vytváření inovativních řešení, která nás mohou chránit před nejnovějšími a nejpokročilejšími kybernetickými hrozbami. Proto je kybernetická bezpečnost důležitou součástí programu Horizont 2020 a jeho nástupce Horizont Evropa. 

V programu Horizont Evropa je kybernetická bezpečnost na období 2021–2027 součástí klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“. 

V rámci programu Horizont 2020 Komise spolufinancovala výzkum a inovace v oblastech, jako je připravenost na kybernetickou bezpečnost prostřednictvím kybernetických rozsahů a simulací, kybernetická bezpečnost pro malé a střední podniky, kybernetická bezpečnost v elektroenergetice a energetickém systému a kybernetická bezpečnost a ochrana údajů v kritických odvětvích. Tato témata spadají do klastru „Bezpečné společnosti – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů“.

V roce 2016 bylo mezi Evropskou komisí a Evropskou organizací pro kybernetickou bezpečnost (ECSO), sdružením složeným z členů z kybernetického průmyslu, akademické obce, veřejné správy a dalších subjektů, zřízeno smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci programu Horizont 2020.

Podpora kybernetických kapacit a nasazení

Naše fyzická a digitální infrastruktura jsou velmi úzce propojeny. Komise proto rovněž investovala do kybernetické bezpečnosti v rámci svého programu financování investic do infrastruktury, Nástroje pro propojení Evropy (CEF), na období 2014–2020.

Podpora z Nástroje pro propojení Evropy byla poskytnuta týmům pro reakci na incidenty v oblasti počítačové bezpečnosti, provozovatelům základních služeb, poskytovatelům digitálních služeb, jednotným kontaktním místům a příslušným vnitrostátním orgánům. To posiluje schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a přeshraniční spolupráci v rámci EU a podporuje provádění strategie kybernetické bezpečnosti EU.

Program Digitální Evropa na období 2021–2027 je ambiciózní program, který plánuje investovat 1,9 miliardy eur do kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti a rozsáhlého zavádění infrastruktur a nástrojů kybernetické bezpečnosti v celé EU pro orgány veřejné správy, podniky a jednotlivce.

Kybernetická bezpečnost je rovněž součástí Programu InvestEU, což je obecný program, který spojuje mnoho finančních nástrojů a využívá veřejné investice k zajištění dalších investic ze soukromého sektoru. Jeho strategický investiční nástroj podpoří klíčové hodnotové řetězce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je důležitou součástí balíčku opatření na podporu oživení v reakci na koronavirovou krizi.

Atlas kybernetické bezpečnosti

Evropské průmyslové, technologické a výzkumné kompetenční centrum pro kybernetickou bezpečnost bude sdílet odborné znalosti a sladit evropský vývoj a zavádění technologií kybernetické bezpečnosti. Bude spolupracovat s průmyslem, akademickou obcí a dalšími subjekty s cílem vytvořit společný program pro investice do kybernetické bezpečnosti a rozhodnout o prioritách financování výzkumu, vývoje a zavádění řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti prostřednictvím programů Horizont Evropa a Digitální Evropa.

V současné době probíhají čtyři pilotní projekty, které mají položit základy pro kompetenční centrum a síť. Jedná se o více než 170 partnerů.

Pro lepší přehled odborných znalostí a kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé EU vytvořila Komise komplexní platformu nazvanou Atlas kybernetické bezpečnosti.

Bezpečné zavádění sítí 5G v EU

Sítě 5G představují klíčovou digitální infrastrukturu, neboť jsou páteří mnoha kritických služeb. Zásadní význam má zajištění kybernetické bezpečnosti a odolnosti této kritické infrastruktury. Na základě koordinovaného posouzení rizik vypracovaly členské státy ve skupině pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací společně s Komisí a agenturou ENISA soubor nástrojů EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G, který stanoví opatření k posílení bezpečnostních požadavků na sítě 5G, k uplatňování příslušných omezení pro vysoce rizikové dodavatele a k zajištění diverzifikace dodavatelů.

Aktuální stav provádění souboru nástrojů 5G členskými státy je popsán ve druhé zprávě o pokroku skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací z června 2023. Komise rovněž provedla vlastní posouzení dodavatelů 5G, které je k dispozici ve sdělení z června 2023. 

Zajištění volebního procesu

Naše evropské demokracie se stále více digitalizují: politické kampaně probíhají online a volby samotné probíhají v mnoha zemích prostřednictvím elektronického hlasování. 

Komise vydala doporučení pro kybernetickou bezpečnost voleb do Evropského parlamentu jako součást širšího balíčku doporučení na podporu svobodných a spravedlivých voleb do Evropského parlamentu. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 provedl Evropský parlament, země EU, Komise a agentura ENISA živou zkoušku své připravenosti.

Kybernetická bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče

Digitalizace představuje revoluci ve zdravotní péči a umožňuje lepší služby pacientům. Kybernetické útoky však mohou tyto životně důležité služby narušit. Dne 15. ledna 2025 předložila Komise evropský akční plán pro kybernetickou bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče jako jednu z prioritních iniciativ stanovených v politických směrech pro Komisi na období 2024/29.

Akční plán mimo jiné navrhuje, aby agentura ENISA, agentura EU pro kybernetickou bezpečnost, zřídila celoevropské centrum na podporu kybernetické bezpečnosti pro nemocnice a poskytovatele zdravotní péče, které by jim poskytovalo individuálně uzpůsobené pokyny, nástroje, služby a odbornou přípravu. Iniciativa vychází z širšího rámce EU pro posílení kybernetické bezpečnosti napříč kritickou infrastrukturou.

Dne 7. dubna 2025 zahájila Komise cílenou konzultaci o akčním plánu pro kybernetickou bezpečnost nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče, v níž vyzvala zúčastněné strany, aby se podělily o své názory. Výsledky konzultace budou zohledněny v dalších doporučeních, která má Komise v úmyslu předložit do konce roku.

Dovednosti pro pracovní sílu

Digitální bezpečnost můžeme zajistit pouze tehdy, pokud máme odborníky se správnými znalostmi a dovednostmi a v současné době jich není dostatek. Proto Komise přijímá opatření ke stimulaci rozvoje dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti a k růstu pracovní síly v Evropské unii.

Dovednosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, které spadají do obecného programu Komise pro digitální dovednosti, budou i nadále jednou z priorit politického programu Komise, přičemž Unie dovedností je plánována v politických pokynech Komise na období 2024–2029. Projekty budou i nadále financovány v rámci různých programů, zejména programu Digitální Evropa a programu Erasmus+, s cílem odstranit rozdíly v počtu pracovních sil v Evropské unii. Komise bude i nadále využívat stávající politické nástroje, jako je politický program Digitální dekáda 2030, a možnost, kterou nabízí k vytvoření projektů pro více zemí zaměřených na dovednosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jak je stanoveno ve sdělení Komise o odstranění nedostatku talentů v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem posílit konkurenceschopnost, růst a odolnost EU (dále jen „Akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti“).

Akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti

Akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti, která byla zahájena v rámci Evropského roku dovedností 2023, sdružuje soukromé a veřejné iniciativy na evropské a vnitrostátní úrovni s cílem řešit rostoucí rozdíly v pracovní síle v oblasti kybernetické bezpečnosti. Akademie, která je hostována on-line na platformě Komise pro digitální pracovní místa a dovednosti, získává podporu všech zúčastněných stran, zejména průmyslu prostřednictvím mechanismu závazků a akademické obce, přičemž stěžejní iniciativa vychází z úspěchu akademie: sítě Industry-Academia Network.

Sdělení o Akademii kybernetických dovedností EU

Informativní přehled Akademie kybernetických dovedností EU

Informovanost

Lidský faktor je často slabým článkem kybernetické bezpečnosti: Pokud někdo klikne na phishingový odkaz, může to mít obrovské následky. Komise proto zvyšuje povědomí o kybernetické bezpečnosti a propaguje osvědčené postupy mezi širokou veřejností. Například jednou ročně pořádá společně s agenturou ENISA Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti.

ENISA – Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost

Agentura ENISA je agenturou EU, která se zabývá kybernetickou bezpečností. Poskytuje podporu členským státům, orgánům EU a podnikům v klíčových oblastech, včetně provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací.

ISAC

Střediska pro sdílení a analýzu informací (ISAC) podporují spolupráci mezi komunitou kybernetické bezpečnosti v různých odvětvích hospodářství. Další rozvoj ISAC na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni je pro Komisi prioritou. Ve spolupráci s agenturou ENISA Komise rovněž podporuje zřizování nových středisek ISAC v odvětvích, která nejsou zahrnuta. „Posílení postavení konsorcia EU ISAC“ pod dohledem Komise poskytuje ISAC právní, technickou a organizační podporu.

JRC

Společné výzkumné středisko (JRC) Komise aktivně přispívá ke kybernetické bezpečnosti v EU. Společné výzkumné středisko například vypracovalo taxonomii kybernetické bezpečnosti. Tím se sladí terminologie používaná v oblasti kybernetické bezpečnosti, abychom měli jasnější přehled o schopnostech v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU.

Společné výzkumné středisko rovněž nedávno zveřejnilo zprávu s názvem „Kybernetická bezpečnost – naše digitální kotva“, která poskytuje přehled o současném prostředí kybernetické bezpečnosti EU a jeho historii.

Týmy CSIRT/CERT

Podle směrnice NIS2 jsou členské státy EU povinny zajistit, aby měly dobře fungující skupiny pro reakci na počítačové bezpečnostní incidenty (dále jen „skupiny CSIRT“), známé také jako skupiny pro reakci na počítačové hrozby (dále jen „skupiny CERT“). Tyto týmy se zabývají kybernetickými bezpečnostními incidenty a riziky v praxi. Spolupracují mezi sebou na úrovni EU a rovněž spolupracují se soukromým sektorem.

Určené týmy CSIRT se musí vztahovat na všechny typy provozovatelů základních služeb a poskytovatelů digitálních služeb.

Hlavními úkoly týmů CSIRT jsou:

• monitorování incidentů na vnitrostátní úrovni;
• poskytování včasného varování, výstrah, oznámení a dalších informací o rizicích a incidentech příslušným zúčastněným stranám;
• reakce na incidenty;
• poskytování dynamické analýzy rizik a incidentů a informovanosti o situaci;
• účast v síti týmů CSIRT.

ECSO

Evropská organizace pro kybernetickou bezpečnost (ECSO) byla vytvořena v roce 2016 s cílem působit jako protějšek Komise ve smluvním partnerství veřejného a soukromého sektoru zahrnujícím program Horizont 2020 v letech 2016 až 2020. Většina z 250 členů ECSO patří buď do odvětví kybernetické bezpečnosti, nebo do výzkumných a akademických institucí v této oblasti. Členy ECSO jsou v menší míře také subjekty veřejného sektoru a odvětví na straně poptávky.

Kromě vydávání doporučení k programu Horizont 2020 provádí ECSO různé činnosti zaměřené na budování komunit a průmyslový rozvoj na evropské úrovni.

Dámské4Cyber

Je důležité zdůraznit úlohu žen v komunitě kybernetické bezpečnosti, které jsou nedostatečně zastoupeny. Proto Komise ve spolupráci s iniciativou ECSO Women4Cyber zřídila registr Women4Cyber. Médiím, organizátorům akcí a dalším subjektům usnadňuje nalezení mnoha talentovaných žen pracujících v oblasti kybernetické bezpečnosti, takže se tyto ženy stávají viditelnějšími a významnějšími v kybernetické komunitě a ve veřejné diskusi.

EU spolupracuje s partnery na prosazování společných zájmů v politice kybernetické bezpečnosti.

Kybernetická bezpečnost je projednávána v souvislosti s dvoustrannými digitálními partnerstvími a digitálními dialogy, jakož i digitální aliancí mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem, regulačním dialogem mezi EU a západním Balkánem, strukturovaným dialogem mezi EU a NATO o odolnosti a strukturovaným dialogem mezi EU a NATO o kybernetické bezpečnosti a obraně. V roce 2023 zveřejnila pracovní skupina EU-NATO pro odolnost kritické infrastruktury zprávu, která mapovala důležitá průřezová odvětví. 

První kybernetický dialog mezi EU a Spojeným královstvím se konal v Bruselu v prosinci 2023, druhý o rok později, dne 6. prosince 2024. Během třetího dialogu, který se konal  ve dnech 9. a 10. prosince 2025 v Bruselu, si obě strany vyměnily názory na prostředí kybernetických hrozeb a jednaly o přístupech k budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti a odrazování od kybernetických hrozeb.

Od roku 2021 uspořádaly EU a Ukrajina čtyři kybernetické dialogy. Čtvrtý kybernetický dialog se konal dne 16. října 2025. V roce 2023 agentura EU pro kybernetickou bezpečnost ENISA formalizovala pracovní ujednání s ukrajinskými protějšky s cílem podpořit budování kapacit, výměnu osvědčených postupů a informovanost o situaci. 

EU rovněž zahájila kybernetické dialogy s Indií, Japonskem, Korejskou republikou a Brazílií.

Dne 28. ledna 2026 uspořádaly EU a Japonsko v Bruselu sedmý kybernetický dialog, na němž si vyměnily názory na vyvíjející se prostředí kybernetických hrozeb a reakce na nepřátelské činnosti v kyberprostoru. Obě strany poskytly aktuální informace o nedávném politickém a regulačním vývoji v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to i v oblastech, jako jsou vznikající a kritické technologie, odolnost kritické infrastruktury, hlášení incidentů, řešení kybernetických krizí a kybernetická obrana.

Dne 20. března 2025 uspořádaly EU a Indie v Novém Dillí osmý kybernetický dialog, na němž si vyměnily informace o prostředí kybernetických hrozeb a poskytly aktuální informace o nejnovějším vývoji politiky a právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zabývaly se rovněž bezpečností dodavatelského řetězce, kybernetickou bezpečností produktů a nově vznikajícími technologiemi.

Dne 20. května 2025 uspořádaly EU a Korejská republika v Soulu sedmý kybernetický dialog, na němž si vyměnily informace o vývoji kybernetické politiky a jednaly o prostředí kybernetických hrozeb a příslušných rámcích pro předcházení kybernetickým hrozbám, odrazování od nich a reakci na ně. Zabývali se rovněž kybernetickou bezpečností a odolností.

Kyberkriminalita

Běžní zločinci využívají kybernetických útoků, které ohrožují Evropany. Oddělení Komise pro migraci a vnitřní věci sleduje a aktualizuje právní předpisy EU týkající se kyberkriminality a podporuje kapacity donucovacích orgánů. Komise rovněž spolupracuje s Evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě při Europolu.

Kybernetická diplomacie

EU se snaží chránit před kybernetickými hrozbami ze zemí mimo své hranice. V rámci toho Komise spolupracuje s Evropskou službou pro vnější činnost a členskými státy na provádění společné diplomatické reakce na nepřátelské činnosti v kyberprostoru (dále jen „soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky“). Tato reakce zahrnuje diplomatickou spolupráci a dialog, preventivní opatření proti kybernetickým útokům a sankce vůči osobám zapojeným do kybernetických útoků ohrožujících EU.

Komise je v případě potřeby nápomocna při rozhodování o reakci na vnější kybernetické hrozby. Přímo rovněž financuje probíhající iniciativu EU na podporu diplomacie v oblasti kybernetiky.

Kybernetická obrana

Dne 10. listopadu 2022 předložily Komise a vysoký představitel společné sdělení o politice EU v oblasti kybernetické obrany s cílem řešit zhoršující se bezpečnostní prostředí po agresi Ruska vůči Ukrajině a posílit schopnost EU chránit své občany a infrastrukturu.  

Politika EU v oblasti kybernetické obrany je založena na čtyřech pilířích, které pokrývají širokou škálu iniciativ, jež EU a členským státům pomohou lépe odhalovat kybernetické útoky, odrazovat od nich a bránit se jim:

1. Společně jednat v zájmu silnější kybernetické obrany EU

2. Zabezpečení obranného ekosystému

3. Investice do schopností kybernetické obrany

4. Partner pro řešení společných výzev

Nová politika vyzývá k investicím do schopností kybernetické obrany v plném spektru a posílí koordinaci a spolupráci mezi vojenskými a civilními kybernetickými komunitami EU. Posílí spolupráci se soukromým sektorem a účinné řešení kybernetických krizí v rámci Unie. Nová politika rovněž pomůže snížit naši strategickou závislost na kritických kybernetických technologiích a posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB). Bude stimulovat odbornou přípravu, přilákání a udržení talentů v oblasti kybernetiky.

EU spolupracuje v oblasti obrany v kyberprostoru prostřednictvím činností Evropské komise, Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), Evropské obranné agentury, jakož i agentury ENISA a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol).

Budování kybernetických kapacit ve třetích zemích

EU spolupracuje s dalšími zeměmi na budování jejich schopnosti bránit se kybernetickým hrozbám. Komise prostřednictvím svého odboru pro mezinárodní spolupráci a rozvoj podporuje různé programy kybernetické bezpečnosti v zemích procesu rozšíření i v dalších zemích po celém světě.