© iStock by GettyImages - 913589018 metamorworks
Lotyšské orgány v únoru 2021 informovaly Komisi, že kanál „Rossiya RTR“, který vysílal v ruštině prostřednictvím družice do Lotyšska ze Švédska, vysílá obsah, který lze považovat za podněcování k násilí nebo nenávisti.
Zejména jazyk používaný v některých programech týkajících se „Roossiye RTR“ obsahoval odkazy na vojenské ničení a okupaci a vyzval k vojenským akcím proti několika zemím, mimo jiné včetně Lotyšska a dalších pobaltských států. Prohlášení v dotčených programech mohou u obyvatel Lotyšska a dalších zemí vyvolat napětí a reakce, pokud jde o animositu. Lotyšské orgány se proto rozhodly pozastavit další přenos kanálu na dobu 12 měsíců.
Komise posoudila soulad opatření přijatých lotyšským regulačním orgánem na základě směrnice o audiovizuálních mediálních službách s právem EU. Směrnice zakazuje podněcování k násilí nebo nenávisti. Stanoví postup, kterým se má členský stát řídit, pokud se domnívá, že tento zákaz nebyl dodržen poskytovatelem mediálních služeb usazeným v jiném členském státě v souladu s pravidly AVSMD. Lotyšsko prokázalo, že došlo ke zjevnému, závažnému a závažnému porušení zákazu podněcování k násilí nebo nenávisti.
Komise po pečlivé analýze případu a konzultaci se skupinou evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) dne 7. května 2021 rozhodla, že dočasné pozastavení vysílání Rossiya RTR ze strany Lotyšska na jeho území je přiměřené a odůvodněné.
V roce 2019 dospěla Komise ke stejnému závěru, pokud jde o dočasné pozastavení téhož kanálu na tři měsíce. V letech 2015, 2017 a 2018 měla Komise za to, že dočasné pozastavení dalšího přenosu produktu „RTR Planeta“ na základě podněcování k nenávisti, o němž rozhodla Litva, je slučitelné s právem EU.
Rozhodnutí znovu zdůrazňuje význam boje proti nenávistným verbálním projevům a podněcování k násilí. Revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách zvyšuje úsilí v boji proti podněcování k násilí a nenávisti tím, že v souladu s článkem 21 Listiny základních práv EU rozšiřuje důvody, na jejichž základě lze audiovizuální obsah považovat za podněcování k násilí a nenávisti. Mezi tyto důvody patří například pohlaví, zdravotní postižení, věk, politické nebo jiné názory a sexuální orientace.