Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: názory uvedené v této věcné souhrnné zprávě nejsou názory Evropské komise, ale zúčastněných stran, které se této otevřené veřejné konzultace zúčastnily. Za žádných okolností jej nelze považovat za oficiální stanovisko Komise nebo jejích útvarů.
Cíle konzultace
Cílem směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení je usnadnit a podpořit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací snížením nákladů na zavádění pomocí souboru harmonizovaných opatření. Odpovědi na veřejnou konzultaci doplňují a aktualizují důkazy, které Komise dosud shromáždila, včetně zprávy o provádění směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení a průběžného sledování jejího provádění v členských státech, jakož i vývoje trhu a technologií, k němuž došlo od jejího přijetí.
Přezkum směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení (dále jen „směrnice“) je součástí opatření oznámených ve sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“(COM(2020) 67 final) a má zásadní význam pro dosažení cílů v oblasti konektivity stanovených Komisí ve sdělení o gigabitové společnosti (COM(2016) 587 final) v Evropě, jakož i cílů a záměrů obsažených v dokumentu „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“(COM(2021) 118 final).
Cílem veřejné konzultace bylo shromáždit názory na:
- hodnocení celkového fungování směrnice
- možné úpravy technologického, tržního a regulačního vývoje a další zlepšení s cílem podpořit účinnější a rychlejší zavádění udržitelných sítí s velmi vysokou kapacitou (VHCN), včetně optických vláken a sítí 5G
- potřeba sladění s evropským kodexem pro elektronické komunikace (EECC)
- jak by revidovaný nástroj mohl přispět k udržitelnosti odvětví elektronických komunikací v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (COM(2019) 640)
- možné snížení administrativní zátěže a potenciál pro zjednodušení.
Kdo odpovídal na konzultaci?
Z 96 respondentů z 25 zemí (22 členských států, Spojené království, Norsko a Čína) 36 byly společnosti/obchodní organizace (z nichž provozovatelé sítí elektronických komunikací, provozovatelé jiných typů sítí, provozovatelé fyzické infrastruktury určené k přijímání sítí elektronických komunikací, dodavatelé zařízení elektronických komunikací a související služby), 23 podnikatelských sdružení (většinou od provozovatelů sítí elektronických komunikací), 23 veřejných orgánů (místní, regionální a vnitrostátní, včetně vnitrostátních regulačních orgánů), šest občanů EU, dvě nevládní organizace, jeden odbor a pět dalších (např. kanceláře kompetencí pro širokopásmové připojení, zúčastněné strany obecného zájmu atd.). Čtyři společnosti/obchodní organizace, které odpověděly, jsou malé a střední podniky z Německa (2), Slovinska (1) a Švédska (1).
Obrázek 1: Rozdělení odpovědí na veřejnou konzultaci podle typu respondentů.
Obr. 2. Rozdělení odpovědí podle jednotlivých zemí.
Profily respondentů odrážejí vlastní výběrovou povahu veřejných konzultací a vyzývají k opatrnosti při interpretaci výsledků, neboť je nelze považovat za reprezentativní vzorek všech evropských zúčastněných stran nebo všech zúčastněných stran v rámci určité kategorie zúčastněných stran, ani jejich připomínky nepředstavují stejnou váhu (např. evropská sdružení zastupující několik provozovatelů elektronických komunikací z různých členských států oproti jednotlivým názorům). Ačkoli se této veřejné konzultace zúčastnily tři vnitrostátní regulační orgány, Rada evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) vydala samostatné stanovisko, které se zabývá celkově stejnými aspekty.
Předběžná zjištění
Sekce měly v průměru více než 70 % aktivní účast (není-li uvedeno jinak, „odpůrci“ jsou míněni ti, kteří skutečně odpověděli na konkrétní otázku/otázky vzhledem k tomu, že respondenti měli možnost neodpovídat na všechny otázky nebo podotázky podle svých znalostí nebo zvláštního zájmu). Aniž je dotčena hloubková analýza odpovědí, můžeme pozorovat následující celkové trendy.
Hybné síly včasného a účinného zavádění sítí elektronických komunikací
Většina respondentů uvádí, že na včasné a účinné zavádění sítí elektronických komunikací mají významný dopad tyto aspekty: postupy udělování povolení (84 %) a poplatky za udělení povolení (54 %); přístup ke stávající fyzické infrastruktuře sítí elektronických komunikací (77 %), ke stávající fyzické infrastruktuře sítí pro dodávky elektřiny (56 %) nebo k jiným prvkům a zařízením vhodným k instalaci síťových prvků (55 %); koordinace stavebních prací a jiných mechanismů společných investic nebo společného zavádění (62 %); stejně jako informace o stávající fyzické infrastruktuře (79 %), o dalších prvcích a zařízeních vhodných k instalaci síťových prvků (71 %) nebo o probíhajících nebo plánovaných stavebních pracích (68 %) a přístupu k fyzické infrastruktuře zastavěné v budově (69 %) (možnost reakce „Přístup ke stávajícím fyzickým infrastrukturám jiných dodavatelských sítí (např. voda, teplo, dodávky plynu, kanalizace)“ byla považována za aspekt ovlivňující včasné a účinné zavádění sítí elektronických komunikací méně než polovina respondentů).
Celkové fungování směrnice
36 % respondentů (z toho 29 % jsou zástupci podnikatelských sdružení, 25 % provozovatelů sítí elektronických komunikací a 36 % veřejných orgánů) se domnívá, že směrnice je v souladu s předpisovým rámcem pro elektronické komunikace z roku 2009, a 30 % s evropským kodexem pro elektronické komunikace (z toho 13 % jsou zástupci podnikatelských sdružení, 29 % provozovatelů sítí elektronických komunikací a 42 % veřejných orgánů). 45 % respondentů potvrzuje přidanou hodnotu EU, pokud jde o harmonizaci, kterou směrnice přinesla prostřednictvím předvídatelnosti regulace a právní jistoty, 29 % prostřednictvím jednoduchých a účinných správních postupů, 24 % díky snadnému podnikání v celé EU a 23 % díky úsporám z rozsahu pro společnosti s hospodářskými subjekty působícími ve více zemích EU (obr. 3).
Obr. 3. Přidaná hodnota EU plynoucí z harmonizace, kterou směrnice přináší prostřednictvím různých faktorů.
Pokud jde o obecné cíle směrnice, 20 % respondentů považuje směrnici za účinnou při usnadňování zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací za nižší náklady, zatímco 26 % zůstává neutrální a 43 % ji považuje za nedostatečně účinnou. Pokud jde o operativní cíle, 19 % respondentů se domnívá, že směrnice je účinná při posilování koordinace stavebních prací, a 11 %, pokud jde o zkrácení doby a nákladů na udělování povolení, oproti 48 % a 51 %, které ji považují za neúčinnou. Uvedenými důvody jsou například přetrvávající překážky pro zavádění sítí, neexistence jednotných a digitalizovaných správních postupů a koordinace mezi různými orgány veřejné správy nebo nedostatečně účinné jednotné informační místo. 34 % respondentů se domnívá, že směrnice usnadnila a podněcovala zavádění sítí elektronických komunikací díky přístupu ke stávající fyzické infrastruktuře a souvisejícím opatřením v oblasti transparentnosti, 28 % v důsledku koordinace stavebních prací a souvisejících opatření v oblasti transparentnosti, 29 % v důsledku přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy a souvisejícím opatřením přístupu, 28 % kvůli příslušným orgánům a dalším horizontálním ustanovením a 25 % kvůli postupům udělování povolení.
Přístup k fyzické infrastruktuře a její dostupnost a koordinace stavebních prací
Pokud jde o rozsah, který představují náklady spojené s fyzickou infrastrukturou ve vztahu k celkovým nákladům na zavádění pevných a mobilních/bezdrátových sítí, pouze méně než 40 % (pevných) a 20 % (mobilní/bezdrátové) všech účastníků veřejné konzultace poskytuje své související odhady (velká většina byla společnost/obchodní organizace nebo podnikatelská sdružení zastupující operátory sítí elektronických komunikací). Přibližně tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že tyto náklady přesahují 60 % v případě pevných sítí a více než 40 % v případě mobilních/bezdrátových sítí (obr. 4).
Obr. 4: Procento, které náklady spojené s fyzickou infrastrukturou představují ve vztahu k celkovým nákladům na zavádění pevných a mobilních/bezdrátových sítí.
43 % respondentů se domnívá, že povinnosti vyhovět oprávněným žádostem o přístup za spravedlivých a přiměřených podmínek, včetně cen, k fyzické infrastruktuře ve vlastnictví provozovatelů sítí elektronických komunikací jsou vhodné k zajištění účinného a přiměřeného přístupu k různým typům stávající fyzické infrastruktury, zatímco 41 % respondentů je považuje za vhodné pro přístup k fyzické infrastruktuře ve vlastnictví provozovatelů sítí jiných než sítí elektronických komunikací. 48 % respondentů se domnívá, že zásada „spravedlivých a přiměřených podmínek“ pro přístup k fyzické infrastruktuře podle článku 3 směrnice nebyla účinně uplatňována (pokud jde o výsledek) a 46 % je neúčinně (pokud jde o čas) ze strany subjektů pro řešení sporů.
Pokud jde o přístup ke stávající fyzické infrastruktuře, respondenti se domnívají, že nedostatečná dostupnost vhodné fyzické infrastruktury (76 %), nedostatek informací o stávající fyzické infrastruktuře (59 %), obtížnost dohodnout se s vlastníky fyzické infrastruktury na podmínkách přístupu (58 %) a pomalý/neúčinný proces řešení sporů (54 %) vedly k nákladnějšímu nebo zdlouhavému zavádění sítě. Názory hlavních kategorií zúčastněných stran jsou uvedeny na obr. 5.
Obr. 5: Faktory, které vedly k nákladnějšímu nebo zdlouhavému zavádění sítě, pokud jde o přístup ke stávající fyzické infrastruktuře.
67 % respondentů uvádí, že stávající ustanovení o fyzické infrastruktuře připravené pro vysokorychlostní připojení zastavěné v budově, jak je stanoveno ve směrnici, měla alespoň určitý význam pro usnadnění budování sítí elektronických komunikací.
Více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že koordinace stavebních prací mezi sítěmi elektronických komunikací (71 %) nebo s dopravními sítěmi (včetně železnic, silnic, přístavů a letišť) (68 %) a elektroenergetickými sítěmi (včetně veřejných blesků) (67 %) by měla určitý stupeň významu pro zavádění sítí elektronických komunikací, zatímco více než polovina respondentů uvedla také plynárenské, vodohospodářské a topné sítě.
Obrázek 6 Relevance koordinace stavebních prací mezi sítěmi elektronických komunikací a jinými typy sítí.
Opatření zajišťující transparentnost
Pokud jde o minimální informace týkající se fyzické infrastruktury, která by měla být k dispozici operátorům usilujícím o zavádění sítí elektronických komunikací nad rámec toho, co je uvedeno v čl. 4 odst. 1 směrnice, 74 % respondentů uvádí georeferenční polohu a/nebo trasu a 40 % respondentů uvádí celkovou a volnou kapacitu pro hostování síťových prvků (např. počet kabelovodů, m² dostupného prostoru).
66 % respondentů a 22 % respondentů uvádí jako nejlepší mechanismus pro zajištění nejvhodnějšího a nejúčinnějšího přístupu k příslušným informacím o stávající fyzické infrastruktuře a plánovaných stavebních pracích jedinečné informační úložiště (provozovatelů sítí a veřejných subjektů) a sjednocení stávajících informačních úložišť (jednotlivých provozovatelů sítí a /nebo veřejných subjektů).
Více než 60 % respondentů považuje informace uvedené na obr. 7 za důležité pro usnadnění zavádění sítě, pokud byly informace prostřednictvím jednotného informačního místa neustále aktualizovány.
Obr. č. 7: Význam dostupnosti neustále aktualizovaných informací prostřednictvím jednotných informačních míst s cílem usnadnit zavádění sítí.
Postupy udělování povolení
Pokud jde o faktory, které mají negativní dopad na složitost a délku postupů udělování povolení k zavádění nebo modernizaci sítí elektronických komunikací, více než tři čtvrtiny respondentů poukazují na nedostatečnou koordinaci mezi různými orgány příslušnými pro udělování povolení (80 %), na množství povolení potřebných pro zavádění sítí elektronických komunikací (79 %), na nedostatek elektronických prostředků/postupů pro žádosti o povolení a na nedodržení lhůty pro udělení všech povolení souvisejících se zaváděním sítí elektronických komunikací, včetně povolení pro práva třetích osob (75 %).
Pokud jde o možná opatření ke zjednodušení postupů udělování povolení k zavádění sítí elektronických komunikací, respondenti uvádějí (viz obrázek 8): dostupnost integrovaného postupu udělování povolení, který zahrnuje všechny různé postupy každého zúčastněného příslušného orgánu, a možnost podávat žádosti o povolení elektronickými prostředky (93 %); jednotné kontaktní místo (jediné kontaktní místo), které funguje jako zprostředkovatel, směrování žádostí o povolení k jakémukoli příslušnému orgánu (celostátnímu, regionálnímu nebo místnímu) (89 %); koordinace a monitorování postupů udělování povolení jediným subjektem (nebo souborem subjektů) ze strany všech odpovědných orgánů (62 %); harmonizace postupů udělování povolení na úrovni členských států (75 %) nebo na úrovni EU (59 %) a centralizace pravomoci pro všechna povolení v jednom orgánu v rámci členského státu (58 %).
Obrázek 8: Možná opatření ke zjednodušení postupů udělování povolení k zavádění sítí elektronických komunikací.
Dopad sítí elektronických komunikací na životní prostředí
Respondenti uznávají, že zavádění pevných sítí (37 %), provoz pevných sítí (35 %), zavádění mobilních/bezdrátových sítí (31 %) a provoz mobilních/bezdrátových sítí (40 %) by mohly mít mírný nebo výraznější negativní dopad na životní prostředí, zejména v důsledku emisí CO2 a dalších skleníkových plynů.
72 % respondentů se domnívá, že výroba zařízení, použitých materiálů a logistiky by přispěla k dopadu na životní prostředí vyplývajícímu ze zavádění sítí elektronických komunikací, zatímco 58 % respondentů a 56 % uvedlo jako přispívající faktory techniky zavádění (např. typ trenchingu) a typ sítí (např. pevné nebo bezdrátové/mobilní).
Správa, prosazování a právní nástroj
Obecně platí, že zatímco menšina provozovatelů sítí elektronických komunikací považuje systém řešení sporů za účinný, názor orgánů veřejné moci je obecně mnohem pozitivnější.
Více než polovina (53 %) respondentů souhlasí s tím, že stanovení pravidel pro rozdělení nákladů (v případě koordinace stavebních prací) by zaručilo uspokojivý proces řešení sporů (53 % obchodních sdružení, 39 % společností/obchodních organizací a 37 % veřejných orgánů), zatímco 44 % se domnívá, že by to bylo zajištěno uložením sankcí subjektu pro řešení sporů, pokud by řešení nebylo vydáno ve stanovené lhůtě (35 % podnikatelských sdružení, 46 % společností/obchodních organizací a pouze 6 % veřejných orgánů, které odpověděly na příslušnou otázku).
47 % respondentů považuje za vhodné zvolit směrnici jako právní nástroj pro regulaci opatření ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací, zatímco 26 % respondentů to považuje za nevhodné (z toho 85 % byli provozovatelé sítí/sdružení a 5 % veřejné orgány). Pokud jde o přezkum, 47 % respondentů je pro použití směrnice s minimální harmonizací (podobné stávající směrnici); 39 % používání nařízení jako právního nástroje a 25 % používání směrnice s maximální harmonizací.
Další kroky
Komise provede hlubší analýzu odpovědí. Posouzení odpovědí spolu s dalšími podněty získanými z jiných konzultačních činností a zdrojů bude podkladem pro hodnocení provádění směrnice a pro přípravu posouzení dopadů a revidovaného legislativního návrhu.
Věcná souhrnná zpráva a příspěvky ke konzultaci
Stáhnout věcnou souhrnnou zprávu o směrnici o snížení nákladů na širokopásmové připojení (.pdf).
Podívejte se na jednotlivé příspěvky respondentů na „Podělte se o svůj názor“ a stáhněte si další příspěvky z Bundesregierung (.pdf), ECTA (.pdf) a CETIN (.pdf).