Skip to main content
Shaping Europe’s digital future

Širokopásmové připojení: Základní obchodní modely

Výběr správného obchodního modelu závisí na úloze účastníků trhu v hodnotovém řetězci širokopásmového připojení.

„NöGIG 2“ přináší vysokorychlostní připojení na venkově Dolní Rakousko

fix-empty

V závislosti na tom, jaké role (poskytovatel fyzické infrastruktury (PIP), poskytovatel sítě (NP), poskytovatel služeb (SP)) účastníci trhu zastávají různé obchodní modely.

Vertikálně integrovaný model

Pokud jeden účastník na trhu převezme všechny tři role, je údajně vertikálně integrován a výsledný obchodní model je označován jako vertikálně integrovaný model (např. velcí telekomunikační operátoři).

Stávající telekomunikační operátoři obvykle vlastní pasivní a aktivní infrastrukturu a nabízejí služby koncovým uživatelům. Existují varianty, kdy operátor nabízí přístup konkurenčním poskytovatelům služeb na velkoobchodní úrovni. Existuje mnoho případů, kdy veřejné orgány vybudovaly širokopásmové sítě na základě vertikálně integrovaných modelů. To skutečně nebylo neobvyklé v průkopnických letech komunálních sítí.

V některých případech, zejména pokud se má za to, že vertikálně integrovaný subjekt má významnou tržní sílu, regulace ukládá, aby byl přístup k síti otevřen soutěžitelům, a to buď na pasivní, nebo aktivní vrstvě. V takovém případě vlastník sítě navrhuje síť tak, aby poskytovala své vlastní služby, a poskytuje přístup svým konkurentům formou slučitelnou s uspořádáním sítě. Ačkoli někdy stávající uživatelé odkazují na tento model jako „otevřený přístup“, jedná se ve skutečnosti o vertikálně integrovaný model s oddělením (buď ve fyzické vrstvě, nazývané zpřístupnění účastnického vedení (LLU), nebo v aktivní vrstvě, nazývané bitstream access).

Velkoobchodní síťový model

Pokud jsou role odděleny, mluvíme o velkoobchodním síťovém modelu. Ve velkoobchodní síti je infrastruktura dostupná všem účastníkům trhu za stejných podmínek. To může mít různé formy v závislosti na tom, zda vlastník sítě působí pouze na úrovni PIP, nebo také na úrovni NP. Je-li vlastník sítě zapojen pouze na úrovni PIP, rozhodne se vlastník sítě buď ponechat vyšší vrstvy účastníkům trhu (konkurence na trhu), nebo zadat roli NP jednomu účastníkovi trhu na určité časové období (soutěž o trh) s úkolem zajistit konektivitu koncových uživatelů konkurenčním poskytovatelům služeb.

V důsledku toho lze identifikovat tři varianty pouze velkoobchodních obchodních modelů:

  • Pasivní vrstva pouze velkoobchodní (známý také jako Passive-Layer Open Model (PLOM))
  • Aktivní vrstva pouze velkoobchodní (také známý jako Active-Layer Open Model (ALOM))
  • Zprostředkovaný velkoobchod (také známý jako Three-Layer Open Model (3LOM))

Pasivní-vrstva velkoobchodní-only model

V tomto modelu subjekt (např. orgán veřejné moci, místní družstvo nebo soukromý investor v závislosti na zvoleném investičním modelu) buduje a provozuje pasivní infrastrukturu, která má být zpřístupněna všem účastníkům trhu za spravedlivých a nediskriminačních podmínek. Tento subjekt nasazuje pasivní infrastrukturu buď přímo, nebo prostřednictvím standardního zadávání zakázek na trh sestávající ze společností zabývajících se stavebním inženýrstvím a zaváděním sítí, nikoli však telekomunikačních operátorů. PIP udržuje vlastnictví pasivní infrastruktury a provozuje provoz a údržbu.

V takovém modelu je širokopásmová síť otevřena na pasivní úrovni a konkurenční operátoři, jako jsou integrovaní poskytovatelé sítí a služeb nebo poskytovatelé sítí s otevřeným přístupem, kteří prodávají připojení poskytovatelům služeb, získají přístup ke koncovým uživatelům přímo prostřednictvím fyzického připojení.

Aktivní vrstva velkoobchod-only model

V tomto modelu jeden subjekt nasazuje a provozuje pasivní a aktivní vrstvu (proto působí jako integrovaná fyzická infrastruktura a poskytovatel sítě). Tento subjekt umísťuje aktivní zařízení do všech přístupových uzlů a vytváří otevřenou síť neutrální pro operátory, v jejímž rámci mohou všichni poskytovatelé služeb poskytovat své služby všem koncovým uživatelům.

Hlavním rozdílem tohoto modelu ve srovnání s pasivní vrstvou velkoobchodu je, že jedna entita dohlíží na instalaci aktivního zařízení do všech přístupových uzlů. To na jedné straně snižuje svobodu operátorů při navrhování vlastní přístupové sítě, ale na druhé straně usnadňuje a zlevňuje poskytování služeb všem koncovým uživatelům v síti.

Zprostředkovaný velkoobchodní model

V tzv. zprostředkovaném velkoobchodním modelu (nebo třívrstvém otevřeném modelu 3PLOM) jsou role PIP, NP a SP explicitně odděleny. V tomto případě má orgán veřejné moci stejnou úlohu jako v modelu pasivní vrstvy, ale v aktivní vrstvě je úloha NP přidělena zadáním zakázky externímu subjektu. Tato třetí strana NP tedy působí jako mediátor (odtud název modelu) tím, že umístí aktivní zařízení do všech přístupových uzlů a vytváří síť, která je pouze velkoobchodní, neutrální pro operátory. Nezávislí poskytovatelé služeb získají aktivní přístup, obvykle umístěním jejich zařízení na centrálním místě, aby mohli poskytovat své služby všem koncovým uživatelům. Poskytovatelé služeb naopak vnímají zprostředkovaný model jako velmi podobný modelu aktivní vrstvy. Z pohledu vlastníků sítí (PIP) vyžaduje zprostředkovaný model podobnou míru zapojení a technické způsobilosti jako model pasivní vrstvy. Zprostředkovaný velkoobchodní model proto může být dobrou volbou pro menší sítě v řídce osídlených oblastech.

Výběr obchodního modelu

V závislosti na míře svého zapojení bude mít orgán veřejné moci do definice obchodního modelu víceméně slovo. Při výběru modelu hrají roli také demografické, obchodní a kulturní podmínky. Obecně platí, že obchodní model, který umožní všem zúčastněným stranám výhodnou situaci, zvýší šanci projektu na úspěch. Některé z otázek, které by měly být v tomto procesu zodpovězeny, jsou:

  • Jak je populace rozdělena? Mimo městské oblasti se obvykle nedoporučuje velkoobchod s pasivní vrstvou.
  • Je plán dotování operátora s významným množstvím infrastruktury, který již působí jako poskytovatel služeb? Vertikální integrace může být jedinou realistickou možností. Povinnosti týkající se přístupu spojené s pravidly státní podpory budou muset být provedeny.
  • Je v rámci orgánu veřejné moci dostatečná technická způsobilost k tomu, aby se ujala úlohy NP? Existují dostatečné úspory z rozsahu? Aktivní-vrstva velkoobchodní model může být optimální.
  • Existují subjekty na trhu, které se zajímají o převzetí úlohy NP? Zvažte zprostředkovanou verzi pouze velkoobchodního modelu.

Další podrobnosti naleznete v příručce pro investice do širokopásmového připojení.

 

Nejnovější zprávy

TISKOVÁ ZPRÁVA |
Komise představuje nové iniciativy pro digitální infrastrukturu zítřka

Komise předložila soubor možných opatření na podporu inovací, bezpečnosti a odolnosti digitálních infrastruktur. Budoucí konkurenceschopnost evropského hospodářství závisí na těchto pokročilých infrastrukturách a službách digitálních sítí, neboť rychlá, bezpečná a rozšířená konektivita má zásadní význam pro zavádění technologií, které nás přivedou do světa zítřka: telemedicína, automatizované řízení, prediktivní údržba budov nebo přesné zemědělství.

TISKOVÁ ZPRÁVA |
Komise vítá nová opatření na podporu zavádění gigabitových sítí

Komise vítá politickou dohodu dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně aktu o gigabitové infrastruktuře, kterou Komise navrhla dne 23. února 2023. K dohodě dochází současně s přijetím doporučení o podpoře regulace gigabitového připojení (doporučení o gigabitové síti).

Související obsah

Souvislosti

Plánování projektu širokopásmového připojení

Sekce plánování širokopásmových sítí pomáhá obcím a dalším subjektům při plánování úspěšných projektů rozvoje širokopásmového připojení.

Viz také

Širokopásmové připojení: Definice plánu

Klíčem k úspěšnému regionálnímu rozvoji širokopásmového připojení je politicky podporovaný plán na místní, regionální nebo celostátní úrovni, který kombinuje cíle se specifickými potřebami a zúčastněnými stranami.

Širokopásmové připojení: Akční plán

Akční plán podrobně popisuje náklady, zúčastněné strany, činnosti, koordinaci a monitorování zapojené do provádění strategie pro širokopásmové připojení.

Širokopásmové připojení: Síť a topologie

Širokopásmová síť se skládá z geografických částí. Topologie sítě popisuje, jak jsou jednotlivé části sítě propojeny. Nejrelevantnější topologie pro páteřní a oblastní sítě jsou topologie stromů, kruhové topologie a meshed topologies. Pro první míli dvě základní topologie: bod...