Inovace a digitalizace versus rozdíly v příležitostech mezi venkovem a městem
80 % EU tvoří venkovské oblasti a žije v nich 30 % obyvatelstva, avšak mnoho venkovských oblastí bylo postupně opomíjeno, zatímco městská centra se rozvíjejí, poskytují lepší přístup k veřejným službám a nabízejí širší škálu příležitostí. S tím, jak se tento rozdíl prohlubuje, mohou venkovské komunity začít trpět vylidňováním, neboť lidé všech věkových kategorií se stěhují do lépe financovaných, často městských oblastí, mimo jiné v zájmu kvalitního vzdělávání, pracovních příležitostí a zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že se zmenšují venkovské obyvatelstvo a ekonomiky, stejně tak se investice do veřejných služeb a infrastruktury dále prohlubují, a propast mezi venkovem a městem se tak dále prohlubuje.
Rozhodnutí žít ve venkovské nebo městské oblasti by nemělo být prováděno na základě přístupu k základním službám nebo příležitostem. Jsme schopni je zpřístupnit všude. Mnoho venkovských oblastí je ve skutečnosti dynamické a roste. Jádrem této problematiky je však to, že spolehlivé a vysokorychlostní širokopásmové připojení je předpokladem pro přístup k moderním službám, které mohou překlenout digitální propast a propast mezi venkovskými a městskými oblastmi.
Přechod na život na dálku způsobil změnu paradigmatu, kdy se obrovská část obyvatelstva jako celku stala vzdálenými občany, a to prakticky přes noc. Náhle byl trh vzdálených služeb rozsáhlý, poptávka nepopiratelná a rychle následovala odpovídající vlna investic a inovací. Výsledná řešení se u mnoha lidí změnila, což je záchranná linka v omezení volného pohybu osob, ale stále je třeba přijít více a lepších řešení.
Vzhledem k tomu, že je stále více začleňujeme do našeho každodenního života a činíme tuto úroveň blízkého přístupu normou pro všechny občany bez ohledu na zeměpisnou polohu, prosazujeme začleňování a přístupnost služeb na dálku. Podporujeme tak široké přijetí inovací potřebných k digitálnímu překlenutí propasti mezi venkovem a městy v přístupu k příležitostem.
Využití skokové změny v odlehlých službách vyvolané pandemií má dalekosáhlý potenciál pro okamžitou i dlouhodobou udržitelnost a rozkvět venkovských komunit. To pak bude mít významné důsledky pro společnost jako celek. Větší soudržnost a pochopení naší vzájemné závislosti spolu s plošným vyrovnáním našich sociálních a hospodářských podmínek významně přispějí k naší odolnosti vůči výzvám, které očekáváme v nadcházejících desetiletích.
Hlouběji
Rada evropských obcí a regionů (CEMR) a Evropská síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení (síť BCO) shromáždily na semináři v rámci Evropského týdne regionů a měst 2021 širokou škálu odborných řečníků s cílem podrobněji prozkoumat tuto koncepci a vnést do diskuse další perspektivy a praktické příklady: „Spojení venkova: zelené a digitální inovace s cílem uvolnit potenciál venkovských a odlehlých oblastí“.
Posílení postavení na místní úrovni
Andreas Wolter, místostarosta města Kolín nad Rýnem, Německo, a mluvčí CEMR pro městskou a meziteritoriální mobilitu vyzvali k posílení postavení „našech komunit, našich malých měst a vesnic, aby mohli učinit kroky, které zlepší jejich životní podmínky“, přičemž upřednostnili „jak můžeme tyto výzvy proměnit v příležitosti“ a zdůraznili úlohu místních a regionálních sdružení při vytváření celoevropské diskuse.
Rozdíly mezi ženami a muži mezi venkovem a městem
Jak uvedla poslankyně EP Clara Aguilera, spolupředsedkyně meziskupiny Evropského parlamentu pro venkovské, horské a odlehlé oblasti (RUMRA) a Inteligentní vesnice, rozdíly v příležitostech pro občany v městských a venkovských oblastech lze vnímat nejen z hlediska obecné úrovně zaměstnanosti a vzdělání, ale také z hlediska větší nerovnosti mezi ženami a muži. Poslankyně EP Aguilera vyzvala účastníky, aby se touto otázkou dále zabývali prostřednictvím nedávného sdělení Evropské komise o dlouhodobé vizi EU pro venkovské oblasti, které nabízí dobrou analýzu hlavních výzev a potřebných opatření.
Nehledě na zemědělství
Poslankyně EP Aguilera rovněž zdůraznila, že při plánování intervence na podporu rozvoje venkova je důležité nahlížet na území z uceleného a komplexního hlediska, aby bylo možné řešit celou škálu potřeb, spíše než aby se k nim přistupovalo z hlediska konkrétního odvětví, jako je cestovní ruch nebo zemědělství, jak tomu bylo v minulosti. Varovala před tímto rizikem, zejména pokud jde o to, jak může zbrzdit příležitosti, které by jinak ekologická transformace a zelený pakt mohly přinést.
Udržitelná mobilita
Dalším rozměrem je potřeba udržitelné mobility a lepšího fyzického propojení mezi územími. Pohyb osob a zboží je kritickým aspektem sociálního a hospodářského rozvoje a soudržnosti a vyžaduje značné investice, aby byl zajištěn spravedlivý růst, ale jak uvedl Carlos Martinez Minguez, starosta města Soria, musí být prováděny v úzkém souladu s energetickou a ekologickou transformací.
Digitální infrastruktura pro začleňování
Carola Gunnarssonová, starostka obce Sala (Švédsko) a místopředsedkyně švédského sdružení místních orgánů a regionů, označila digitální inovace za zásadní pro udržitelnost komunit odlehlých oblastí, zejména s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu a přístup k důležitým službám. Jako příklad inovativních „řešení na dálku“ v oblasti zdravotní péče, jako jsou drony pro dodávky léků pro obyvatele řídce osídlených oblastí, zdůraznila paní Gunnarsson, že je důležité řešit propast v digitální infrastruktuře v těchto oblastech, aby byly přínosy digitalizace spravedlivě a inkluzivně přístupné.
„Čím více budujeme systémy pro digitalizaci, tím důležitější bude mít spolehlivou infrastrukturu. Jedná se o otázku důvěry společnosti a základní bezpečnosti systému sociálního zabezpečení. Pokud máme spolehlivou digitální infrastrukturu, můžeme rozvíjet celou společnost.“
Spolupráce mezi komunitami
Překlenutí digitální propasti je složitější než zajištění fyzické infrastruktury, uvedl Eddy Hartog, vedoucí oddělení pro technologie pro inteligentní komunity v rámci Generálního ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie. S cílem urychlit zavádění potřebných technických řešení pan Hartog navrhl, aby území, města a komunity spolupracovaly prostřednictvím platforem, jako je Living-in.EU, na sdílení znalostí a dokonce na společných investicích do řešení.
Dlouhodobá kvalita života
Profesorka Simona Ferranteová z Polytechnické univerzity v Miláně poukázala na to, že pro lidi ve venkovských a odlehlých oblastech, kteří potřebují pravidelné zdravotní prohlídky a podporu, může nerušivé dálkové zdravotní sledování změnit život. Na příkladech svého projektu EU, ESSENCE, jako je inkoustový inkoust pro sledování gest nebo aplikace pro analýzu hlasu, která má upozornit rodinu, přátele nebo klinické lékaře v případě, že jsou zjištěny známky možného kognitivního nebo fyzického úpadku, profesor Ferrante ukázal, jak inovativní digitální technologie mohou podpořit „nový model domácí péče“, který umožňuje větší nezávislost, kvalitu života a klid, a také, co je důležité, rozhodnutí zůstat ve vlastním domově a komunitě.
Profesor Ferrante poznamenal, že všechna řešení ESSENCE spolehlivě fungují na standardních sítích šířky pásma, a zdůraznil, že při vývoji těchto nástrojů je důležité budovat přístupnost a snadnou adopci, aby se odstranily veškeré překážky jejich používání.
Rovnost ve vzdělávání a generační obměna
Goran Škvarc, zástupce ředitele chorvatského programu e-Schools financovaného EU, důrazně prosazoval dopad elektronického učení na zvrácení negativních demografických trendů. Nastínil, jak může být rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání – prostřednictvím takových nástrojů, jako je vybavení v oblasti informačních a komunikačních technologií pro školy, odborná příprava učitelů v oblasti digitálních dovedností a on-line kurzy pro ostrovní žáky – transformativní pro jednotlivce i komunity:
„Digitalizace může zvýšit kvalitu života ve vesnicích a malých městech v Chorvatsku tím, že nabídne příležitosti pro lepší a rozmanitější pracovní místa ve venkovských regionech, a program e-Schools může učitele připravit na inovativnější přístupy při jejich práci se žáky. Díky tomu budou žáci lépe připraveni na další vzdělávání, budou konkurenceschopnější na trhu práce a budou vybízeni k tomu, aby zůstali ve svých domovských regionech.“
Sociální, ekonomická a environmentální udržitelnost
George Beers z Univerzity ve Wageningenu a koordinátor projektu EU „The Internet of Food and Farm 2020“ dokázali, že přístupnost a cenová dostupnost se v celém spektru znovu objevují jako klíčové faktory úspěšného šíření a přijetí inovativních nástrojů a přístupů, v rozporu s názorem, že inteligentní zemědělské inovace se mohou zdát nedostupné pro mnoho menších zemědělců, což je znevýhodňuje v hospodářské soutěži. Vysvětlil, že právě vznikají nové podniky, které takové inovace uvádějí na trh. S využitím investic do vybavení, softwaru pro zpracování dat a odborných znalostí je pak nabízejí jako balíček služeb zemědělským podnikům všech velikostí, přičemž poplatek je úměrný potřebám jednotlivých zemědělců.
Ať už s cílem ušetřit náklady na zdroje a zlepšit environmentální stopu zemědělského podniku, dálkově řídit operace a uvolnit osobní čas zemědělce, nebo získat přímý přístup na trh a ušetřit na zprostředkovatelůch, jsou k dispozici nové technologie a digitální nástroje, které pomáhají zemědělcům ve všech měřítcích, a to na všech místech, pokud existuje spolehlivá konektivita.
Digitalizace je brána, ale klíčem je konektivita
Během denních diskusí jsme se znovu vrátili k nevyhnutelné skutečnosti, že ačkoli digitalizace má obrovský potenciál změnit život a příležitosti ve venkovských a odlehlých oblastech, zůstává v těchto oblastech příliš běžná jedna velká překážka: nedostatek spolehlivého vysokorychlostního širokopásmového připojení.
Jan Dröge, vedoucí nástroje na podporu sítě BCO, tuto výzvu kvantifikoval:
„Již jsme nesplnili cíle EU v oblasti konektivity do roku 2020, které zahrnovaly širokopásmový přístup o rychlosti 30 Mb/s pro všechny občany, a již máme nové cíle, které jsou ještě ambicióznější: do roku 2030 spojit všechny občany s rychlostí 1 Gb/s.
V městských oblastech jsme v roce 2019 téměř dosáhli cílů pro rok 2020, kdy 90 % občanů mělo přístup k rychlosti 30 Mb/s. Ve venkovských oblastech, kde žije více než 30 % obyvatelstva, mělo pokrytí pouze 60 % obyvatel, což jsou pouze průměrné údaje: mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly.“
Z tohoto důvodu je třeba využít digitalizaci – a množství příležitostí, které nabízí pro rozvoj venkova, prosperující komunity a lepší kvalitu života – jako hybnou sílu poptávky, aby se zajistilo, že investice do širokopásmového připojení se dostanou ke všem venkovským a vzdáleným občanům.
Členské státy a regiony mají k dispozici velké množství finančních prostředků EU a odbornou podporu, aby pomohly urychlit zavádění širokopásmových sítí. Odborné kanceláře pro širokopásmové připojení v členských státech mají konkrétní mandát k tomu, aby tyto podpory využívaly a směřovaly do oblastí, které ji potřebují, a aby předkladatelům projektů v oblasti širokopásmového připojení nabízely poradenství ohledně plánování, financování, technologií a dalších oblastí.
Pan Dröge proto vyzval všechny, aby se obrátili na své centrály a zjistili, jak mohou pomoci zajistit vysokorychlostní připojení, překlenout digitální propast a propast příležitostí a plně využít potenciál venkovských a odlehlých oblastí.