Balíček opatření týkajících se stavu digitální dekády v roce 2025

Politický program Digitální dekáda 2030 stanoví rámec pro digitální transformaci EU. Komise každoročně sleduje její vývoj zprávou o stavu digitální dekády.

Zpráva mapuje pokrok dosažený při plnění cílů a úkolů pro rok 2030. Zdůrazňuje dosažené úspěchy a nedostatky a zároveň navrhuje konkrétní a proveditelná doporučení pro země EU. Posuzuje rovněž pokrok dosažený v souvislosti s projekty zahrnujícími více zemí a sleduje uplatňování evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách.  

Zpráva z roku 2025 se rovněž zabývá klíčovými hnacími silami a výzvami, včetně současného geopolitického paradigmatu, nárůstu generativní umělé inteligence a jejího dopadu na konkurenceschopnost a výrobu energie. Přetrvávající strategické závislosti ohrožují hospodářskou bezpečnost a technologickou suverenitu EU, zejména v oblasti polovodičů, cloudové a datové infrastruktury a technologií kybernetické bezpečnosti. Zpráva z roku 2025 zdůrazňuje, že je třeba udržet zapojení lidí a společností ve stále hybridním a složitějším kontextu. 

Zpráva z roku 2025 hodnotí aktualizované národní strategické plány pro digitální dekádu přijaté členskými státy v roce 2023.

Zpráva o stavu digitální dekády v roce 2025 naléhavě vyzývá k obnoveným opatřením v oblasti digitální transformace a technologické suverenity. 

Tyto otázky jsou analyzovány v klastrech, které jsou definovány podle jejich přínosu k:

• konkurenceschopná, suverénní a odolná EU
• ochrana lidí a posílení jejich postavení
• využití digitální transformace pro inteligentní ekologizaci
• harmonizace digitálních politik a výdajů 

I v roce 2025 zůstává politický program Digitální dekáda navzdory složité situaci ústředním kompasem, který řídí digitální transformaci EU. Pokroku bylo dosaženo v oblastech, jako je digitalizace veřejných služeb, základní pokrytí sítí 5G a zavádění uzlů na okraji sítě pro rychlejší a účinnější zpracování dat, ale přetrvávají kritické nedostatky. Členské státy se snažily řešit loňská doporučení a ve svých plánech nastínily celkem 1 910 opatření v hodnotě 288,6 miliardy EUR (1,14 % HDP EU).  

Zpráva však upozorňuje na strukturální výzvy a nové obavy:

1. Ačkoli došlo k určitému pokroku, zavádění infrastruktury pro konektivitu, jako jsou optické sítě a samostatné sítě 5G, stále zaostává. Údaje ukazují určitá zlepšení v zavádění uzlů na okraji sítě, což umožňuje rychlejší zpracování dat s nižší spotřebou energie. Podmořské datové kabely a družicové systémy jsou i nadále nedostatečně rozvinuté a zranitelné vůči vnějším závislostem a bezpečnostním rizikům.
2. Přijetí umělé inteligence, cloudu a dat velkého objemu společnostmi se zlepšilo, musí se však urychlit. EU je i nadále závislá na externích poskytovatelích služeb umělé inteligence a cloudových služeb – často používaných ve veřejných službách –, jakož i na výrobě polovodičů a součástí kvantové infrastruktury.
3. O něco více než polovina Evropanů (55,6 %) má základní úroveň digitálních dovedností, které mají zásadní význam pro odolnost společnosti vůči online hrozbám, včetně hrozeb ovlivňujících integritu informací, duševní pohodu a nezletilé osoby. Dostupnost specialistů v oblasti IKT s pokročilými dovednostmi zůstává nízká a s výraznými rozdíly mezi ženami a muži, což brání pokroku v klíčových odvětvích, jako je kybernetická bezpečnost a umělá inteligence.  
4. V roce 2024 dosáhla EU stabilního pokroku v digitalizaci klíčových veřejných služeb. Podstatná část vládní digitální infrastruktury je i nadále závislá na poskytovatelích služeb mimo EU.
5. Digitální budoucnost EU je stále více závislá na stabilní výrobě energie. Exponenciálně rostoucí poptávka po energii, včetně poptávky spojené s rostoucím využíváním umělé inteligence, rychle předstihuje rozvoj čistých a spolehlivých dodávek energie a kapacity sítí v celé EU. Tento rozpor se objevuje jako potenciální významná překážka rozšiřování klíčových digitálních technologií a zpožďuje schopnost EU plně využívat umělou inteligenci a inovace založené na datech pro hospodářskou konkurenceschopnost.
6. Nedostatečná účinná spolupráce mezi civilním sektorem a odvětvím obrany způsobuje zpoždění při rozvoji digitálních technologií dvojího užití, jako je umělá inteligence, kvantová výpočetní technika a polovodiče.
7. Zpráva rovněž zdůrazňuje naléhavé společenské výzvy spojené s digitalizací v EU. Zatímco technologie pokročily, digitální transformace prohloubila zranitelnost a nerovnosti, zejména pokud jde o nezletilé osoby a duševní zdraví. Zásadním problémem je integrita informací, přičemž 88 % Evropanů vyjadřuje znepokojení nad falešnými zprávami a manipulací na internetu a 90 % považuje ochranu dětí na internetu za klíčovou prioritu. Tato rizika, umocněná umělou inteligencí a on-line platformami, ohrožují demokratickou integritu, prohlubují polarizaci společnosti a oslabují důvěru veřejnosti.

V polovině digitální dekády je čas jednat. Rok 2025 bude klíčovým rokem pro urychlení opatření k řešení klíčových výzev a posílení digitální transformace EU. Dosažením cílů a úkolů digitální dekády může EU dosáhnout značných hospodářských zisků, které se odhadují až na 1,8 % jejího HDP, chránit svou suverenitu a zajistit, aby její občané byli chráněni a mohli plně těžit ze zavádění digitálních technologií. 

Zpráva nastiňuje konkrétní doporučená opatření k dosažení cílů digitální dekády:

• další investice z veřejných a soukromých zdrojů a lepší přístup společností z EU k rizikovému kapitálu s cílem posílit inovace a rozšířit strategické technologie. Cílené investice do kritických oblastí – jako je pokročilá infrastruktura pro konektivitu, špičkové polovodiče, bezpečné a suverénní cloudové a datové infrastruktury, umělá inteligence a kvantová výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a rozvoj digitálních dovedností – by měly být upřednostňovány, neboť jsou připraveny přinést významné výnosy z růstu a produktivity.
• strukturální reformy v EU s cílem posílit a integrovat jednotný trh a zajistit technologickou a hospodářskou suverenitu. Cílem těchto reforem je posílit suverenitu a bezpečnost technologií a infrastruktur EU, zejména v oblasti konektivity a poskytování veřejných služeb. EU tyto cíle aktivně sleduje prostřednictvím připravovaných opatření, jako je akt o digitálních sítích, kvantová strategie a akt o rozvoji cloud computingu a umělé inteligence.
• zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro podniky v EU, předložení souhrnných balíčků a iniciativ, jako jsou podnikové peněženky EU, které sníží zbytečnou složitost a vytvoří inovativnější a konkurenceschopnější prostředí v rámci EU. 

Sdělení „Stav digitální dekády 2025: Pokračovat v budování suverenity a digitální budoucnosti EU“,včetně dvou příloh: Příloha 1: Stav digitální transformace EU v roce 2025: pokrok a horizontální doporučení Příloha 2: Krátké zprávy o jednotlivých zemích za rok 2025

	Pracovní dokument útvarů Komise „Digitální dekáda v roce 2025: Pokrok a výhled“ Tento pracovní dokument poskytuje komplexní přehled o digitální transformaci na úrovni EU týkající se klíčových aspektů digitální dekády.
	Pracovní dokument útvarů Komise „Monitorování horizontálních doporučení 2024“ Tento dokument hodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění doporučení na úrovni EU předložených v rámci zprávy o stavu digitální dekády v roce 2024.
	Pracovní dokument útvarů Komise „Zpráva o pokroku projektů pro více zemí“ Tato zpráva představuje pokrok vybraných projektů pro více zemí a konsorcií evropské digitální infrastruktury (EDIC) v období od května 2024 do května 2025.
	Pracovní dokument útvarů Komise „Monitorování evropského prohlášení o digitálních  právech a zásadách“ Cílem této monitorovací zprávy je ukázat, jak moc jsou EU a členské státy na dobré cestě k digitální transformaci utvářené evropskými hodnotami.
	Pracovní dokument útvarů Komise „Digitální dekáda 2025 – zprávy o jednotlivých zemích“ Zpráva o stavu digitální dekády 2025 obsahuje 27 zpráv o jednotlivých zemích a poskytuje přehled o pokroku každé země v oblasti digitální transformace.
	Pracovní dokument útvarů Komise „Metodická poznámka DESI 2025“ Metodická poznámka DESI nastiňuje metodiku použitou ke sledování digitální transformace EU.

	Eurobarometr o stavu digitální dekády 2025 Zpráva vychází ze zvláštního průzkumu Eurobarometru provedeného v období od února do března 2025.
	srovnávací studie elektronické veřejné správy (eGovernment Benchmark study) Referenční hodnota pro elektronickou veřejnou správu monitoruje digitalizaci klíčových veřejných služeb v Evropské unii již více než deset let a pravidelně aktualizuje svou metodiku tak, aby byla vždy v souladu s politickými potřebami EU.
	Širokopásmové pokrytí v Evropě Tato studie je založena na datech a zabývá se pokrytím širokopásmovým připojením v roce 2024 a pokrokem při plnění cílů digitální dekády.
	Indikátorová studie digitální dekády v oblasti elektronického zdravotnictví 2025 Tato zpráva předkládá výsledky monitorování cílů v oblasti elektronického zdravotnictví k 31. prosinci 2024 pro EU-27, Island a Norsko.
	Provádění prohlášení o digitálních právech a zásadách Tato studie zkoumá, jak členské státy plní své závazky v oblasti digitálních práv a zásad, a poskytuje doporučení pro zlepšení jejich provádění ve všech členských státech.
	Zpráva observatoře 5G Toto je nezávislé shrnutí vývoje zavádění 5G v EU, které hodnotí pokrok při plnění politických cílů EU.
	Mapování nástrojů financování na úrovni EU podle cílů digitální dekády Společné výzkumné středisko (JRC) mapuje, do jaké míry investice z finančních prostředků EU podporují dosažení cílů a úkolů digitální dekády, které zahrnují pět klíčových nástrojů financování.
	Studie o digitalizaci podniků v členských státech EU Tato studie poskytuje strukturovanou analýzu toho, jak členské státy EU podporují digitalizaci podniků v souladu s cíli digitální dekády, se zvláštním zaměřením na strategie v oblasti umělé inteligence.