Sousedé EU

ESVO a EHP

Evropský hospodářský prostor (EHP) zahrnuje členy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Země ESVO, které se připojují k EHP, se mohou účastnit jednotného trhu EU, aniž by byly členy EU. Přijímají téměř všechny příslušné předpisy EU, včetně některých předpisů týkajících se digitálního světa.

Švýcarsko

Dvoustranná agenda mezi Švýcarskem a EU se v současné době zaměřuje na jednání o dohodě o institucionálním rámci s cílem zajistit jednotné uplatňování právních předpisů týkajících se vnitřního trhu jak v EU, tak ve Švýcarsku.

Kandidátské země

V současné době se procesu rozšíření EU účastní sedm zemí. 

Telekomunikační operátoři EU mají ve většině zemí procesu rozšíření velké obchodní operace. Ve většině zemí procesu rozšíření byly přijaty nové vnitrostátní politiky definující cíle zavádění širokopásmového připojení.

Trhy elektronických komunikací jsou plně liberalizovány ve všech kandidátských zemích. Všechny země přizpůsobily své vnitrostátní právní předpisy tak, aby byly v souladu se směrnicí o elektronickém obchodu, a zřídily vnitrostátní regulační orgány pro digitální komunikaci. Vnitrostátní sladění s právními předpisy EU se však liší v politice spektra a v přechodu z analogové televize na digitální televizi.

Pokud jde o audiovizuální politiku, pouze Černá Hora a Albánie se dosud plně přizpůsobily směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Obavy ohledně svobody projevu a sdělovacích prostředků v zemích procesu rozšíření přetrvávají a jejich status se v posledních letech v některých zemích zhoršil.

Změny tureckých právních předpisů v oblasti internetu jsou obzvláště znepokojivé, neboť zavádějí soubor opatření, která mohou zasahovat do práva uživatelů internetu na soukromí a dále omezovat svobodu projevu.    

Západní Balkán

Evropská komise přijala strategii pro západní Balkán dne 6. února 2018. Oznámila rovněž zahájení digitální agendy spolu s partnery v regionu.

V rámci této digitální spolupráce seve dnech 21. a 22. září 2022 v Prištině v Kosovu uskutečnil pátý digitální summit západního Balkánu a diskutovalo se o mnoha digitálním vývoji v tomto regionu. Začátkem tohoto roku byl zahájen dialog o regulaci mezi EU a zeměmi západního Balkánu, který byl zaměřen především na zelenou a digitální politiku, a dále na budoucí zapojení západního Balkánu do programu Digitální Evropa.

Umělá inteligence a kybernetická bezpečnost byly rovněž v popředí diskusí, kdy byla zřízena pracovní skupina pro umělou inteligenci, která by pracovala na tématech souvisejících s umělou inteligencí a umělou inteligencí a zajistila společnou činnost se zeměmi EU. V zájmu předcházení kybernetickým hrozbám a jejich lepšího odhalování se západní Balkán dohodl na posílení spolupráce s Evropskou komisí a Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost.  

Západní Balkán se nyní zapojí do výročních zpráv o indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) v souladu s metodikou EU DESI.

Účastníci rovněž uznali úspěch zemí západního Balkánu v jeho regionálním režimu bez roamingu a dohodli se na dalším snížení poplatků za roaming, a to i za data, mezi EU a zeměmi západního Balkánu.

Východní partnerství (EaP)  

Vztahy EU v oblasti digitální ekonomiky a společnosti se šesti východními sousedy EU (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina) se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství.

Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina podepsaly dohody o přidružení s EU. Dohody obsahují ustanovení o zóně volného obchodu zahrnující elektronické komunikace, digitální důvěru a elektronický obchod.

Cílem spolupráce s regionem Východního partnerství je sdílet zkušenosti EU s digitální transformací s východními sousedy EU. Jejím cílem je rovněž usnadnit provádění příslušných částí tří dohod o přidružení.

Společně s GŘ NEAR, GŘ TRADE a ESVČ vypracovalo GŘ pro propojení víceletou strategii zaměřenou na podporu digitální ekonomiky a společnosti v regionu Východního partnerství. Strategie je v souladu s právními předpisy EU a osvědčenými postupy. Mezi hlavní body této strategie patří:

• první akce digitální ekonomiky v regionu Východního partnerství (.pdf) pod značkou EU4Digital
• podpora zavádění vnitrostátních strategií pro širokopásmové připojení v regionu Východního partnerství
• propojení Východního partnerství (EaPConnect)
• posílení kybernetické odolnosti regionu Východního partnerství (.pdf)

 Evropská komise vypracovala strategii EU pro region Východního partnerství v plné spolupráci s členskými státy EU a zeměmi Východního partnerství. Hlavními milníky dosaženými v posledních letech jsou:

• 2015: Prohlášení ze summitu Východního partnerství konaného v Rize (.pdf) uznalo potenciál digitální ekonomiky a společnosti pro region Východního partnerství. Ministři ze šesti zemí Východního partnerství a členských států EU se sešli v Lucemburku na prvním zasedání ministrů Východního partnerství věnovaném digitální ekonomice. Ve svém společném prohlášení (.pdf) ministři potvrdili svůj závazek využívat příležitostí souvisejících s digitální ekonomikou a společností.
• 2016: Ve společném prohlášení po zasedání ministrů o digitální komunitě, které se konalo v Bruselu, se účastníci dohodli na spuštění řady regionálních tematických sítí pod značkou EU4Digital. Účelem těchto sítí je sdílet osvědčené postupy a zkušenosti a podporovat spolupráci.
• 2017: Spolupráce v digitální ekonomice a společnosti s regionem Východního partnerství a v jeho rámci byla potvrzena společným prohlášením ze 2. ministerského zasedání o digitální ekonomice, které se konalo v Tallinnu dne 5. října 2017. Tyto závěry byly rovněž uvedeny v prohlášení ze summitu Východního partnerství (.pdf).
• 2019: Dne 28. února 2019 se v Bukurešti sešli příslušní ministři šesti zemí Východního partnerství a členských států EU na 3. ministerském zasedání Východního partnerství věnovaném digitální ekonomice a přijali společné prohlášení, které obsahuje plán pro regionální roamingovou dohodu Východního partnerství do konce roku 2020.

Jižní sousedé

Vztahy EU s jižními sousedy EU (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina a Tunisko) v digitální ekonomice a společnosti se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Unie pro Středomoří, která zahrnuje všechny jižní sousedy EU a Mauritánie.

Ministři odpovědní za digitální ekonomiku v zemích, které jsou členy Unie pro Středomoří, přijali prohlášení zavazující úzkou spolupráci v roce 2014. Cílem tohoto prohlášení je pomoci zemím využívat výhod digitální ekonomiky v evropsko-středomořské oblasti.

Výsledkem tohoto prohlášení bylo zřízení odborné pracovní skupiny pro digitální ekonomiku a přístup k internetu, která by zvážila způsoby, jak dosáhnout pokroku při plnění tohoto cíle. Expertní skupina sdružuje vládní úředníky a další zúčastněné strany ze soukromého sektoru, nevládních organizací, mezinárodních organizací a rozvojových bank.

Změny, které přinesla strategie EU pro jednotný digitální trh v rámci mandátu Junckera, nabídly novou příležitost pro vztahy EU s jižním Středomořím. O tom se diskutovalo na konferenci zúčastněných stran na vysoké úrovni Digital4med, která se konala dne 8. dubna 2019 v Bruselu.

Konference se zaměřila na oblasti, které mohou mít největší dopad a kde má EU příslušné zkušenosti a prokázala odborné znalosti. Konference určila různé typy spolupráce, jejichž cílem je podnítit politickou angažovanost na ministerské úrovni. Dalším krokem bude určit konkrétní opatření a usilovat o politickou podporu.

Vztahy mezi EU a Ruskem v oblasti digitální ekonomiky a společnosti jsou upraveny v rámci celkové politiky EU vůči Rusku.