Sousedé EU

ESVO a EHP

Evropský hospodářský prostor (EHP) zahrnuje členy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Země ESVO, které se připojí k EHP, se mohou účastnit jednotného trhu EU, aniž by byly členy EU. Přijímají téměř všechny příslušné předpisy EU, včetně některých z těch, které se týkají digitálního světa.

Švýcarsko

Dvoustranná agenda mezi Švýcarskem a EU se v současné době zaměřuje na jednání o dohodě o institucionálním rámci s cílem zajistit jednotné uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu v EU i ve Švýcarsku.

Kandidátské země

V současné době se procesu rozšíření EU účastní sedm zemí. 

Telekomunikační operátoři EU provozují velké obchodní operace ve většině zemí procesu rozšíření. Ve většině zemí procesu rozšíření byly přijaty nové vnitrostátní politiky definující cíle pro zavádění širokopásmového připojení.

Trhy elektronických komunikací jsou ve všech kandidátských zemích plně liberalizovány. Všechny země upravily své vnitrostátní právní předpisy tak, aby byly v souladu se směrnicí o elektronickém obchodu, a zřídily vnitrostátní regulační orgány pro digitální komunikace. Sladění vnitrostátních právních předpisů s právními předpisy EU se však liší, pokud jde o politiku rádiového spektra a přechod z analogového na digitální televizní vysílání.

Pokud jde o audiovizuální politiku, pouze Černá Hora a Albánie dosud dosáhly plného souladu se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. Obavy ohledně svobody projevu a sdělovacích prostředků v zemích procesu rozšíření přetrvávají a jejich status se v některých zemích v posledních letech zhoršil.

Změny tureckých právních předpisů v oblasti internetu jsou obzvláště znepokojivé, neboť zavádějí soubor opatření, která mohou zasahovat do práva uživatelů internetu na soukromí a dále omezovat svobodu projevu.    

Západní Balkán

Evropská komise přijala strategii pro západní Balkán dne 6. února 2018. Oznámila rovněž zahájení digitální agendy společně s partnery v regionu.

V rámci této digitální spolupráce se ve dnech 21. a 22. září 2022 v kosovskéPrištině konal 5. summit o digitální problematice zemí západního Balkánua diskutovalo se o mnoha aspektech digitálního vývoje v tomto regionu. Na začátku tohoto roku byl zahájen regulační dialogmezi EU a západním Balkánem, který byl zaměřen především na zelenou a digitální politiku, a dále bylo oslavováno budoucí zapojení západního Balkánu do programu Digitální Evropa. 

V popředí diskusí byla rovněž umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, přičemž byla zřízena pracovní skupina pro umělou inteligenci, která bude pracovat na tématech souvisejících s umělou inteligencí a umělou inteligencí a zajišťovat společná opatření se zeměmi EU. S cílem předcházet kybernetickým hrozbám a lépe je odhalovat se země západního Balkánu dohodly na posílení spolupráce s Evropskou komisí a Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost.  

Západní Balkán se nyní bude podílet na každoročním podávání zpráv o indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) v souladu s metodikou EU DESI.

Účastníci rovněž uznali úspěch západního Balkánu v jeho regionálním režimu bez roamingu a dohodli se na dalším snížení poplatků za roaming, včetně poplatků za data, mezi EU a západním Balkánem.

Východní partnerství  

Vztahy EU v oblasti digitální ekonomiky a společnosti se šesti východními sousedy EU (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina) se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství.

Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina podepsaly s EU dohody o přidružení. Dohody obsahují ustanovení o zóně volného obchodu zahrnující elektronické komunikace, digitální důvěru a elektronický obchod.

Cílem spolupráce s regionem Východního partnerství je sdílet zkušenosti EU s digitální transformací s východními sousedy EU. Jeho cílem je rovněž usnadnit provádění příslušných částí tří dohod o přidružení.

Společně s GŘ NEAR, GŘ TRADE a ESVČ vypracovalo GŘ Connect víceletou strategii zaměřenou na rozvoj digitální ekonomiky a společnosti v regionu Východního partnerství. Strategie je v souladu s právními předpisy a osvědčenými postupy EU. Mezi hlavní body této strategie patří:

• první opatření v oblasti digitální ekonomiky v regionu Východního partnerství (.pdf) pod značkou EU4Digital
• podpora zavádění vnitrostátních strategií pro širokopásmové připojení v regionu Východního partnerství
• Východní partnerství Connect (EaPConnect)
• posílení kybernetické odolnosti regionu Východního partnerství (.pdf)

 Evropská komise vypracovala strategii EU vůči regionu Východního partnerství v plné spolupráci s členskými státy EU a zeměmi Východního partnerství. Hlavními milníky dosaženými v posledních letech jsou:

• 2015: Prohlášení ze summitu (.pdf) ze summitu Východního partnerství konaného v Rize uznalo potenciál digitální ekonomiky a společnosti pro region Východního partnerství. Ministři šesti zemí Východního partnerství a členských států EU se setkali v Lucemburku na prvním ministerském zasedání Východního partnerství věnovaném digitální ekonomice. Ministři ve svém společném prohlášení (.pdf) potvrdili svůj závazek využívat příležitostí souvisejících s digitální ekonomikou a společností.
• 2016: Ve svém společném prohlášení po zasedání na ministerské úrovni o digitální komunitě, které se konalo v Bruselu, se účastníci dohodli na spuštění řady regionálních tematických sítí pod značkou EU4Digital. Účelem těchto sítí je sdílet osvědčené postupy a zkušenosti a podporovat spolupráci.
• 2017: Spolupráce v oblasti digitální ekonomiky a společnosti s regionem Východního partnerství a v jeho rámci byla potvrzena společným prohlášením z druhého ministerského zasedání Východního partnerství o digitální ekonomice, které se konalo v Tallinu dne 5. října 2017. Tyto závěry se rovněž objevily v prohlášení ze summitu Východního partnerství (.pdf).
• 2019: Dne 28. února 2019 se příslušní ministři šesti zemí Východního partnerství a členských států EU sešli v Bukurešti na třetím ministerském zasedání Východního partnerství věnovaném digitální ekonomice a přijali společné prohlášení, které obsahovalo plán regionální dohody o roamingu v rámci Východního partnerství do konce roku 2020.

Jižní sousedé

Vztahy EU s jižními sousedy EU (Alžírskem, Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Libyí, Marokem, Palestinou a Tuniskem) v oblasti digitální ekonomiky a společnosti se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Unie pro Středomoří, která zahrnuje všechny jižní sousedy EU a Mauritánii.

Ministři odpovědní za digitální ekonomiku v zemích, které jsou členy Unie pro Středomoří, přijali v roce 2014 prohlášení, v němž se zavázali k úzké spolupráci. Cílem prohlášení je pomoci zemím těžit z výhod digitální ekonomiky v evropsko-středomořské oblasti.

Výsledkem prohlášení bylo zřízení odborné pracovní skupiny pro digitální ekonomiku a přístup k internetu, která by se zabývala způsoby, jak dosáhnout pokroku při plnění tohoto cíle. Skupina odborníků sdružuje vládní úředníky a další zúčastněné strany ze soukromého sektoru, nevládních organizací, mezinárodních organizací a rozvojových bank.

Změny, které přinesla strategie EU pro jednotný digitální trh v rámci Junckerova mandátu, nabídly novou příležitost pro vztahy EU s jižním Středomořím. To bylo projednáno na konferenci zúčastněných stran na vysoké úrovni Digital4med dne 8. dubna 2019 v Bruselu.

Konference se zaměřila na oblasti, které mohou mít největší dopad a v nichž má EU příslušné zkušenosti a prokázané odborné znalosti. Konference určila různé druhy spolupráce zaměřené na podnícení politické angažovanosti na ministerské úrovni. Dalším krokem bude určení konkrétních opatření a snaha o politickou podporu.

Vztahy mezi EU a Ruskem v digitální ekonomice a společnosti jsou zasazeny do celkové politiky EU vůči Rusku.