Zatímco agenda v oblasti transparentnosti vedla k celosvětovému pohybu veřejně přístupných dat, v letech 2014 až 2020 byla otevřena pouze asi 3 % světových dat. Je tomu tak zejména proto, že se řídilo efektivitou a řídilo se technologiemi, takže z něj měla obecně prospěch pouze velká města – více než 1 milion obyvatel. Současný vývoj ukazuje, že od pouhého zpřístupňování služeb a dat on-line se nyní vlády a místní správy přibližují modelu sdílení údajů založenému na spolupráci. Toto nové paradigma by mohlo vytvořit hodnotu pro 85 % evropských měst, která nevyužila výhod slibů otevřených dat.
V zájmu vytvoření příznivého právního prostředí je cílem strategie EU pro data, aby se EU stala lídrem ve společnosti založené na datech, a to vytvořením jednotného trhu s daty. Navrhuje vytvoření datového rámce EU, který by podporoval sdílení údajů pro inovátory. Akt o správě dat předkládá společnou úroveň správy evropských datových prostorů, zatímco akt o datech (plánovaný na třetí čtvrtletí roku 2021) se bude zabývat sdílením dat mezi podniky a veřejnou správou (B2G). Prováděcí nařízení ke směrnici o veřejně přístupných datech vymezí řadu datových souborů s vysokou hodnotou, které budou muset být zpřístupněny bezplatně a prostřednictvím rozhraní pro aplikační programy.
Umožnění přístupu měst a komunit k relevantnějším údajům potřebným pro jejich správu a tvorbu politik a vytvoření datových tržišť chránících soukromí však bude rovněž vyžadovat zvláštní mechanismy pro sdílení údajů. To by měl vytvořit datový prostor pro klimaticky neutrální a inteligentní komunity; interoperabilní, důvěryhodné a bezpečné prostředí, v němž mohou být v současné době roztříštěná a rozptýlená data sdílena mezi subjekty, které se stanou součástí tohoto datového prostoru, na základě dobrovolných dohod a za určitých podmínek (např. přístupová práva, práva na opakované použití, licence, ceníky atd.). Existuje řada možných způsobů, jakými města již využívají údaje v držení soukromého sektoru, například prostřednictvím dárcovství údajů, zadávání veřejných zakázek na data, sdílení údajů nebo dokonce ustanovení o nabídkových řízeních. Nadcházející datový prostor by však měl pomoci tato řešení rozšířit prostřednictvím systému správy zahrnujícího více zúčastněných stran a vhodné technické architektury. Bude rovněž podporovat řešení problémů přesahujících města, např. odhalováním povodní nebo zmírňováním klimatických jevů.
Členové datového prostoru se společně dohodnou na hlavních tématech dat (s významem pro cíle Zelené dohody), která mají být přístupná, sdílená, používána a opětovně využívána ve všech městech a komunitách EU za podobných podmínek. Datový prostor by měl být řízen poptávkou; jak řešení konkrétních potřeb měst, tak zajištění koncepce služeb zaměřených na občany. Z pohledu měst je přístup k datům soukromého sektoru ve veřejném zájmu klíčový, takže mohou mít prospěch z preferenčních podmínek pro přístup k těmto datům a jejich opakované použití.
Pokud jde o hlavní soubory údajů nebo datová témata, byly za velmi důležité považovány informace o poloze (GIS, INSPIRE), údaje z veřejných služeb (např. odpad, voda, spotřeba energie), jakož i údaje o životním prostředí (např. kvalita ovzduší, počasí atd.). V závislosti na ekonomickém opodstatnění a potřebách měst jsou rovněž důležité údaje o obyvatelstvu/cenzu, jakož i údaje od operátorů mobilních telefonů a sítí 5G, neboť mohou poskytnout téměř v reálném čase reprezentaci dopravy, rozložení obyvatelstva ve dne a tok dojíždění. V kontextu inteligentních měst by kombinace těchto údajů umožnila integrované (mezioblastní) městské služby, což vyžaduje interoperabilitu, modularitu, společné datové modely, rozhraní API a důvěru.
V zájmu zajištění interoperability poskytují mechanismy minimální interoperability schválené prohlášením a komunitou Living-in.eu společné datové modely (na základě stávajících modelů, jako jsou SAREF, DATEX II, GSMA, schema.org) a iii) tržiště (na základě fóra TM, Business API a Fiware Business EcoSystem) s cílem umožnit přístup k těmto datovým modelům. Usnadňují rovněž správu kontextových informací, správu osobních údajů a zadávání zakázek na spravedlivý MIM umělé inteligence; v posledních dvou etapách se pracuje. Stejně jako MIM jsou stavební prvky infrastruktury digitálních služeb v rámci Nástroje pro propojení Evropy – jako je Context Broker, infrastruktura pro testování dat velkého objemu, elektronická identifikace, elektronické doručování a elektronický podpis – souborem norem a technických specifikací a zabývají se společnými obecnými digitálními schopnostmi, které pokrývají základní potřeby jakékoli platformy digitálních služeb. Města by proto neměla začínat od nuly, ale mohou začít používáním stávajících nástrojů a stavět na nich, a být proto od samého počátku interoperabilní. Práce na Evropském rámci interoperability pro inteligentní města a obce (EIF4SCC) má rovněž zásadní význam pro vytvoření datového prostoru pro inteligentní komunity. Cílem tohoto projektu je usnadnit širší přijetí inteligentních měst a technologií a rozvoj nových služeb zajištěním interoperability napříč oblastmi, městy, regiony a hranicemi. Tento projekt poskytne společný přístup k definici interoperability pro inteligentní města a obce a zajistí jednotný způsob myšlení, pokud jde o její aspekty.
Klíčovou roli bude mít ispráva datového prostoru a s tím i celý místní datový ekosystém. Nedávná studie zdůraznila úlohu místních orgánů při organizaci ekosystému, význam zapojení držitelů, které je klíčové pro vymezení a integraci příslušných zúčastněných stran a následné rozdělení hodnoty v rámci ekosystému mezi aktéry, otázky související s daty a přístup k hospodářské udržitelnosti:
Problémem by mohlo být správa všech údajů relevantních pro města, zejména vzhledem k tomu, že prognózy naznačují, že exploze údajů se v příštích pěti letech znásobí pětinásobně díky připojeným zařízením, což bude vyvíjet tlak na to, kde a jak ukládat a zpracovávat naše údaje v Evropě. Tato tendence rovněž ukazuje přechod od převážně centrální cloudové infrastruktury k okraji sítě, tj. v blízkosti koncových uživatelů, včetně měst. Tento posun spolu s rostoucími očekáváními koncových uživatelů, pokud jde o bezpečnou infrastrukturu s nízkou spotřebou energie a zpracováním v reálném čase, mohou mít o využívání cloudové infrastruktury zájem. To by mohlo vést k 50 % zvýšení efektivity jejich rozpočtu na IT, umožnit služby zpracování údajů v reálném čase a zajistit bezpečný způsob ukládání údajů na místní úrovni nebo ve spojení s jinými městy.
Souběžně s rozvojem datového prostoru inteligentních komunit se připravuje několik dalších odvětvových datových prostorů, z nichž každý má svá vlastní specifika. Cílem datového prostoru pro mobilitu je zvýšit dostupnost základních údajů na podporu osobní a nákladní dopravy, usnadnit meziodvětvové sdílení a opětovné použití dat pro multimodální dopravu, napomoci opětovnému použití dat a zlepšit dohledatelnost dat. Prostor pro zdravotní data bude zahrnovat (velmi) citlivá data, důvěryhodné soubory údajů o zdravotním stavu, extrémně citlivé genomické údaje a snímky rakoviny. V zájmu zajištění interoperability se v průběhu roku 2021 společně s legislativním návrhem týkajícím se evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví vypracovávají společné technické specifikace, rámce pro důvěryhodnost a rámec kybernetické bezpečnosti.
Datový prostor pro klimaticky neutrální a inteligentní komunity bude rovněž důležitý pro digitální dvojice měst. Několik projektů EU tuto koncepci testuje (DUET, LEAD, DigiTranScope, URBANAGE atd.), zatímco Eindhoven, Newcastle, Rennes, Lucembursko a Spojené království rovněž zavádějí dvojčata zaměřená na jejich specifické potřeby. Pro města Digital Twins jsou velmi důležité otázky týkající se právní bezpečnosti, pokud jde o sdílení údajů, vlastnictví údajů, úlohy a odpovědnost v oblasti údajů, dostupnost a kvalitu dat, jakož i aspekty ochrany soukromí. Na druhé straně by mohla být užitečná technická ustanovení, organizační přístupy, získané poznatky a komunita týkající se provádění směrnice INSPIRE (prostorové informace pro monitorování politiky životního prostředí).
V rámci hnutí Living- in.eu identifikovala komunita řadu ikonických projektů; digitální řešení pro několik společenských výzev s mnoha technologiemi. Zpočátku se zaměří na digitální dvojčata ve městech (např. pro územní plánování nebo prediktivní údržbu), občanský průkaz a městskou leteckou mobilitu, zatímco další mohou následovat v budoucnu. Města a obce se proto vyzývají, aby se připojily k tomuto hnutí a začaly spolupracovat na společné vizi a podmínkách, které to umožňují.
Podrobnější informace naleznete v přiloženém úplném znění zprávy.