Připomínky získané od institucionálních zúčastněných stran během semináře, jakož i zpětná vazba získaná v rámci veřejné konzultace a dalších konzultačních činností budou podkladem pro hodnocení, posouzení dopadů a nový legislativní návrh Komise. Tato zpráva nepředstavuje postoj Komise, pokud jde o předmět, ani nebrání konečnému výsledku přezkumu směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank.
On-line semináře se zúčastnilo více než 100 zástupců příslušných veřejných orgánů na různých úrovních (vnitrostátní, regionální, místní), včetně zástupců pověřených úkoly stanovenými v BCRD, z 23 členských států, Norska, Albánie a Srbska.
Seminář byl zahájen klíčovým projevem pana Roberta Violy, generálního ředitele GŘ CONNECT, který zdůraznil, že pandemie COVID-19 znovu odhalila, že pokročilé širokopásmové připojení je základní službou, a vyzval všechny úrovně správy, aby spolupracovaly na zajištění včasného zavedení infrastruktury pro konektivitu pro všechny evropské občany a podniky. Pan Viola uznal důležitou úlohu veřejné správy, pokud jde o zavádění sítí elektronických komunikací, a vyzval všechny příslušné orgány, aby zejména zmírnily správní postupy, zajistily koordinaci mezi různými správními úrovněmi, urychlily řešení sporů a usnadnily přístup k veřejným statkům.
Pan Viola zdůraznil, že konektivita je stěžejní iniciativou pro oživení a odolnost EU. Připomněl, že členské státy v současné době vypracovávají plány na podporu oživení a odolnosti, a zdůraznil, že Evropská komise a členské státy musí spolupracovat na tom, aby tyto plány byly uvedeny do praxe a rychle realizovány. V této souvislosti vyzval pan Viola členské státy, aby pokračovaly ve spolupráci s cílem určit osvědčené postupy, které podporují účinné zavádění sítí, a aby se do konce března dohodly na souboru nástrojů v oblasti konektivity.
Pan Viola zdůraznil, že přezkum směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank je součástí společného úsilí EU o zlepšení digitální konektivity, neboť nový legislativní nástroj je potřebný k usnadnění a stimulaci zavádění vyspělých a udržitelných sítí elektronických komunikací snížením nákladů na zavádění prostřednictvím souboru harmonizovaných opatření. V neposlední řadě vyzval všechny účastníky, aby aktivně přispěli k diskusím na semináři, a to celkově k přezkumu směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank, a aby spolupracovali na zajištění toho, aby nový nástroj přinesl zjednodušení a snížení zátěže a aby byl účinně uplatňován v praxi.
Shrnutí hlavních názorů účastníků
1. Krize způsobená pandemií COVID-19 odhalila zvýšenou závislost naší společnosti na pokročilých sítích elektronických komunikací, které mají hrát ústřední úlohu pro všechny občany a podniky.
2. Místní orgány hrají velmi důležitou úlohu při urychlení zavádění sítí elektronických komunikací a měly by posílit koordinaci mezi nimi, jakož i s dalšími příslušnými veřejnými orgány. Místní a regionální orgány by měly prospěch z větší podpory (např. nástroje IT, školení a informační materiály, znalosti o řešení sporů atd.).
3. Revidovaná BCRD má zásadní význam pro zavádění sítí elektronických komunikací. Účastníci se domnívají, že některá pravidla, která směrnice předložila, jsou užitečná, ale jejich potenciál nebyl plně využit, částečně kvůli dobrovolné povaze mnoha ustanovení. Pokud jde o udržitelnější sítě elektronických komunikací, sdílení sítí a společné zavádění by mohlo přispět k dosažení tohoto cíle.
4. Je třeba posílit úlohu jednotných informačních míst (např. prostřednictvím georeferenčních a dalších relevantních provozních informací, lepší koordinace a transparentnosti, pokynů týkajících se zásad přístupu a nákladů, správy a používání digitálních postupů). Vypracování norem a pokynů pro infrastrukturu zastavěnou v budově by navíc pomohlo připravit zavádění sítí uvnitř budovy a usnadnit přístup k infrastruktuře zastavěné v budově.
5. Přezkum směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank by mohl zvážit usnadnění přístupu k veřejně vlastněným nebo veřejně financovaným aktivům pro instalaci síťových prvků nad rámec malých článků, jakož i některé konzistentní přístupy k používaným technikám zavádění, jako je mikrorozhodování.
6. Je zřejmé, že je třeba zlepšit transparentnost a vydat pokyny týkající se řešení sporů, mimo jiné zveřejňováním rozhodnutí a pokynů týkajících se procedurálních i technických aspektů. Subjekty pro řešení sporů by měly rovněž zohlednit pravomoci, které mají různé veřejné orgány, pokud jde o přístup ke stávající fyzické infrastruktuře. Řešení sporů by mohlo být posíleno mediačními postupy.
Názory účastníků na transparentnost – zlepšení jednotného informačního místa (SIP), koordinační aspekty a přístup k veřejným infrastrukturám
Pokud jde o klíčové informace a funkce, které by měl SIP nabízet, účastníci zdůraznili, že je důležité mezi informace poskytované SIP zahrnout georeferenční informace, které by měly být pravidelně aktualizovány. Rovněž uvedly, že účinným a cenným řešením by bylo vybavení SIIP nástroji pro automatickou konverzi klíčových informací a používání digitálního formátu. Zatímco někteří účastníci naznačili, že SIP poskytují informace nad rámec stávajících požadavků směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank, jako jsou informace o volné kapacitě, někteří účastníci poukázali na to, že stav volné kapacity je velmi dynamický, a proto je obtížné jej poskytnout s přesností. Účastníci rovněž poznamenali, že některá ustanovení směrnice o biologické rozmanitosti týkající se transparentnosti nejsou povinná, a omezují tak účinnost směrnice, a vyzvali k harmonizovanějším postupům a lepší koordinaci mezi příslušnými veřejnými orgány.
Pokud jde o možnou centralizaci funkcí SIP v rámci jediného orgánu a o to, jak zajistit správní koordinaci, účastníci zdůraznili význam výměny informací v centralizovaném systému, zdůraznili však, že je třeba, aby širokopásmové kanceláře vykonávaly funkce SIP na místní úrovni, kde by měly být vybudovány potřebné znalosti a správní kapacita. Účastníci rovněž uznali zásadní úlohu, kterou hrají vnitrostátní plány pro širokopásmové připojení při zavádění sítí elektronických komunikací. Některé vnitrostátní regulační orgány uvedly, že tam, kde zajišťují funkce související s transparentností SIP, zaznamenaly synergie se svými regulačními funkcemi. Někteří účastníci však upřednostňovali, aby uživatelé měli přístup k různým příslušným orgánům prostřednictvím jediné digitální platformy, namísto toho, aby všechny související úkoly svěřovali jedinému subjektu. Některé regionální orgány rovněž navrhly federaci regionálních SIP, zatímco vnitrostátní orgán by zajistil koordinaci prostřednictvím pokynů, norem, postupů a technických aspektů. Někteří účastníci rovněž uvedli důvěrnost jako obavu, kterou by provozovatelé měli, pokud jde o informace sdílené prostřednictvím SIP.
Pokud jde o potenciální budoucí úlohu SIP ve vztahu k udělování povolení, účastníci poukázali na to, že pravomoci pro udělování povolení jsou rozděleny především na místní úrovni, zatímco SIP se většinou provádí na vnitrostátní úrovni. Zatímco někteří účastníci vysvětlili své pozitivní zkušenosti s používáním SIP jako jednotného kontaktního místa jak pro transparentnost, tak pro udělování povolení k plnění úkolů souvisejících se zpracováním, jiní účastníci tvrdili, že tento model nemusí snadno fungovat ve všech členských státech. Někteří účastníci se rovněž podělili o své pozitivní výsledky, pokud jde o udělení několika povolení pro malá díla ve stejné oblasti zájmu, a to prostřednictvím udělení souhrnného povolení. Účastníci se dále shodli na tom, že harmonizované povolovací postupy a používání elektronických prostředků pro zpracování povolení by snížilo administrativní zátěž jak pro provozovatele sítí elektronických komunikací, tak pro dotčené veřejné orgány. Někteří účastníci navíc poukázali na výzvu integrace různých systémů informačních technologií, které v současné době používají nebo vyvíjejí různé příslušné orgány.
Pokud jde o přístup k určitým typům infrastruktury kontrolované subjekty veřejného sektoru (rozšířením logiky článku 57 evropského kodexu pro elektronické komunikace), účastníci se shodli na tom, že přezkum směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank by měl tuto záležitost zvážit, a někteří účastníci uvedli, že tato skutečnost již byla v některých regionech provedena. Někteří účastníci požadovali pokyny EU na podporu investic za podobných podmínek nad rámec malých buněk, zatímco jiní účastníci vyzvali k dodržování zásady proporcionality a dobře definovaných kritérií, aby se zabránilo překrývání a zajistila právní jistota. Někteří účastníci rovněž vyzvali k dalšímu vyjasnění ustanovení týkajících se přístupu ke střechám budov, neboť jsou pro některé provozovatele nejzajímavější. Někteří účastníci rovněž vyzvali k důkladnému zvážení opětovného využívání veřejně financovaných/vlastněných zařízení (např. stožárů používaných pro tísňové systémy) vhodných pro zavádění sítí elektronických komunikací. Účastníci se rovněž dohodli, že přístup k veřejné infrastruktuře by měl být poskytován za nediskriminačních podmínek. Někteří účastníci rovněž uvedli, že subjekty odpovědné za plánované veřejné stavební práce by mohly aktivně propagovat nebo vyžadovat výstavbu náhradní fyzické infrastruktury vhodné pro sítě elektronických komunikací, neboť by to usnadnilo další dostupnost a přístup zúčastněných provozovatelů k této infrastruktuře.
Názory účastníků na účinnější a transparentnější řešení sporů a lepší prosazování
Pokud jde o způsoby, jak zjednodušit a zefektivnit postupy řešení sporů, účastníci uvedli, že jsou zapotřebí jasnější, jednodušší a transparentnější postupy, které lze přizpůsobit vnitrostátním podmínkám. Někteří účastníci poukázali na to, že zveřejnění formuláře žádosti o povolení by zvýšilo zaměření žádosti a pomohlo by zabránit některým sporům. Navíc by bylo užitečné krátké mediační řízení a sdílení dohod uzavřených provozovateli se subjekty pro řešení sporů (DSB) a zveřejnění konečných rozhodnutí DSB by pomohlo získat široký obraz o situaci na trhu. Někteří účastníci vyzvali k jasnějšímu důkaznímu břemenu stran řešení sporů, které by pomohlo zlepšit účinnost řízení. Účastníci rovněž uznali, že je třeba, aby obce absolvovaly odpovídající odbornou přípravu, aby získaly odborné znalosti a znalosti o sporech, které se jich týkají.
Pokud jde o pokyny pro řešení sporů (např. pokud jde o procedurální aspekty, stanovování cen atd.), někteří účastníci se dohodli na jejich přidané hodnotě, zejména pokud jde o zvýšení transparentnosti v aspektech, jako je stanovování cen a koordinace zavádění, a vyzvali k jejich rozvoji na vnitrostátní úrovni. Někteří účastníci informovali, že některé členské státy již tyto pokyny zveřejnily, zatímco jiné zřídily skupiny odborníků, které takové pokyny vypracovaly, například v oblasti sdílení infrastruktury. I když se všichni účastníci shodli na tom, že pokyny pomohou operátorům lépe pochopit a hájit jejich práva, někteří účastníci byli toho názoru, že pokud jde o stanovování cen, mohlo by stačit zveřejnění předchozích rozhodnutí, a poukázali na skutečnost, že orgány pro řešení sporů nějakým způsobem poskytují pokyny prostřednictvím svých individuálních rozhodnutí. Zatímco někteří účastníci vysvětlili, že některé členské státy zveřejnily některé zásady týkající se sdílení infrastruktury a spravedlnosti a přiměřenosti stavebních nákladů, názory se lišily od povinných přístupů až po dobrovolné přístupy.
Pokud jde o potenciální přínosy stanovení pravidel pro podmínky a ceny přístupu k infrastruktuře zastavěné v budově, účastníci se domnívali, že vlastníci budov by měli mít stejné povinnosti jako provozovatelé sítí, a dohodli se na výhodách transparentní metodiky stanovování cen. Účastníci se navíc domnívali, že standardizace postupů a technických aspektů by byla důležitá pro zajištění účinnosti těchto ustanovení. Někteří účastníci rovněž vyzvali ke zvýšení úrovně závazků týkajících se budoucí infrastruktury při výstavbě a transparentnosti, přičemž je třeba zohlednit autonomii obcí. Kromě toho někteří účastníci poukázali na cenový rozdíl za získání přístupu k infrastruktuře uvnitř budovy v nových budovách ve srovnání se starými budovami. V neposlední řadě se někteří účastníci domnívali, že povinnost zajistit otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře uvnitř budovy by již měla být v členských státech dobře známa, vyzvali však k vyjasnění podmínek pro získání přístupu ke střechám budov, zejména pro instalaci stožárů a antén.
Pokud jde o případné zesílené postupy vymáhání, někteří účastníci vysvětlili stávající systémy vymáhání v jejich zemích, avšak účastníci byli toho názoru, že sankce by měly být považovány za poslední možnost. Někteří účastníci však vyjádřili odhodlání uplatňovat sankce, zejména v případě nedodržení povinností souvisejících s transparentností. Několik účastníků objasnilo, že některé postupy vymáhání práva v jejich příslušných zemích byly prováděny na základě nařízení o významné tržní síle, a nikoli na základě ustanovení směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank. Někteří účastníci rovněž poukázali na to, že interakce mezi veřejnými orgány by byla důležitá, neboť přístup k veřejné infrastruktuře (a to i pokud jde o cenu) by se mohl týkat příslušných právních předpisů v oblasti daní/poplatků nebo výsad místních orgánů.