iStock Photo Getty Images +
Nezávislá analýza vychází z důkazů shromážděných od června do prosince 2023.
Od přijetí doporučení v roce 2021 většina členských států (19 z 27) buď přijala zvláštní akční plán (Dánsko, Litva, Švédsko), nebo vytvořila specializovanou strukturu nebo výbor (Řecko, Lotyšsko, Itálie). Většina také buď má, nebo plánuje zavést komplexní správu podporující bezpečnost novinářů. V rámci tohoto úsilí zahrnují konkrétní opatření členských států zřízení pracovních skupin nebo podepsání memorand o porozumění a protokolů týkajících se například spolupráce mezi novináři a policejními silami.
Studie rovněž zjistila, že několik zemí EU zavedlo opatření zaměřená na bezpečnost na internetu (9 zemí) a na posílení postavení novinářek, jakož i novinářů patřících k menšinovým skupinám a novinářů, kteří informují o otázkách rovnosti (14 zemí), existuje však potenciál pro další cílená opatření.
Podle studie většina členských států zaostává při zavádění monitorovacího systému pro doporučení, ačkoli v téměř polovině z nich existují některé nástroje pro sledování bezpečnosti novinářů. V zájmu usnadnění tohoto postupu a podávání zpráv ze strany zemí EU studie navrhuje rámec pro monitorování, který mohou tyto země zavést.
Studie bude zdrojem informací pro nadcházející zprávu o právním státu. Bude rovněž využita pro diskuse s členskými státy o provádění doporučení.
Přečtěte si více o zjištěních studie a shrnutích.
Můžete se také podívat na politiky, financování a právní předpisy EU týkající se svobody a plurality sdělovacích prostředků.
Mohlo by vás zajímat, jak se EU snaží chránit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.