Otevřená data

Veřejný sektor je v EU jedním z nejvíce náročných na data, pokud jde o množství dat, která vytváří, shromažďuje a platí. Mezi příklady patří údaje o počasí, zeměpisné informace, statistiky,údaje o výzkumných projektech financovaných z veřejných prostředků a digitalizované knihovní knihy. „Otevřenými“ veřejnými daty se rozumí informace veřejného sektoru, které jsou přístupné a opakovaně použitelné, pokud možno bez omezení.

Povolení opakovaného použití dat veřejného sektoru pro jiné účely, včetně komerčních, může:

• podporovat hospodářský růst a inovace prostřednictvím vývoje nových výrobků a služeb;
• pomáhat řešit společenské výzvy prostřednictvím inovativních řešení, například v oblasti zdravotní péče a dopravy;
• posílit tvorbu politik založenou na důkazech a zvýšit účinnost ve veřejné správě;
• stát se nepostradatelným přínosem pro vývoj nových technologií, jako je umělá inteligence, která vyžaduje zpracování velkého množství vysoce kvalitních údajů;
• podporovat účast občanů na politickém a společenském životě a zvýšit transparentnost vlády.

Stávající směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru,známá také jako směrnice o otevřených datech, vstoupila v platnost dne 16. července 2019 a nahradila směrnici o informacích veřejného sektoru z roku 2003. Vychází ze dvou klíčových oblastí vnitřního trhu: transparentnost a spravedlivá hospodářská soutěž.

ZeměEU měly směrnici o veřejně přístupných datech provést ve vnitrostátním právu do 16. července 2021. Vnitrostátní prováděcí opatření sdělená členskými státy jsou k dispozici zde.

Podle těchto pravidel:

• Údajeveřejného sektoru, které jsou přístupné podle vnitrostátních právních předpisů o svobodě informací, jsou v zásadě k dispozici pro opakované použití. Subjekty veřejného sektoru by si za opakované použití svých dat neměly účtovat více než mezní náklady, s výjimkou velmi omezených případů. To umožňuje většímu počtu malých a středních podniků a začínajících podniků vstoupit na nové trhy vývojem produktů a služeb založených na datech.
• Zvláštní důraz je kladen na datové soubory s vysokou hodnotou, jejichž opakované použití nabízí významné přínosy pro společnost a hospodářství. Tyto datové soubory musí být k dispozici zdarma, ve strojově čitelných formátech a prostřednictvím rozhraní API a hromadného stahování. V mezích tematické oblasti působnosti stanovené v příloze směrnice a za pomoci výboru složeného ze zástupců zemí EUpřijala Komise seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou.
• Více dat v reálném čase dostupných prostřednictvím rozhraní API může společnostem, zejména začínajícím podnikům, umožnit vytvářet inovativní produkty a služby, jako jsou aplikace pro mobilitu.
• Veřejné podniky v odvětví dopravy a veřejných služeb vytvářejí při poskytování služeb obecného zájmu cenná data. Při zpřístupňování těchto údajů musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace a nevýlučnosti a používat vhodné datové formáty a metody šíření. Stále mohou stanovit přiměřené poplatky, aby pokryly náklady na vytvoření údajů a jejich zpřístupnění pro opakované použití.
• Některé veřejné subjekty uzavírají komplexní dohody o datech se soukromými firmami, což může vést k tomu, že několik soukromých partnerů „zablokuje“ informace veřejného sektoru. Směrnice obsahuje záruky pro posílení transparentnosti a omezení takových dohod.
• Směrnice se rovněž vztahuje na údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků: Země EU musí vypracovat politiky otevřeného přístupu k těmto údajům a zajistit harmonizovaná pravidla pro jejich opakované použití, pokud jsou zpřístupněny prostřednictvím úložišť. 

Komise jde příkladem díky pevnému právnímu rámci pro opakované použití vlastních údajů, který je doplněnoficiálním portálem pro evropské údajefinancovaným EU. Na portálu jsou k dispozici datové soubory z členských států EU a orgánů a agentur EU, jakož i školicí materiály o opakovaném použití veřejně přístupných dat a databáze výzkumných studií a úspěšných příkladů.

Souvislosti

V roce 2003 vytvořila Evropská komise právní rámec pro opakované použití informací veřejného sektoru, který byl později revidován směrnicí 2013/37/EU. Studie podporujícíposouzení dopadů pro přezkum směrnice z roku 2003 předpokládá, že celková přímá ekonomická hodnota informací veřejného sektoru vzroste z 52 miliard EUR v roce 2018 (EU-27 a Spojené království) na 194 miliard EUR v roce 2030.

Směrnice z roku 2013 se zaměřuje na ekonomické aspekty opakovaného použití informací, zatímco otázka, jaké informace by měly být zveřejněny, je většinou řešena na úrovni členských států v právních předpisech o svobodě informací.

Komise provedla přezkum směrnice o informacích veřejného sektoru na základě veřejné konzultace, rozsáhlého hodnocení směrnice o informacích veřejného sektoru a posouzení dopadů. Výsledkemtohoto procesu je stávající směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, která byla přijata a zveřejněna dne 20. června 2019. 

Klíčové změny ve srovnání se směrnicí o informacích veřejného sektoru se zaměřily na:

• snížení překážek vstupu na trh, zejména pro malé a střední podniky, omezením výjimek, které veřejným subjektům umožňují účtovat za opakované použití jejich dat více než marginální náklady na šíření;
• zvýšení dostupnosti údajů zahrnutím nových druhů veřejných údajů a údajů financovaných z veřejných prostředků do oblasti působnosti směrnice. To zahrnuje údaje v držení veřejných podniků v odvětví veřejných služeb a dopravy, jakož i údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků;
• minimalizace rizika nadměrné výhody prvního tahu, která zvýhodňuje velké společnosti a omezuje potenciální další uživatele dat, a to tím, že bude vyžadován transparentní postup pro ujednání mezi veřejným a soukromým sektorem týkající se dat;
• posílení obchodních příležitostí podporou dynamického šíření dat prostřednictvím rozhraní API.