Otevřená data

V EU je veřejný sektor jedním z nejintenzivnějších údajů, pokud jde o množství údajů, které generuje, shromažďuje a platí. Příklady zahrnují údaje o počasí, geografické informace, statistiky, veřejně financované výzkumné projekty a digitalizované knihovny. „Otevřenými“ veřejnými údaji se rozumí informace veřejného sektoru, které jsou přístupné a opakovaně použitelné, pokud možno bez omezení.

Umožnění opakovaného použití údajů veřejného sektoru pro jiné účely, včetně komerčních, může:

• podporovat hospodářský růst a inovace prostřednictvím vývoje nových produktů a služeb;
• pomáhat řešit společenské výzvy prostřednictvím inovativních řešení, například v oblasti zdravotní péče a dopravy;
• posílit tvorbu politik založenou na důkazech a zvýšit účinnost ve veřejné správě;
• stát se zásadním přínosem pro vývoj nových technologií, jako je umělá inteligence (AI), která vyžaduje zpracování velkého množství vysoce kvalitních údajů;
• podporovat účast občanů na politickém a společenském životě a zvýšit transparentnost veřejné správy.

Stávající směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, známátaké jako směrnice o veřejně přístupných datech, vstoupila v platnost dne 16. července 2019, která nahradila směrnici o informacích veřejného sektoru z roku 2003. Vychází ze dvou klíčových složek vnitřního trhu: transparentnost a spravedlivá hospodářská soutěž.

Země EU měly směrnici o otevřených datech provést do 16. července 2021. Vnitrostátní prováděcí opatření sdělená členskými státy jsou k dispozici zde.

Podle těchto pravidel:

• Údajeveřejného sektoru, které jsou přístupné podle vnitrostátních právních předpisů o svobodě informací, jsou v zásadě k dispozici pro opakované použití. Subjekty veřejného sektoru by neměly účtovat více než mezní náklady za opakované použití svých údajů, s výjimkou velmi omezených případů. To umožňuje více malým a středním podnikům a začínajícím podnikům vstoupit na nové trhy prostřednictvím vývoje produktů a služeb založených na datech.
• Zvláštní důraz je kladen na datové soubory s vysokou hodnotou, jejichž opětovné použití představuje významný přínos pro společnost a hospodářství. Tyto datové soubory musí být k dispozici zdarma, ve strojově čitelných formátech a prostřednictvím rozhraní API a hromadného stahování. V rámci tematické oblasti působnosti uvedené v příloze směrnice a za pomocivýboru složeného zezástupců zemí EU přijala Komise seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou.
• Více dat v reálném čase, dostupných prostřednictvím rozhraní API, může společnostem, zejména startupům, umožnit vytvářet inovativní produkty a služby, jako jsou aplikace pro mobilitu.
• Veřejné podniky v odvětví dopravy a veřejných služeb vytvářejí při poskytování služeb obecného zájmu cenné údaje. Při zpřístupňování těchto údajů musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace a nevýlučnosti a používat vhodné datové formáty a metody šíření. Stále mohou stanovit přiměřené poplatky za úhradu nákladů na zpracování údajů a jejich zpřístupnění k opakovanému použití.
• Některé veřejné subjekty se zapojují do komplexních dohod o datech se soukromými firmami, což může vést k „zablokování“ informací veřejného sektoru ze strany několika soukromých partnerů. Směrnice obsahuje záruky na posílení transparentnosti a omezení těchto dohod.
• Směrnice se rovněž vztahuje na veřejně financované údaje z výzkumu: Země EU musí vypracovat politiky otevřeného přístupu k těmto údajům, které zajistí harmonizovaná pravidla pro jejich opakované použití, jsou-li zpřístupněny prostřednictvím úložišť.

Komise jde příkladem, a to pevným právním rámcem pro opakované použití vlastních údajů, který doplňujeoficiální portál pro evropské údajefinancovaný EU. Na portálu jsou k dispozici soubory údajů z členských států EU a orgánů a agentur EU, jakož i školicí materiály o opakovaném použití otevřených dat a databáze výzkumných studií a úspěchů.

Pozadí

V roce 2003 vytvořila Evropská komise právní rámec pro opakované použití informací veřejného sektoru (PSI), který byl později revidován směrnicí 2013/37/EU. Studie podporujícíposouzení dopadů pro přezkum směrnice z roku 2003 předpokládá, žecelková přímá ekonomická hodnota informací veřejného sektoru vzroste z 52 miliard EUR v roce 2018 (EU-27 a Spojené království) na 194 miliard EUR v roce 2030.

Směrnice z roku 2013 se zaměřuje na ekonomické aspekty opakovaného použití informací, zatímco otázka, jaké informace by měly být zveřejněny, je většinou řešena na úrovni členských států, pokud jde o právní předpisy o svobodě informací.

Komise provedla přezkum směrnice o informacích veřejného sektoru na základě veřejné konzultace, rozsáhlého hodnocení směrnice o informacích veřejného sektoru a posouzení dopadů. Výsledkem tohoto procesuje stávající směrnice o veřejně přístupných datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, která byla přijata a zveřejněna dne 20. června 2019.

Hlavní změny oproti směrnici o informacích veřejného sektoru se zaměřily na:

• snížení překážek vstupu na trh, zejména pro malé a střední podniky, omezením výjimek, které umožňují veřejným subjektům účtovat za opakované použití svých údajů více než mezní náklady na šíření;
• zvýšení dostupnosti údajů zahrnutím nových typů veřejných údajů a údajů financovaných z veřejných prostředků do oblasti působnosti směrnice. To zahrnuje údaje v držení veřejných podniků v odvětví veřejných služeb a dopravy, jakož i údaje z výzkumu financované z veřejných prostředků;
• minimalizace rizika nadměrné výhody prvního hráče, která zvýhodňuje velké společnosti a omezuje potenciální další uživatele dat, a to tím, že vyžaduje transparentní proces pro ujednání o údajích veřejného a soukromého sektoru;
• podpora obchodních příležitostí podporou dynamického šíření dat prostřednictvím rozhraní API.