Otevřená data

Veřejný sektor je v EU jedním z nejintenzivnějších z hlediska objemu dat, která generuje, shromažďuje a platí. Mezi příklady patří údaje o počasí, zeměpisné informace, statistiky,údaje o výzkumných projektech financovaných z veřejných prostředků a digitalizované knihovní knihy. „Otevřenými“ veřejnými údaji se rozumí informace veřejného sektoru, které jsou přístupné a opakovaně použitelné, nejlépe bez omezení.

Umožnění opakovaného použití dat veřejného sektoru pro jiné účely, včetně komerčních, může:

• podporovat hospodářský růst a inovace prostřednictvím vývoje nových produktů a služeb;
• pomáhat řešit společenské výzvy prostřednictvím inovativních řešení, například v oblasti zdravotní péče a dopravy;
• posílit tvorbu politik založenou na důkazech a zvýšit účinnost orgánů veřejné správy;
• stát se zásadním přínosem pro vývoj nových technologií, jako je umělá inteligence, která vyžaduje zpracování velkého množství vysoce kvalitních údajů;
• podporovat účast občanů na politickém a společenském životě a zvýšit transparentnost vlády.

Stávající směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru,známá také jako směrnice o otevřených datech, vstoupila v platnost dne 16. července 2019 a nahradila směrnici o informacích veřejného sektoru z roku 2003. Vychází ze dvou klíčových oblastí vnitřního trhu: transparentnost a spravedlivá hospodářská soutěž.

Země EU byly povinny provést směrnici o otevřených datech do 16. července 2021. Vnitrostátní prováděcí opatření sdělená členskými státy jsou k dispozici na portálu EurLex.

Podle těchto pravidel:

• Data veřejného sektoru, která jsou přístupná podle vnitrostátních právních předpisů o svobodě informací, jsou v zásadě k dispozici pro opakované použití. Subjekty veřejného sektoru by neměly účtovat více než mezní náklady za opakované použití svých dat, s výjimkou velmi omezených případů. To umožňuje většímu počtu malých a středních podniků a začínajících podniků vstoupit na nové trhy vývojem produktů a služeb založených na datech.
• Zvláštní důraz je kladen na datové soubory s vysokou hodnotou, jejichž opakované použití je významným přínosem pro společnost a hospodářství. Tyto datové soubory musí být k dispozici zdarma, ve strojově čitelných formátech a prostřednictvím rozhraní API a hromadného stahování. V mezích tematické oblasti působnosti stanovené v příloze směrnice a za pomoci výboru složeného ze zástupců zemí EUpřijala Komise seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou.
• Více dat v reálném čase, dostupných prostřednictvím rozhraní API, může společnostem, zejména startupům, umožnit vytvářet inovativní produkty a služby, jako jsou aplikace pro mobilitu.
• Veřejné podniky v odvětví dopravy a veřejných služeb vytvářejí při poskytování služeb obecného zájmu cenná data. Při zpřístupňování těchto údajů musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace a nevýlučnosti a používat vhodné datové formáty a metody šíření. Stále mohou stanovit přiměřené poplatky za účelem pokrytí nákladů na vytváření údajů a jejich zpřístupnění pro opakované použití.
• Některé veřejné subjekty uzavírají složité dohody o datech se soukromými firmami, což může vést k „zablokování“ informací veřejného sektoru několika soukromými partnery. Směrnice obsahuje záruky pro posílení transparentnosti a omezení těchto dohod.
• Směrnice se rovněž vztahuje na údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků: Země EU musí vypracovat politiky otevřeného přístupu k těmto údajům a zajistit harmonizovaná pravidla pro jejich opakované použití, pokud jsou zpřístupněny prostřednictvím úložišť. 

Komise jde příkladem a má pevný právní rámec pro opakované použití svých vlastních údajů, který je doplněnoficiálním portálem pro evropská datafinancovaným EU.  Na portálu jsou k dispozici soubory údajů z členských států EU a orgánů a agentur EU, jakož i školicí materiály o opakovaném použití veřejně přístupných dat a databáze výzkumných studií a úspěšných příkladů.

Souvislosti

V roce 2003 vytvořila Evropská komise právní rámec pro opakované použití informací veřejného sektoru, který byl později revidován směrnicí 2013/37/EU. Studie podporujícíposouzení dopadů pro účely přezkumu směrnice z roku 2003 předpokládá, že celková přímá ekonomická hodnota informací veřejného sektoru vzroste z 52 miliard EUR v roce 2018 (EU-27 a Spojené království) na 194 miliard EUR v roce 2030.

Směrnice se zaměřuje na ekonomické aspekty opakovaného použití informací, zatímco otázka, jaké informace by měly být zveřejněny, je většinou řešena na úrovni členských států v právních předpisech o svobodě informací. V roce 2014 zveřejnila Komise „Pokyny k doporučeným standardním licencím, datovým souborům a poplatkům za opakované použití dokumentů“, aby držitelům dat z veřejného sektoru usnadnila uplatňování směrnice v jejich každodenní praxi.

Komise provedla přezkum směrnice o informacích veřejného sektoru na základě veřejné konzultace, rozsáhlého hodnocení směrnice o informacích veřejného sektoru a posouzení dopadů. Výsledkem tohoto procesu je stávající směrniceo otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru, která byla přijata a zveřejněna dne 20. června 2019. 

Hlavní změny oproti směrnici o informacích veřejného sektoru se zaměřily na:

• omezení překážek vstupu na trh, zejména pro malé a střední podniky, omezením výjimek, které veřejným subjektům umožňují účtovat více než marginální náklady na šíření za opakované použití jejich údajů;
• zvýšení dostupnosti údajů zahrnutím nových typů veřejných údajů a údajů financovaných z veřejných prostředků do oblasti působnosti směrnice. To zahrnuje údaje v držení veřejných podniků v odvětví veřejných služeb a dopravy, jakož i údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků;
• minimalizace rizika nadměrné výhody „prvního tahu“, která zvýhodňuje velké společnosti a omezuje potenciální další uživatele dat tím, že vyžaduje transparentní postup pro uspořádání dat mezi veřejným a soukromým sektorem;
• posílení obchodních příležitostí podporou dynamického šíření údajů prostřednictvím rozhraní API.