Nařízení o evropské digitální identitě (EUDI)

Od digitální identifikace k digitální peněžence

Nové nařízení, kterým se zřizuje rámec pro evropskou digitální identitu, vychází znařízení zroku 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS). 

Podle nařízení eIDAS by členské státy EU mohly dobrovolně oznamovat vnitrostátní systémy elektronické identifikace, které jsou pak ostatní členské státy povinny uznat. Uznání oznámené elektronické identifikace se stalo povinným v roce 2018. Členské státy však neměly povinnost vypracovat vnitrostátní elektronickou identifikaci. Interoperability bylo dosaženo pouze zavedením nadstavby interoperability spojující různé identifikační systémy, která byla náchylná k technickým problémům. To vedlo k rozdílům mezi zeměmi a zabránilo rozšíření na soukromé digitální služby.

Nové nařízení řeší nedostatky systému eIDAS zlepšením účinnosti stávajícího rámce pro digitální identitu a rozšířením jeho přínosů na soukromý sektor. Členské státy budou mít mandát nabízet občanům a podnikům digitální peněženky, které mohou propojit jejich národní digitální identitu s důkazem dalších osobních atributů, jako jsou řidičské průkazy, diplomy a bankovní účty. Tyto peněženky mohou být vydány buď veřejnými orgány, nebo uznanými soukromými subjekty. Cílem je poskytnout Evropanům plnou kontrolu nad jejich údaji při přístupu k on-line službám a odstranit zbytečné sdílení údajů. Poskytovatelé služeb, kteří jsou ze zákona povinni jednoznačně identifikovat své zákazníky, budou povinni přijmout peněženku k autentizaci.

Peněženky digitální identity EU budou vycházet z vnitrostátních systémů, které již v některých členských státech existují. Nové nařízení stanoví, že digital identity budou i nadále poskytovat členské státy. Evropská peněženka digitální identity vychází z tohoto základu, rozšiřuje funkce a použitelnost vnitrostátních elektronických průkazů totožnosti a zajišťuje vzájemné uznávání vnitrostátních peněženek ostatními členskými státy. 

Bude rovněž podporovat harmonizovaný přístup k bezpečnosti, který usnadní široké přijetí digitálních identit v celé EU. Tento přístup bude základním kamenem nařízení a poskytne občanům i poskytovatelům on-line služeb společnou technickou architekturu, referenční rámec a normy. Tato harmonizace zajišťuje uznávání a přijímání řešení digitální identity v celé EU a podporuje důvěru a interoperabilitu.

Nařízení je vsouladu se stávajícími právními předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti a ukládá dodržování požadavků na kybernetickou bezpečnost, čímž posiluje důvěru v řešení v oblasti digitální identity. Kromě toho umožňuje vydávání elektronických potvrzení veřejnými subjekty, podporuje celoevropské uznávání pověřovacích listin v elektronické podobě a zároveň upřednostňuje ochranu údajů.

Kromě pouhé identifikace nařízení rozšíří oblast působnosti služeb vytvářejících důvěru tak, aby zahrnovala zaznamenávání elektronických dat v elektronické knize, správu elektronického podpisu na dálku a prostředků pro vytváření nebo prostředků pro vytváření elektronických pečetí na dálku.

Hlavní výhody peněženek digitální identity EU

Občané a podniky:

1. Uživatelská kontrola: Občané budou mít možnost zvolit si, které aspekty své identity a údajů budou sdílet se třetími stranami, a zajistit tak soukromí a kontrolu nad osobními údaji.
2. Široká použitelnost: Peněženky digitální identity EU budou k dispozici v celé EU pro přístup k veřejným a soukromým digitálním službám, čímž se usnadní a zefektivní on-line interakce.
3. Transparentnost a bezpečnost: digitální peněženky EU budou licencovány s otevřeným zdrojovým kódem, což zajistí transparentnost a bezpečnost. Uživatelé budou ujištěni, že s jejich údaji je nakládáno bezpečně, přičemž budou zavedena opatření, která zabrání zneužití nebo nezákonnému sledování.
4. Snadné použití: Peněženky budou nabízet uživatelsky přívětivé rozhraní, které jednotlivcům umožní snadno spravovat své digitální identity a přistupovat ke službám. Vytváření kvalifikovaných elektronických podpisů pro neprofesionální použití bude bezplatné, což zlepší přístupnost.
5. Hladký nástup na palubu: Občané budou moci k registraci peněženek využívat vnitrostátní systémy elektronické identifikace, což zajistí hladký přechod na správu digitální identity.

a) Vlády:

1. Lepší přístup k digitálním službám: Peněženky mohou zefektivnit proces ověřování totožnosti, což občanům usnadní přístup ke službám státní správy on-line a podpoří jejich využívání.
2. Posílit předcházení podvodům: Tím, že poskytuje bezpečné a ověřitelné prostředky k prokázání totožnosti, může pomoci omezit krádeže totožnosti a související podvody, pokud jde o služby státní správy.
3. Zlepšuje bezpečnost: Zvýší se celková bezpečnost údajů občanů a sníží se riziko jejich porušení.

b) Poskytovatelé digitálních služeb:

1. Zlepšit bezpečnost a soukromí: Peněženky mohou snížit riziko spojené s odpovědností za tradiční metody ověřování.
2. Snížení nákladů na autentizaci: Peněženky mohou snížit náklady spojené s procesy ověřování totožnosti tím, že je zjednoduší a automatizují.
3. Nespoléhejte se na konkurenční velké platformy: Poskytovatelé služeb se budou muset méně spoléhat na služby identifikace s nejasným využitím získaných uživatelských údajů.

c) Společnost:

1. Zvýšené online transakce: S jednodušším a bezpečnějším ověřováním mohou být lidé více ochotni zapojit se do online transakcí.
2. Nové obchodní příležitosti: Přijetí peněženek identity může podnítit inovace, což povede k novým službám a produktům.
3. Přerozdělení zdrojů: Zdroje, které byly dříve věnovány manuálním ověřovacím procesům, mohou být přesměrovány na produktivnější využití.
4. Hospodářský růst: Celkově může větší přijetí on-line transakcí, nové obchodní příležitosti a lepší přidělování zdrojů přispět k celkové hospodářské stabilitě a růstu.

Zavedení evropských peněženek digitální identity bude významným milníkem na cestě Evropy k digitalizaci. Tyto aspektyspolečně tvoří pevný rámec pro evropskou digitální identitu, který zajišťuje všeobecný přístup, důvěryhodnost, bezpečnost a interoperabilitu v celé Evropské unii.

Další kroky

V platnost vstoupilo nařízení (EU) 2024/1183, kterým se stanoví evropský rámec digitální identity. Rámec pověřuje členské státy, aby do 24 měsíců od přijetí prováděcích aktů poskytly občanům peněženky digitální identity EU, v nichž budou uvedeny technické specifikace a certifikace. Tyto akty, které mají být přijaty 6 až 12 měsíců po schválení nařízení, budou vycházet z požadavků a specifikací vypracovaných prosoubor nástrojů EU pro digitální identitu a zajistí jednotné provádění peněženek v celé Evropě.

Probíhají rozsáhlé pilotní projekty,jejichž cílem je otestovat technické specifikace a softwarové prototypy peněženky digitální identity EU v různých odvětvích ve více evropských zemích. Cílem těchto pilotních projektů je posoudit použitelnost peněženky ve scénářích, jako je přístup ke službám státní správy, otevření bankovních účtů a usnadnění bezpečných on-line plateb za účasti soukromých společností a veřejných orgánů ve všech členských státech, Norsku, na Islandu a na Ukrajině.