Politika EU na podporu digitální a ekologické transformace energetického systému

Normalizaci

Jsou zapotřebí normy, které pokryjí komunikační požadavky na řízení sítě, vyrovnávání a propojení s miliony nových obnovitelných zdrojů energie, jakož i komplexní interakce nového distribuovaného trhu s energií, který je rovněž obohacen o služby odezvy na straně poptávky.

Evropská komise již několik let pracuje na interoperabilitě řešení a normalizace. Hlavním referenčním bodem pro koordinaci inteligentních sítí na evropské úrovni je pracovní skupina pro inteligentní sítě (spolupředsedající GŘ CNECT a GŘ ENER), jejímž úkolem bylo poskytovat poradenství Evropské komisi ohledně politických a regulačních pokynů na evropské úrovni a koordinovat první kroky směrem k provádění inteligentních sítí v souladu s právními předpisy v oblasti energetiky a digitálních technologií. Vydala klíčové zprávy o normách, kybernetické bezpečnosti a flexibilnějších trzích.

S cílem podpořit a urychlit zavádění řešení inteligentních energetických sítí vydala Komise evropským normalizačním organizacím mandát M/441 pro inteligentní měřiče v roce 2009 a M/490 pro inteligentní sítě. Mandáty úspěšně dokončili odborníci z příslušných koordinačních skupin (SM-CG a SG-CG), kteří předložili řadu příslušných výstupů a norem. Tyto skupiny, a to i po jejich sloučení od ledna 2021 do Koordinační skupiny CEN-CENELEC-ETSI pro inteligentní sítě (CG-SG), nadále poskytují podklady pro vývoj a údržbu nových a stávajících příslušných norem. Získávají rovněž podněty od Evropské komise a poskytují vstupy k činnostem Evropské komise v oblasti normalizace a jsou i nadále aktivně zapojeny do práce pracovní skupiny pro inteligentní sítě. Výsledek této práce mimo jiné inspiruje Komisi k vypracování prováděcích aktů o údajích podle článku 24 směrnice o elektřině 339 (EU) 2019/944. První prováděcí nařízení (EU) 2023/1162 o pravidlech interoperability pro přístup k údajům o měření a spotřebě bylo přijato v červnu 2023 a v současné době probíhá práce na prováděcím aktu pro reakci na poptávku.

Pozoruhodným úspěchem je vytvoření společného jazyka interoperability známého Komisí ve spolupráci se zúčastněnými stranami jako odkaz na inteligentní spotřebiče (SAREF). Saref se stal standardem Evropského institutu pro telekomunikační normy (ETSI) a oneM2M – globální iniciativy pro standardizaci internetu věcí – v roce 2015 a od roku 2017 je implementován v komerčních bílých výrobcích předních evropských dodavatelů. Saref se později vyvinul do modulární ontologie s rozšířeními pro různé vertikály, včetně energie, což připravilo půdu pro vytvoření interoperabilního IoT ekosystému.

Obrázek 1: Směrem ke společnému jazyku pro flexibilitu na straně poptávky (zdroj: EEBUS)

Ontologie SAREF a její rozšíření SAREF4ENER a SAREF4Building jsou v současné době ve velkém měřítku testovány v rámci projektuInterConnectfinancovaného z programu Horizont 2020.

V obecném rámci internetu věcí a sítí 5G se Evropská komise zabývá všemi ostatními komunikačními aspekty a potřebami inteligentní energie a zahrnuje nezbytné podmínky pro rozvoj uvedených komunikačních oblastí, jakož i soulad s ostatními oblastmi, jako je automobilový průmysl, zdraví, inteligentní města atd.

Evropská strategie pro data

Evropská strategie prodata uznává význam údajů v moderní ekonomice, a to i v odvětví energetiky, kde noví aktéři přinášejí cenná data. Data jsou ve středu elektrické sítě. Je vyměňována mezi velkým množstvím různých softwarových systémů, které umožňují firmám správně plánovat, provozovat a udržovat svou síť s digitalizovaným modelem fyzického světa.

Strategie mimo jiné oznámila vytvoření společných evropských datových prostorů v několika strategických odvětvích, včetně energetiky. Komise podpoří zavádění prostoru pro údaje o energii prostřednictvím pracovního programu DIGITAL 2023–2024 tím, že zváží výsledky šesti již probíhajících projektů v oblasti energetických dat podporovaných z programu Horizont Evropa. Dosažení správné rovnováhy mezi obecnými pravidly a odvětvovými pravidly má zásadní význam pro úspěšné provádění. Účinné prováděníbalíčku opatření týkajících se čisté energiespolu s příslušnými opatřeními navrženými v rámci akčního plánu EU pro digitalizaci energetického systému připravuje půdu pro bezproblémový tok dat v rámci energetického odvětví i v jeho rámci i mimo něj, což vede ke společnémuevropskému datovému prostoru.

Na podporu rozvoje a sdílení údajů v souladu s hodnotami EU navrhla KomiseEvropský akt o datech,který vstoupil v platnost v lednu 2024. Očekává se, že nová pravidla vytvoří pro členské státy EU do roku 2028 dodatečný HDP ve výši 270 miliard EUR tím, že se budou zabývat právními, hospodářskými a technickými otázkami, které vedou k nedostatečnému využívání údajů.

Evropská strategie pro cloud a okraje

StrategieEU pro data zdůraznila strategický význam posílení konkurenceschopnosti evropského odvětví dodávek cloud-to-edge s cílem zajistit odolnost EU v této zásadní oblasti a učinit z EU jedno z nejdůležitějších datových center na světě. Evropská komise přijímá vyvážený přístup s akcemi shora dolů prostřednictvím významného projektu společného evropského zájmu o cloudové infrastruktuře a službách nové generace, který stimuluje průmyslové aliance, jako je Aliance pro průmyslová data, Edge a cloud, na podnikové úrovni, které se opírají o cílený výzkum a inovace zdola nahoru v rámci HORIZON EUROPE s cílem vybudovat pevný základ ekosystému cloud, Edge a IoT Computing.

Cílem významného projektu společného evropského zájmu a cloudových služeb příští generace je posílit digitální a technologickou suverenitu Evropy a vytvořit „multiprovider Cloud-Edge Continuum“, aniž by byl vázán na jediného poskytovatele.

Výzkum a inovace v oblasti umělé inteligence, cloudu, internetu věcí a edge computingu jsou podporovány v rámci klastru 4 programu Horizont Evropa. Cloud a edge computing mohou urychlit transformaci energetiky zlepšením účinnosti a automatizace energetických systémů. To umožňuje zpracovávat data blíže ke zdroji, čímž se snižuje množství energie použité k přenosu dat na dlouhé vzdálenosti. Tyto technologie mohou společně přispět ke zlepšení účinnosti energetického systému a učinit jej flexibilnějším, což je nezbytné pro přechod na obnovitelné zdroje energie.

Posílení kybernetické bezpečnosti

Rostoucí konektivita evropské energetické sítě představuje nové technické výzvy, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost. Jak se více zařízení připojí k energetickému systému, vytvářejí více potenciálních přístupových bodů pro kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu. Ústředním prvkem energetické infrastruktury pro naše ekonomiky je minimalizace zranitelnosti průmyslových řídicích systémů v elektrickém, vodním, ropném, plynárenském a datovém sektoru a zabránění jakémukoli narušení provozu. Pro řešení těchto kybernetických hrozeb, které neznají žádné hranice, je nezbytné mít zaveden stálý rámec operativní spolupráce a výměnu informací.

V zájmu náležité reakce na tyto výzvy vypracovali odborníci pracovní skupiny pro inteligentní sítě komplexní odvětvovou strategii, jak posílit provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací na úrovni odvětví energetiky (viz jejich příslušná zpráva zveřejněná v září 2019.pdf).

V posledním období se práce zaměřila na šetření a v souladu s tím poskytování poradenství Komisi, pokud jde o požadavky a postupy, které musí být zavedeny pro zajištění kybernetické bezpečnosti v energetické infrastruktuře. Jejich zjištění a doporučení byly podkladem pro vypracování prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci týkajících se těchto témat Komisí v souladu se směrnicí o elektřině a nařízením o elektřině (např. kodexem sítě pro odvětvová pravidla pro aspekty kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny) nebo směrnicí o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii (směrnice o bezpečnosti sítí a informací 2), která vstoupila v platnost dne 16. ledna 2023. Kromě již zahrnutých subjektů v odvětví energetiky v rámci NIS1 se nyní NIS2 vztahuje také na výrobce elektřiny, nominované subjekty na trhu s elektřinou, provozovatele dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, dálkové vytápění a chlazení, ústřední subjekty držení zásob ropy a vodík. Členské státy nyní mají povinnost provést směrnici do svého vnitrostátního práva do 17. října 2024.