Návrh Evropského rámce interoperability pro inteligentní města a obce (EIF4SCC)

Komise (GŘ DIGIT a GŘ CONNECT) jmenovala společnosti Deloitte a KU Leven, aby připravily „Návrh evropského rámce interoperability pro inteligentní města a obce“. Zatímco EIF pro elektronickou veřejnou správu funguje od roku 2010, je to poprvé, co byly koncepce a myšlenky, které zde byly vypracovány, přizpůsobeny místnímu kontextu.

Cílem EIF4SCC je poskytnout vedoucím představitelům místní správy EU definice, zásady, doporučení, praktické využití z měst a komunit z celé Evropy i mimo ni a společný model, který usnadní poskytování služeb veřejnosti napříč oblastmi, městy, regiony a hranicemi.

Zdroj: Evropská komise

Rámec byl vypracován tak, že vycházel z předchozích a probíhajících iniciativ, jako je hnutí Living- in.EU, Evropský rámec interoperability z roku 2017 (EIF), Minimální mechanismy interoperability (MIMs Plus) a výsledky iniciativ financovaných EU (např. digitální stavební bloky Nástroje pro propojení Evropy, tržiště inteligentních měst, Výzva pro inteligentní města, partnerství pro digitální transformaci v rámci městské agendy) a projekty financované EU (souhrnnost, Triangulum atd.), a nalezl jejich doplňkovost.

Proč města a obce potřebují interoperabilitu?

Cílem EIF4SCC je poskytnout obecný rámec interoperability všech typů a jak může přispět k rozvoji inteligentního města/společenství. To připraví půdu pro to, aby služby pro občany a podniky byly nabízeny nejen v jednom městě, ale také napříč městy, regiony a přeshraničně.

Evropský rámec interoperability pro inteligentní města a obce

EIF4SCC zahrnuje tři koncepce (interoperabilitu, inteligentní město nebo komunitu, EIF4SCC), pět zásad (na základě prohlášení Život-in.EU) a sedm prvků (sestávající z pěti složek interoperability, jedné průřezové vrstvy – integrované správy služeb a základní vrstvy správy interoperability).

Zdroj: Evropská komise

Složky interoperability

Návrh na zřízení EIF4SCC identifikoval pět aspektů interoperability, které jsou důležité v kontextu města a komunity. Ty se podobají „vrstvám“ interoperability v Evropském rámci interoperability z roku 2017 a doplňují kulturní interoperabilitu. Zpráva uvádí příklady měst v EU, které ilustrují jejich uplatňování v praxi.

• Technická interoperabilita se týká zahrnutí specifikací rozhraní, propojovacích služeb, služeb integrace dat, prezentace a výměny dat a zabezpečených komunikačních protokolů. Otevřené technické specifikace by měly být přizpůsobeny konkrétnímu kontextu, v němž budou použity. Například mechanismy minimální interoperability (MIMs Plus) a stavební bloky Nástroje pro propojení Evropy založené na společně dohodnutých otevřených normách a otevřených technických specifikacích zajišťují interoperabilitu dat, systémů a služeb mezi městy a dodavateli po celém světě a mohou být vodítkem pro ty, kteří pracují na interoperabilitě v ekosystému inteligentních měst.
• Sémantická interoperabilita znamená, že formát a význam vyměňovaných údajů a informací jsou během výměn mezi jednotlivci a organizacemi uchovávány a chápány. Sémantická interoperabilita zahrnuje jak sémantické, tak syntaktické aspekty. Sémantický aspekt odkazuje na význam prvků údajů a jejich vztah a zahrnuje datové modely, kontrolované slovníky a společné seznamy kódů pro popis výměny údajů. Syntaktickým aspektem se rozumí přesný formát informací, které mají být vyměňovány, pokud jde o gramatiku a formát.
• Organizační interoperabilita se týká způsobu, jakým organizace slaďují své procesy, povinnosti a očekávání s cílem dosáhnout společně dohodnutých cílů. Organizační interoperabilitou se rozumí dokumentování, integrace nebo sladění procesů a výměna příslušných informací. Aktivní zapojení uživatelské komunity do společného vytváření řešení je součástí organizační složky interoperability.
• Právní interoperabilita znamená zajištění toho, aby jednotlivci a organizace, ať už veřejné nebo neveřejné, působící v různých právních a regulačních rámcích, pravidlech, politikách a strategiích pro zadávání veřejných zakázek, mohli spolupracovat. Politiky, předpisy a právní předpisy by měly umožnit zřizování služeb v rámci měst a obcí a mezi nimi. Měla by existovat jasná dohoda o tom, jak řešit rozdíly v politikách, nařízeních a právních předpisech, včetně možnosti nových politik, nařízení a právních předpisů. Sdílení údajů je například silně ovlivněno právní interoperabilitou, neboť to vyžaduje vývoj a využívání datových licencí.
• Kulturní interoperabilitou se rozumí opatření přijatá jednotlivci a organizacemi s cílem zohlednit jejich sociální a kulturní rozdíly a případně i organizační kulturní rozdíly.
• Základní vrstva řízení interoperability je klíčem k holistickému přístupu k interoperabilitě. Týká se rozhodnutí o rámcích interoperability, institucionálních uspořádáních, organizačních strukturách, úlohách a povinnostech, politikách, dohodách a dalších aspektech zajištění a monitorování interoperability na místní, vnitrostátní a unijní úrovni. Za účelem zavedení těchto typů interoperability ve složitém prostředí města návrh obsahuje koncepční model integrované správy služeb, který mohou místní orgány přizpůsobit tak, aby vyhovovaly specifickým strukturám v rámci svých organizací.

Koncepční model integrované správy služeb v inteligentním městě nebo komunitě

Aby bylo zajištěno, že vedoucí představitelé místní správy EU budou moci EIF4SCC snadno uplatňovat ve svém městě nebo komunitě, byl vytvořen koncepční model pro integrovanou správu služeb. Tento koncepční model představuje podporu řízení potřebnou pro koordinaci činností.

Evropský rámec interoperability z roku 2017 odkazuje na veřejnou povahu služeb a uvádí, že poskytování evropských veřejných služeb často vyžaduje, aby orgány veřejné správy spolupracovaly na uspokojování potřeb koncových uživatelů a poskytovaly veřejné služby integrovaným způsobem. Vzhledem k tomu, že se však uznává úloha subjektů mimo veřejnou správu při poskytování služeb v souvislosti s inteligentním městem nebo komunitou, je pojem „ veřejnost“ odstraněn. Vzhledem k tomu, že značné množství dat a informací v kontextu inteligentních měst není v rukou orgánů veřejné správy, musí integrovaná správa služeb zaujmout širší pohled.

Integrovaná správa služeb odkazuje na správní kontext a zahrnuje všechny složky interoperability: kulturní, právní, organizační, sémantické a technické. Zajištění interoperability při vytváření kulturního kontextu, přípravě právních nástrojů, organizaci procesů spolupráce, výměně údajů a informací při poskytování služeb SSD je trvalým úkolem. Výsledkem integrované správy služeb je integrovaná cesta služeb a sdílené pracovní postupy.

Model obsahuje šest základních prvků:

1. Uživatelé služeb – obyvatelé, návštěvníci, podniky, organizace a administrátoři by měli hrát aktivní úlohu při společném vytváření služeb inteligentních měst a komunitních služeb. Uživatelé služeb mohou své vstupy poskytovat digitálně, což vede k lepším službám, které jim jsou nabízeny. Tato dynamika vyžaduje nepřetržitou výměnu údajů, která zaručuje bezpečnost a soukromí.
2. Integrované SCC služby – integrované SCC služby mohou být nabízeny veřejným sektorem nebo prostřednictvím spolupráce mezi veřejným a neveřejným sektorem. Příklady sahají od rozvoje služeb založených na cloud computingu a poskytujících uživatelsky přívětivé rozhraní pro uživatele služeb až po rozvoj místního digitálního partnerství. Digitální dvojice je digitální kopie města nebo komunity, která umožňuje vyzkoušet politická rozhodnutí v digitálním prostředí. Tyto služby mohou využívat stavební prvky, které jsou k dispozici pro opětovné použití. Příkladem takových stavebních prvků jsou řešení ISA² a stavební bloky Nástroje pro propojení Evropy (CEF), které nabízejí základní schopnosti a mohou být využity v jakémkoli evropském projektu s cílem usnadnit přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb. Mezi příklady základních prvků programu ISA² a Nástroje pro propojení Evropy patří základní slovníky, elektronický podpis a elektronická fakturace.
3. Poskytovatelé služeb – veřejní i soukromí – poskytují uživatelům služeb v rámci města nebo komunity různé služby. Ta sahají od registrace narození dítěte až po sběr odpadu a nakládání s pouličními světly. Interakce mezi poskytovateli služeb a uživateli služeb v kontextu inteligentních měst může probíhat v rámci společné rady SSD. Rada sdružuje tyto aktéry a může pomoci určit potřeby služeb, plánovat jejich provádění, provádět poskytování služeb a hodnotit výsledky.
4. Datové zdroje a služby – ve městě existuje mnoho zdrojů údajů, včetně administrativních údajů, vědeckých údajů, údajů získaných z crowdsourcingu a statistických údajů, údajů shromážděných prostřednictvím internetu věcí nebo dat shromážděných prostřednictvím environmentálních a městských senzorů nebo dat generovaných lidmi ve městě. Data lze klasifikovat jako otevřená, sdílená nebo uzavřená v závislosti na vlastnických aspektech, soukromí a bezpečnostních hlediscích. Údaje mohou být sdíleny mezi veřejnými a neveřejnými subjekty v inteligentním městě nebo komunitě s cílem zlepšit poskytování služeb. Služby mohou být rovněž otevřené, sdílené nebo uzavřené.  Otevřené a sdílené služby, které vyvinula Evropská komise a vnitrostátní, regionální a místní správní orgány, jsou k dispozici veřejným i neveřejným subjektům k opětovnému použití (například stavební bloky Nástroje pro propojení Evropy). Umožňují poskytovatelům služeb nabízet integrované služby nákladově efektivním a standardizovaným způsobem, což vede k větší účinnosti pro poskytovatele služeb a k možné větší uživatelské vstřícnosti pro uživatele služeb. Údaje a služby si vyměňují veřejné a soukromé subjekty prostřednictvím společné platformy pro inteligentní města nebo komunitu, známé také jako místní datová platforma. Všechny druhy dat dostupných a vytvořených ve městě mohou být nabízeny k opakovanému použití prostřednictvím datové platformy za zvláštních podmínek opakovaného použití. Uživatelé služeb rovněž hrají klíčovou úlohu v datové platformě tím, že generují data prostřednictvím své činnosti s městem a využíváním služeb nabízených poskytovateli služeb. Soukromí a bezpečnost údajů mají zásadní význam a datová platforma je může usnadňovat a kontrolovat.
5. Technologie – umožňuje shromažďování, uchovávání, sdílení, aktualizaci a uchovávání údajů a vytváří možnost vytvářet opakovaně použitelné služby. Umožňuje poskytovatelům služeb vytvářet služby a umožňuje uživatelům hrát aktivní úlohu při vytváření těchto služeb. Příklady technologií relevantních v kontextu standardních smluvních doložek jsou umělá inteligence, data velkého objemu, blockchain, cloud computing, vysoce výkonná výpočetní technika, digitální dvojice, datové platformy, internet věcí, mobilní aplikace atd.
6. Bezpečnost a soukromí – jsou při poskytování služeb prvořadým zájmem a veřejná správa i neveřejné subjekty musí zajistit, aby byl dodržován přístup „ochrana soukromí již od návrhu“ a „bezpečnost již od návrhu“. Služby by neměly být náchylné k útokům a musí být v souladu se smluvními a právními závazky týkajícími se ochrany údajů a soukromí.

Další kroky

Evropská komise vybízí místní orgány na regionální, městské a komunitní úrovni, aby přezkoumaly návrh Evropského rámce interoperability pro inteligentní města a obce (EIF4SCC) a doprovodnou zprávu o studii, která podrobně popisuje provedenou metodiku, přezkum literatury a proces zapojení zúčastněných stran. Návrh EIF4SCC bude projednán v rámci komunity Living-in.EU a prostřednictvím dalších fór s cílem přijmout jej jako oficiální dokument Komise na základě zpětné vazby uživatelů a zúčastněných stran.

Další informace naleznete na Twitteru @ConnectCitiesEU