cloud computingu

Nedílnou součástí cíle je postupný posun cloudových dat a služeb na hranu. Cloud computing potřebuje bezpečnou a udržitelnou digitální infrastrukturu, jakož i bezpečné ukládání a přenos dat. 

Globální objem dat roste velmi rychle. Zatímco k cloud computingu dnes většinou dochází ve velkých datových centrech, do roku 2025 se tento trend zvrátí: Očekává se, že 80 % všech dat bude zpracováno v chytrých zařízeních blíže k uživateli, známých jako edge computing. Dostupnost edge computingu i cloud computingu má v rámci výpočetního kontinua zásadní význam pro zajištění toho, aby byla data zpracovávána co nejefektivnějším způsobem. Energeticky účinné a důvěryhodné infrastruktury edge a cloud budou mít zásadní význam pro udržitelné využívání technologií edge a cloud computingu.

Tato široká ambice v oblasti cloud computingu a edge computingu je zakotvena ve dvou cílech digitální dekády EU. Do roku 2030:

• 75 % evropských podniků by mělo pro svou činnost používat špičkové cloudové technologie.
• V celé Evropě bude zavedeno 10 000 klimaticky neutrálních a vysoce bezpečných uzlů na okraji sítě. Poskytnou nezbytnou konektivitu a umožní rychlý přenos dat.

Nejnovější údaje Eurostatu ukazují, že v roce 2023 využívalo cloudové služby 45,2 % podniků (+4,2 procentního bodu od roku 2021), ale zjistily, že přijetí se výrazně liší podle velikosti: 77,6 % velkých podniků, 59 % středních podniků a 41,7 % malých podniků využívalo cloudové služby.

K dosažení těchto cílů potřebujeme širokou škálu opatření, která odrážejí složitost a strategický význam tohoto tématu. Komise proto spustila všechny nástroje, které má k dispozici a které vyplývají z evropské strategie pro data, digitální strategie, digitální dekády, průmyslové strategie a digitálních investičních programů.

Návrh aktu o rozvoji cloud computingu a umělé inteligence

V roce 2025 Komise navrhne akt o rozvoji cloud computingu a umělé inteligence s cílem alespoň ztrojnásobit kapacitu datových center v EU v příštích 5 až 7 letech a plně uspokojit potřeby podniků a orgánů veřejné správy v EU do roku 2035. Akt zefektivní zavádění datových center tím, že určí vhodná místa a zjednoduší povolovací postupy pro projekty splňující kritéria udržitelnosti a inovací. Současně bude řešit rostoucí poptávku po energii podporou energetické účinnosti, zaváděním inovativních technologií chlazení a řízení spotřeby a integrací datových center do širšího energetického systému.

V zájmu posílení digitální suverenity Evropy v odvětví cloud computingu bude akt fungovat souběžně s navrhovanou jednotnou celounijní politikou v oblasti cloud computingu pro orgány veřejné správy a zadávání veřejných zakázek. Tento kombinovaný přístup podpoří růst evropských poskytovatelů cloudových služeb a upřednostní využívání vysoce zabezpečené cloudové kapacity pro případy vysoce kritického použití.

Evropská strategie pro data

Opatření navrhovaná v datové strategii EU usnadní přechod na okraj a zároveň rozvíjejí interoperabilní cloudové a edgeové služby na podporu budování společných evropských datových prostorů. Uživatelé a poskytovatelé se musí při přechodu na cloud cítit bezpečně a těžit z vysoké úrovně hospodářské soutěže na trhu. K dosažení těchto cílů přispívají tato opatření: 

• Investovat do významného projektu společného evropského zájmu (IPCEI), který spojí energeticky účinné a důvěryhodné cloudové infrastruktury a související služby.
• Simpl, udržitelný a bezpečný middleware s otevřeným zdrojovým kódem, který umožní spojení cloud-to-edge federací a bude hlavním softwarem, který bude pohánět datové prostory jinak financované EU.
• EU plánuje sestavit soubor pravidel ve formě souboru pravidel EU pro cloud computing a pokynů pro zadávání veřejných zakázek na služby zpracování dat. Soubor pravidel poskytne jednotný evropský rámec s příslušnými závaznými a nezávaznými pravidly pro uživatele a poskytovatele cloudových služeb v Evropě. V zájmu zvýšení účinnosti a kvality zadávání veřejných zakázek na služby zpracování dat v Evropě navrhnou pokyny doporučení pro provádění konzistentních vnitrostátních politik doplněná komplexním souborem základních kritérií pro služby zpracování dat, která mají subjekty veřejného sektoru zohlednit během nabídkového řízení.
• V rámci aktu o kybernetické bezpečnosti pracuje Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost ENISA na evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro cloudové služby (EUCS). Režim poskytne podnikům, orgánům veřejné správy a občanům větší jistotu, že jejich údaje jsou bezpečné bez ohledu na to, kde jsou uloženy nebo zpracovány.
• Spravedlivý a konkurenceschopný trh cloud computingu jako součást aktu o datech: Tím, že se zabývá uzamčením dodavatelů, usiluje akt o datech o to, aby přechod mezi různými poskytovateli cloudových služeb byl rychlý, bezplatný a technologicky plynulý. Jeho cílem je rovněž posílit interoperabilitu a poskytnout záruky pro mezinárodní předávání údajů.
• Ochrana dat v cloudu:  Komise zprostředkovala platformu pro průmysl, aby mohl vypracovat dva kodexy chování pro ochranu údajů v cloudu. Více informací o zpracování osobních a neosobních údajů v cloudu lze nalézt v pokynech Komise ke smíšeným souborům údajů.
• Nařízení o volném pohybu neosobních údajů,které spolu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů zvyšuje právní jistotu uživatelů cloud computingu tím, že zajišťuje volný pohyb všech údajů v EU. 

Evropské mapování datových toků umožní posoudit objem a ekonomickou hodnotu datových toků do evropské digitální ekonomiky a přinese podnikům cenné poznatky. 

Digitální strategie

Cloud a edge computing budou patřit mezi digitální technologie, které přispívají k cílům udržitelnosti Zelené dohody pro Evropu tím, že podporují nová digitální řešení. Komise zároveň pracuje na posílení udržitelnosti cloud computingu a edge computingu, zejména prostřednictvím opatření zaměřených na účinné využívání zdrojů v datových centrech s cílem splnit cíl, že „do roku 2030 musí být datová centra klimaticky neutrální a vysoce energeticky účinná“. zahrnutí datových center do taxonomie EU pro udržitelné činnosti, nová ustanovení směrnice o energetické účinnosti, kritéria pro zelené veřejné zakázky nebo kodex chování pro energeticky účinná datová centra.   

Digitální dekáda

Kromě dvou cílů týkajících se zavádění cloud computingu podniky a zvýšení počtu uzlů na okraji sítě bude EU investovat do projektů pro více zemí. Významný projekt společného evropského zájmu v oblasti cloudových služeb nové generace a služeb edge computingu je součástí projektu pro více zemí týkajícího se společné evropské datové infrastruktury a služeb v rámci politického programu Digitální dekáda. Bude úzce spolupracovat s možným konsorciem evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro odvětvové společné evropské datové prostory. 

Investice do nových a průřezových cloudových technologií pomohou vybudovat příští generaci cloudových infrastruktur, včetně umožnění společných evropských datových prostorů. Nové cloudové služby budou muset reagovat na vysoké standardy, pokud jde o ochranu údajů, výkonnost, odolnost a energetickou účinnost. Služby a infrastruktury budou muset splňovat budoucí potřeby průmyslu a veřejného sektoru v oblasti digitalizace. EU do těchto oblastí konkrétně investuje prostřednictvím rozvoje cloud computingu a edge computingu, jakož i otevřených zdrojů v Evropě prostřednictvím programů financování EU Horizont Evropa, programu DIGITAL Evropa, Nástroje pro propojení Evropy (CEF). 

Viz také Investice do cloudu, Edge a internetu věcí 

Průmyslová strategie

Cílem Evropské aliance pro průmyslová data, edge a cloud je formovat novou generaci bezpečných, nízkouhlíkových a interoperabilních cloudových a edgeových služeb a infrastruktury. Prostřednictvím této platformy pro průmyslovou spolupráci spolupracují veřejné a soukromé subjekty mimo jiné na investičním plánu, jakož i na pravidlech pro zadávání veřejných zakázek v oblasti cloud computingu.