Pokud máte dotaz, který zde není zahrnut, můžete nás kontaktovat a my se vám pokusíme co nejrychleji ozvat.
Akt o digitálních službách
Akt o digitálníchslužbách je nový soubor celounijních pravidel pro digitální služby, které působí jako zprostředkovatelé pro spotřebitele a zboží, služby a obsah. V souvislosti s aktem o digitálních službách se digitálními službami rozumí zprostředkovatelské služby, jako jsou poskytovatelé hostingu, on-line tržiště a sítě sociálních médií.
Cílem aktu o digitálních službách je vybudovat bezpečnější a spravedlivější online svět. Zavede pravidla, která budou stejnou měrou chránit všechny uživatele v EU, a to jak v souvislosti s nezákonným zbožím, obsahem nebo službami, tak s ohledem na jejich základní práva.
Zajišťuje například:
- snadný způsob oznamování nezákonného obsahu, zboží nebo služeb;
- silnější ochrana osob, na něž se zaměřuje obtěžování a šikana na internetu;
- transparentnost v souvislosti s reklamou;
- zakazuje určité druhy cílené reklamy, například ty, které používají citlivé údaje nebo údaje nezletilých osob;
- snadno použitelné a bezplatné mechanismy pro podávání stížností v případě, že online platforma odstraní náš obsah;
- zjednodušené obchodní podmínky.
Akt o digitálníchslužbách je zveřejněn na internetových stránkách EUR-Lex. Můžete si ji přečíst v kterémkoli úředním jazyce EU.
Akt o digitálních službách nenahrazuje směrnici o elektronickém obchodu.
V zájmu dosažení větší harmonizace však akt o digitálních službách začleňuje stávající pravidla o výjimkách odpovědnosti obsažená ve směrnici o elektronickém obchodu, která zajišťují, aby zprostředkovatelské služby mohly i nadále prosperovat na jednotném trhu.
Cílem aktu o digitálních službách je doplnit pravidla obecného nařízení o ochraně osobních údajů, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň ochrany údajů.
Například v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro reklamní účely spadají poskytovatelé služeb platforem současně do působnosti aktu o digitálních službách a obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
Kromě podmínek GDPR pro jakékoli zpracování osobních údajů zakazuje akt o digitálních službách, aby se poskytovatelé on-line platforem zaměřili na reklamy využívající profilování uživatelů, které se opírají o zvláštní kategorie údajů uvedené v čl. 9 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, jako je sexuální orientace, etnická příslušnost nebo náboženské přesvědčení.
Kromě toho je jakékoli použití profilování k prezentaci cílené reklamy zakázáno, pokud si poskytovatelé jsou s přiměřenou jistotou vědomi toho, že uživatel je nezletilý.
V důsledku nekoordinovaného regulačního úsilí na vnitrostátní úrovni podléhají regulační otázky, na něž se vztahuje akt o digitálních službách, v různých členských státech více odlišným pravidlům, což způsobuje nejasnosti mezi podniky i občany. Cílem aktu o digitálních službách je zjednodušit právní předpisy stanovením jednotného souboru celounijních pravidel a vytvořením koordinačních a donucovacích sítí ve všech členských státech.
Akt o digitálních službách se vztahuje na on-line zprostředkovatele a platformy (například on-line tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a on-line cestovní a ubytovací platformy) s cílem stanovit novou normu pro odpovědnost on-line platforem, pokud jde o dezinformace, nezákonný obsah a další společenská rizika. Zahrnuje zastřešující zásady a pevné záruky svobody projevu a dalších základních práv.
Akt o digitálních trzích obsahuje pravidla, jimiž se řídí on-line platformy strážců. Jejím cílem je zajistit, aby se tyto platformy na internetu chovaly spravedlivě. Tato pravidla pomohou vytvořit rovné podmínky pro podporu inovací, růstu a konkurenceschopnosti, a to jak na jednotném evropském trhu, tak na celém světě.
Akt o digitálních službách se vztahuje na všechny on-line zprostředkovatele a platformy v EU, například na on-line tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a on-line platformy pro cestování a ubytování.
Malé podniky a mikropodniky jsou vyňaty z některých pravidel, která by pro ně mohla být zatěžující. Komise bude pečlivě sledovat účinky nového nařízení na malé a střední podniky.
Velmi velké online platformy a vyhledávače (VLOP a VLOSE) mají další povinnosti.
Velmi velké online platformy a vyhledávače jsou ty, jejichž průměrní uživatelé dosahují nebo překračují 10 % obyvatel EU. To odpovídá 45 milionům uživatelů a více.
Seznam určených VLOP a VLOSE, které Komise dosud určila, viz níže.
VLOPs:
- Alibaba AliExpress
- Amazon Store
- Apple AppStore Systémové požadavky
- Booking.com
- Mapy Google
- Google Play
- Google Nákupy
- PornHub
- Snapchat
- Stripchat
- TikTok
- Wikipedie
- X (dříve známý jako Twitter)
- Xvideos
- YouTube
- Zalando
VLOSES:
- Bing
- Vyhledávání Google
Velmi velké online platformy (VLOP) a vyhledávače (VLOSE) musí splnit řadu povinností, jako jsou:
- provádění posouzení rizik;
- zavedení opatření ke zmírnění rizika;
- poskytování snadno čitelných a mnohojazyčných verzí jejich podmínek;
- zavedení mechanismu reakce na krize;
- vytvoření veřejného úložiště pro reklamy používané na jejich službách.
Kromě toho musí tyto povinnosti splnit čtyři měsíce po svém jmenování. To znamená, že pro VLOP a VLOSE určené v dubnu 2023 se tyto povinnosti již vztahují.
Přečtěte si akt o digitálních službácha dozvíte se více o povinnostech
Akt o digitálníchslužbách byl navržen v prosinci 2020. Politické dohody bylo dosaženo v dubnu 2022 a vstoupila v platnost v listopadu 2022.
Do 17. února 2023 musely platformy a vyhledávače zveřejnit svá uživatelská čísla. Komise určila první velmi velké online platformy a vyhledávače dne 25. dubna 2023 a druhou šarži dne 20. prosince.
Platformy určené jako VLOP nebo VLOSE mají čtyři měsíce od určení, aby splnily pravidla aktu o digitálních službách, což zahrnuje zveřejnění posouzení rizik.
Všechny regulované podniky budou muset splnit požadavky aktu o digitálních službách do 17. února 2024. To je rovněž lhůta pro členské státy, aby zřídily koordinátory digitálních služeb.
Uživatelé
Akt o digitálníchslužbách zavádí řadu pravidel na ochranu našich základních práv online. Mezi tato práva patří svoboda myšlení, svoboda projevu, svoboda informací a svoboda přesvědčení bez manipulace.
Akt o digitálních službách zajišťuje:
- transparentnost rozhodnutí a příkazů k odstranění obsahu;
- veřejně dostupné zprávy o používání automatizovaného moderování obsahu a míře chybovosti;
- harmonizace reakcí na nezákonný obsah online.
- méně tmavých vzorů on-line;
- zákaz cílené reklamy využívající citlivé údaje nebo údaje o nezletilých osobách;
- větší transparentnost uživatelů, pokud jde o tok informací, jako jsou informace o parametrech doporučovacích systémů a přístupných podmínkách.
Přečtěte si více o tom, co EU dělá pro ochranu našich práv online
Temné vzory jsou způsob, jak navrhnout on-line platformy, aby oklamali uživatele, aby dělali věci, které by jinak neuvažovali, často, ale ne vždy zahrnující peníze.
Platformy mohounapříklad oklamat uživatele, aby sdíleli více informací, než by jinak souhlasili. Nebo mohou inzerovat levnější, ale nedostupný produkt a poté uživatele nasměrovat na podobné produkty, které stojí více. Mezi další příklady patří podvádění uživatelů, aby se přihlásili ke službám, skrytí nebo vytváření zavádějících tlačítek, což ztěžuje odhlášení odběru newsletterů a další.
Akt o digitálníchslužbách obsahuje povinnost, která se rovná zákazu používání tzv. temných vzorců na on-line platformách. Na základě této povinnosti budou muset online platformy navrhnout své služby tak, aby neoklamaly, nemanipulovaly ani jinak podstatně nezkreslovaly nebo neomezovaly schopnost uživatelů činit svobodná a informovaná rozhodnutí.
Akt o digitálních službách zavádí řadu povinností v boji proti šíření dezinformací.
Zaprvé vyžaduje, aby VLOP a VLOSE prováděly posouzení rizik u různých prvků svých služeb. Posouzení rizik by měla zahrnovat rizika vyplývající z jejich koncepce, fungování nebo používání, jako jsou koordinované dezinformační kampaně. Posouzení by mělo zvážit, jak jsou služby VLOP nebo vlose využívány k šíření nebo zesílení zavádějícího obsahu. Na základě posouzení rizik jsou online platformy povinny zavést opatření ke zmírnění rizika.
Za druhé, VLOP a VLOSE musí mít mechanismus reakce na krize. To by mělo zahrnovat opatření, která je třeba přijmout v případě, že je jejich platforma využívána k rychlému šíření dezinformací.
Za třetí, akt o digitálních službách vybízí platformy, aby podepsaly dobrovolný kodex postupů v oblasti dezinformací.
Akt o digitálních službách uznává úlohu, kterou může hrát cílená reklama při šíření dezinformací. Kromě pravidel, která omezují cílenou reklamu, akt o digitálních službách vyžaduje, aby zástupci VLOP a VLOSE udržovali veřejné úložiště reklam. Tyto repozitáře pomohou výzkumným pracovníkům studovat vznikající rizika, jako jsou dezinformační kampaně, které negativně ovlivňují veřejné zdraví, bezpečnost, občanský diskurs, politickou účast nebo rovnost.
Přečtěte si více o tom, co Komise dělá pro boj proti dezinformacím
Akt o digitálních službách vyžaduje, aby platformy měly snadno použitelné mechanismy označování nezákonného obsahu. Platformy by měly včas zpracovávat hlášení o nezákonném obsahu a poskytovat informace jak uživateli, který nezákonný obsah označuje, tak uživateli, který obsah zveřejnil na základě jejich rozhodnutí, jakož i dalším opatřením.
Ne. Nová pravidla stanoví celounijní rámec pro odhalování, označování a odstraňování nezákonného obsahu, jakož i nové povinnosti týkající se posuzování rizik pro velmi velké online platformy a vyhledávače s cílem určit, jak se nezákonný obsah šíří ve svých službách.
To,co představuje nezákonný obsah, je definováno v jiných právních předpisech buď na úrovni EU, nebo na vnitrostátní úrovni – například teroristický obsah, materiály týkající se pohlavního zneužívání dětí nebo nezákonné nenávistné verbální projevy jsou definovány na úrovni EU. Pokud je obsah nezákonný pouze v daném členském státě, měl by být zpravidla odstraněn pouze na území, kde je nezákonný.
DSAukládá platformám povinnost mít kontaktní místo pro uživatele, jako jsou e-mailové adresy, rychlé zprávy nebo chatboty. On-line platformy budou muset rovněž zajistit, aby kontakt byl rychlý a přímý a nemohl se spoléhat pouze na automatizované nástroje, což uživatelům usnadní oslovení platforem, pokud si přejí podat stížnost. Za druhé musí on-line platformy zajistit, aby stížnosti vyřizovali kvalifikovaní pracovníci a aby tato záležitost byla řešena včas a nediskriminačním způsobem. Online platformy musí rovněž jasně a konkrétně odůvodnit svá rozhodnutí o moderování. Zatřetí, pokud se uživatel rozhodne nechat rozhodnutí přezkoumat, musí být vyřízeno bezplatně prostřednictvím interního systému pro podávání stížností platformy.
V současné době je jediným způsobem, jak vyřešit spor mezi uživatelem a platformou, prostřednictvím soudu. Od 17. února 2024 budou po úplném uplatnění aktu o digitálních službách mít uživatelé nárok na mimosoudní řešení sporů. Náklady na to by měly být cenově dostupné a hrazeny platformou, kterou používají.
Pokud se online platformy rozhodnou odstranit určitý obsah, musí nyní poskytnout všem dotčeným uživatelům informace zvané „prohlášení o důvodech“, které podrobně popisují, proč byl tento obsah odstraněn nebo omezen.
VLOP musí rovněž zaslat tato odůvodnění bez jakýchkoli osobních údajů do kolektivní databáze nazývané Databázetransparentnosti DSA. Databáze transparentnosti aktu o digitálních službách umožňuje výzkumným pracovníkům nahlížet do nepředstavitelného množství rozhodnutí o moderování obsahu a studovat vývoj systémových rizik, na něž se akt o digitálních službách vztahuje.
Akt o digitálních službách činí reklamu transparentnější a zajišťuje, aby byla jasně označena a aby byly k dispozici informace o tom, kdo reklamu umísťuje a proč ji vidíte.
Zavádí rovněž úplný zákaz reklamy, která je cílená na základě chráněných údajů, jako je sexuální orientace, etnický původ nebo náboženství, a cílená reklama zaměřená na nezletilé osoby.
Ačkoli EU již má některá pravidla na ochranu dětí online, jako jsou pravidla uvedená vesměrnici o audiovizuálních mediálníchslužbách, akt o digitálních službách zavádí zvláštní povinnosti pro platformy.
Akt o digitálních službách mimo jiné vyžaduje, aby zprostředkovatelské služby, které jsou primárně řízeny nebo využívány nezletilými osobami, usilovaly o to, aby jejich podmínky byly pro nezletilé osoby snadno srozumitelné.
Online platformy využívané nezletilými osobami by navíc měly:
- navrhnout jejich rozhraní s nejvyšší úrovní ochrany soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob nebo se účastnit kodexů chování na ochranu nezletilých osob;
- zvážit osvědčené postupy a dostupné pokyny, jako je nová evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+);
- nepředstavovat reklamy nezletilým na základě profilování.
Velmi velké online platformy a vyhledávače (VLOP a VLOSE) musí vyvinout další úsilí na ochranu nezletilých osob.
To zahrnuje zajištění toho, aby jejich posouzení rizik zahrnovalo základní práva, mezi něž patří práva dítěte. Měli by posoudit, jak snadné je pro děti a dospívající pochopit, jak jejich služba funguje a možné vystavení obsahu, který by mohl narušit jejich fyzickou nebo duševní pohodu nebo morální vývoj.
Vynucování
Dohled nad pravidly bude sdílen mezi Komisí – primárně odpovědnou za VLOP a VLOSE – a členskými státy odpovědnými za jiné platformy a vyhledávače podle místa, kde jsou usazeny.
Komise bude mít stejné pravomoci dohledu jako podle stávajících antimonopolních pravidel, včetně vyšetřovacích pravomocí a schopnosti ukládat pokuty až do výše 6 % celosvětových příjmů.
Členské státy budou muset do 17. února 2024 určit příslušné orgány – nazývané koordinátory digitálních služeb – dohlížet na soulad služeb zřízených v jejich jurisdikci a účastnit se mechanismu spolupráce EU.
Koordinátordigitálních služeb (DSC) je orgán odpovědný za uplatňování a prosazování aktu o digitálních službách v každém členském státě. Členské státy je musí určit do 17. února 2023.
DSC budou společně s Komisí přispívat ke sledování prosazování aktu o digitálních službách. Budou mít pravomoc požadovat přístup k údajům VLOP/VLOSE, nařídit inspekce a ukládat pokuty v případě protiprávního jednání. Budou rovněž odpovídat za certifikaci „důvěryhodných oznamovatelů“ a mimosoudních orgánů pro řešení sporů.
Důvěryhodní oznamovatelé mají zvláštní odborné znalosti a kompetence pro účely odhalování, identifikace a oznamování nezákonného obsahu a jsou nezávislí na on-line platformách. Online platformy musí zajistit, aby oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli byla upřednostněna a aby byla zpracována včas.
Podle aktu o digitálních službách je důvěryhodný oznamovatel statusem uděleným koordinátorem digitálních služeb v členském státě, v němž má žadatel o důvěryhodný oznamovatel bydliště.
Aby byl žadatel úspěšný, musí:
- Mají zvláštní odborné znalosti a kompetence pro účely odhalování, identifikace a oznamování nezákonného obsahu;
- Být nezávislý na jakémkoli poskytovateli on-line platforem;
- Vykonávají svou činnost za účelem podávání oznámení o nezákonném obsahu pečlivě, přesně a objektivně.
Status „důvěryhodného oznamovatele“ udělí koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, za předpokladu, že žádající subjekt splňuje všechny podmínky stanovené v nařízení.
Koordinátoři digitálních služeb zahájí svou činnost nejpozději dne 17. února 2024. Doporučujeme, abyste před tímto datem sledovali vývoj v členském státě, v němž jste usazeni, abyste získali informace o podrobném postupu, který bude regulován na vnitrostátní úrovni.
Upozorňujeme, že o status „důvěryhodného oznamovatele“ v rámci aktu o digitálních službách mohou požádat pouze subjekty s provozovnou v EU.
Akt o digitálních službách stanoví vysoký standard nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů. Obsahuje výslovné požadavky na nezávislost při jmenování koordinátorů digitálních služeb v členských státech. Členské státy budou muset zajistit, aby jejich koordinátor digitálních služeb měl k plnění svých úkolů odpovídající finanční, technické a lidské zdroje.
Koordinátoři digitálních služeb by měli zůstat při rozhodování zcela nezávislí a nevyžadovat pokyny od svých vlád nebo jiných orgánů, zejména od on-line platforem.
Podle aktu o digitálních službách musí velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače posoudit rizika vyplývající z jejich služeb. To zahrnuje dezinformace nebo manipulaci s volbami, kybernetické násilí páchané na ženách nebo škody na nezletilých na internetu. Poté musí přijmout odpovídající opatření ke zmírnění rizik.
Mohou nastat případy, kdy existují pochybnosti o schopnosti velmi velké online platformy nebo vyhledávače řešit rizika pro společnost a riziko nesouladu s aktem o digitálních službách. V takových případech může Komise využít svých vyšetřovacích pravomocí.
Vyšetřovací pravomoci Komise zahrnují možnost zasílat žádosti o informace, pravomoc provádět pohovory nebo inspekce, jakož i pravomoci související s prosazováním, jako je ukládání dodatečných opatření, pokut nebo penále.
Tyto pravomoci lze využít pouze v odůvodněných případech zajištění souladu s aktem o digitálních službách a pouze v rozsahu nezbytném a přiměřeném. Všechna rozhodnutí Komise podléhají soudnímu opravnému prostředku před Soudním dvorem EU.
V případě krize může národní koordinátor digitálních služeb nebo Komise přijmout prozatímní opatření. Taková opatření by však měla být považována za krajní možnost. Komise považuje svobodu projevu a informací za klíčové pilíře našich demokracií. Žádná opatření proto nemohou jít nad rámec toho, co je nezbytné k zabránění vážným škodám, a měla by být časově omezena a po shromáždění celého souboru důkazů by se měla přestat uplatňovat.
Kromě toho článek 8 aktu o digitálních službách výslovně stanoví, že poskytovatelům online platforem je zakázáno ukládat poskytovatelům on-line platforem obecné povinnosti sledování.
Related content
Cílem aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích je vytvořit bezpečnější digitální prostor, v němž budou chráněna základní práva uživatelů, a vytvořit rovné podmínky pro podniky.