Máte-li dotaz, který zde není uveden, můžete nás kontaktovat a my se vám pokusíme co nejrychleji odpovědět.
Akt o digitálních službách
Akt o digitálních službách je nový soubor celounijních pravidel pro digitální služby, které působí jako zprostředkovatelé pro spotřebitele a zboží, služby a obsah. V souvislosti s aktem o digitálních službách se digitálními službami rozumí zprostředkovatelské služby, jako jsou poskytovatelé hostingu, on-line tržiště a sítě sociálních médií.
Cílem aktu o digitálních službách je vybudovat bezpečnější a spravedlivější online svět. Zavede pravidla, která budou stejnou měrou chránit všechny uživatele v EU, a to jak pokud jde o nezákonné zboží, obsah nebo služby, tak o jejich základní práva.
Zajišťuje například:
- snadný způsob oznamování nezákonného obsahu, zboží nebo služeb;
- silnější ochrana osob, na něž se zaměřuje obtěžování a šikana na internetu;
- transparentnost v oblasti reklamy;
- zákazy určitých druhů cílené reklamy, například reklamy využívající citlivé údaje nebo údaje nezletilých osob;
- snadno použitelné a bezplatné mechanismy pro podávání stížností v případě, že online platforma odstraní náš obsah;
- zjednodušené podmínky.
Zjistěte další způsoby, jak vás nařízení o digitálních službách chrání.
Akt o digitálních službách je zveřejněn na internetových stránkách EUR-Lex. Můžete si ji přečíst v kterémkoli úředním jazyce EU.
Nařízení o digitálních službách nenahrazuje směrnici o elektronickém obchodu.
Aby však bylo dosaženo větší harmonizace, začleňuje akt o digitálních službách stávající pravidla pro výjimku z odpovědnosti obsažená ve směrnici o elektronickém obchodu, která zajišťují, že zprostředkovatelské služby mohou i nadále prosperovat na jednotném trhu.
Cílem aktu o digitálních službách je doplnit pravidla obecného nařízení o ochraně osobních údajů s cílem zajistit nejvyšší úroveň ochrany údajů.
Například v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro reklamní účely spadají poskytovatelé služeb platforem současně do oblasti působnosti nařízení o digitálních službách a obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
Kromě podmínek obecného nařízení o ochraně osobních údajů pro jakékoli zpracování osobních údajů akt o digitálních službách zakazuje, aby poskytovatelé online platforem zaměřovali reklamy pomocí profilování uživatelů, které se opírá o zvláštní kategorie údajů uvedené v čl. 9 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, jako je sexuální orientace, etnický původ nebo náboženské přesvědčení.
Kromě toho je zakázáno jakékoli používání profilování k prezentaci cílené reklamy, pokud jsou si poskytovatelé s přiměřenou jistotou vědomi toho, že uživatel je nezletilý.
Vzhledem k nekoordinovanému regulačnímu úsilí na vnitrostátní úrovni podléhají regulační otázky, na něž se vztahuje akt o digitálních službách, v různých členských státech několika rozdílným pravidlům, což vede k nejasnostem mezi podniky i občany. Cílem aktu o digitálních službách je tyto právní předpisy zefektivnit vymezením jednotného souboru celounijních pravidel a zřízením koordinačních a donucovacích sítí ve všech členských státech.
Akt o digitálních službách se vztahuje na on-line zprostředkovatele a platformy (například on-line tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a on-line platformy pro cestování a ubytování) s cílem stanovit novou normu pro odpovědnost on-line platforem, pokud jde o dezinformace, nezákonný obsah a další společenská rizika. Zahrnuje zastřešující zásady a spolehlivé záruky svobody projevu a dalších základních práv.
Akt o digitálních trzích obsahuje pravidla, jimiž se řídí online platformy strážců. Jeho cílem je zajistit, aby se tyto platformy na internetu chovaly spravedlivě. Tato pravidla pomohou vytvořit rovné podmínky na podporu inovací, růstu a konkurenceschopnosti, a to jak na jednotném evropském trhu, tak v celosvětovém měřítku.
Akt o digitálních službách se vztahuje na všechny on-line zprostředkovatele a platformy v EU, například on-line tržiště, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, obchody s aplikacemi a on-line platformy pro cestování a ubytování.
Malé podniky a mikropodniky jsou osvobozeny od některých pravidel, která by pro ně mohla představovat větší zátěž. Komise bude pečlivě sledovat účinky nového nařízení na malé a střední podniky.
Velmi velké online platformy a vyhledávače (velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače) mají další povinnosti.
Velmi velké online platformy a vyhledávače jsou ty, jejichž průměrní uživatelé dosahují nebo přesahují 10 % obyvatelstva EU. To odpovídá 45 milionům uživatelů nebo více.
Podívejte se na úplný seznam platforem, které Evropská komise označila za velmi velkou online platformu nebo vyhledávač.
Velmi velké online platformy a internetové vyhledávače musí splňovat řadu povinností, jako jsou:
- provádění posouzení rizik;
- zavedení opatření ke zmírnění rizik;
- poskytování snadno čitelných a vícejazyčných verzí jejich podmínek;
- zavedení mechanismu reakce na krize;
- vytvoření veřejného úložiště pro reklamy používané na jejich službách.
Kromě toho musí tyto povinnosti splnit čtyři měsíce po svém určení. To znamená, že na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače určené v dubnu 2023 se tyto povinnosti již vztahují.
Akt o digitálních službách byl navržen v prosinci 2020. Politické dohody bylo dosaženo v dubnu 2022 a vstoupila v platnost v listopadu 2022.
Do 17. února 2023 byly platformy a vyhledávače povinny zveřejňovat svá uživatelská čísla.
Platformy určené jako velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače mají čtyři měsíce od svého určení na to, aby dodržovaly pravidla aktu o digitálních službách, což zahrnuje zveřejnění posouzení rizik.
Všechny regulované subjekty budou muset nařízení o digitálních službách splnit do 17. února 2024. Jedná se rovněž o lhůtu, v níž mají členské státy zřídit koordinátory digitálních služeb.
Uživatelé
Akt o digitálních službách zavádí řadu pravidel na ochranu našich základních práv online. Tato práva zahrnují svobodu myšlení, svobodu projevu, svobodu informací a svobodu přesvědčení bez manipulace.
Akt o digitálních službách zajišťuje:
- transparentnost rozhodnutí a příkazů k odstranění obsahu;
- veřejně dostupné zprávy o tom, jak se používá automatizované moderování obsahu a jeho chybovost;
- harmonizace reakcí na nezákonný obsah online.
- méně temných vzorců online;
- zákaz cílené reklamy využívající citlivé údaje nebo údaje nezletilých osob;
- větší transparentnost uživatelů, pokud jde o tok informací, jako jsou informace o parametrech doporučovacích systémů a přístupných podmínkách.
Přečtěte si více o tom, co EU dělá pro ochranu našich práv na internetu
Tmavé vzory jsou způsob, jak navrhovat online platformy, aby uživatele přiměly dělat věci, o kterých by jinak neuvažovali, často, ale ne vždy, zahrnující peníze.
Platformy mohou například uživatele přimět, aby sdíleli více informací, než by jinak souhlasili. Nebo mohou inzerovat levnější, ale nedostupný produkt a pak nasměrovat uživatele na podobné produkty, které stojí více. Mezi další příklady patří oklamání uživatelů, aby se přihlásili k odběru služeb, skrývání nebo vytváření zavádějících tlačítek, což ztěžuje odhlášení odběru zpravodajů a další.
Akt o digitálních službách obsahuje povinnost, která se rovná zákazu používání tzv. temných vzorců na online platformách. V rámci této povinnosti budou muset online platformy koncipovat své služby tak, aby neklamaly, nemanipulovaly ani jinak podstatně nenarušovaly nebo neomezovaly schopnost uživatelů činit svobodná a informovaná rozhodnutí.
Akt o digitálních službách zavádí řadu povinností v boji proti šíření dezinformací.
Zaprvé vyžaduje, aby velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače prováděly posouzení rizik různých prvků svých služeb. Posouzení rizik by měla zahrnovat rizika vyplývající z jejich koncepce, fungování nebo používání, jako jsou koordinované dezinformační kampaně. Posouzení by mělo zvážit, jak jsou služby velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů využívány k šíření nebo rozšiřování zavádějícího obsahu. Na základě posouzení rizik jsou online platformy povinny zavést opatření ke zmírnění rizik.
Za druhé, velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače musí mít mechanismus reakce na krize. To by mělo zahrnovat opatření, která je třeba přijmout, pokud je jejich platforma využívána k rychlému šíření dezinformací.
Zatřetí akt o digitálních službách vybízí platformy, aby se připojily k dobrovolnému kodexu zásad boje proti dezinformacím.
Akt o digitálních službách rovněž uznává úlohu, kterou může hrát cílená reklama při šíření dezinformací. Kromě pravidel omezujících cílenou reklamu vyžaduje akt o digitálních službách, aby velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače vedly veřejné úložiště reklamy. Tato úložiště pomohou výzkumným pracovníkům studovat nově vznikající rizika, jako jsou dezinformační kampaně, které negativně ovlivňují veřejné zdraví, bezpečnost, občanský diskurz, účast na politickém životě nebo rovnost.
Další informace o tom, jak Komise bojuje proti dezinformacím
Akt o digitálních službách vyžaduje, aby platformy měly snadno použitelné mechanismy označování nezákonného obsahu. Platformy by měly včas zpracovávat oznámení o nezákonném obsahu a poskytovat informace jak uživateli, který nezákonný obsah označil, tak uživateli, který obsah zveřejnil, o svém rozhodnutí a jakýchkoli dalších opatřeních.
Ne. Nová pravidla stanoví celounijní rámec pro odhalování, označování a odstraňování nezákonného obsahu, jakož i nové povinnosti týkající se posuzování rizik pro velmi velké online platformy a vyhledávače s cílem určit, jak se nezákonný obsah šíří v rámci jejich služby.
To, co představuje nezákonný obsah, je definováno v jiných právních předpisech buď na úrovni EU, nebo na vnitrostátní úrovni – například teroristický obsah, materiály pohlavního zneužívání dětí nebo nezákonné nenávistné projevy jsou definovány na úrovni EU. Pokud je obsah nezákonný pouze v daném členském státě, měl by být zpravidla odstraněn pouze na území, kde je nezákonný.
Akt o digitálních službách ukládá platformám povinnost mít kontaktní místo pro uživatele, jako jsou e-mailové adresy, rychlé zprávy nebo chatboti. Online platformy budou rovněž muset zajistit, aby byl kontakt rychlý a přímý a nemohl se spoléhat pouze na automatizované nástroje, což uživatelům usnadní oslovení platforem, pokud chtějí podat stížnost. Za druhé, on-line platformy musí zajistit, aby stížnosti vyřizovali kvalifikovaní pracovníci a aby byla záležitost vyřizována včas a nediskriminačním způsobem. Online platformy musí rovněž poskytnout jasné a konkrétní důvody pro svá rozhodnutí o moderování. Zatřetí, pokud se uživatel rozhodne nechat rozhodnutí přezkoumat, musí to být vyřízeno bezplatně prostřednictvím interního systému platformy pro vyřizování stížností.
V současné době je jediným způsobem, jak vyřešit spor mezi uživatelem a platformou, soud. Počínaje 17. únorem 2024 budou mít uživatelé po plném uplatňování aktu o digitálních službách nárok na mimosoudní řešení sporů. Náklady na to by měly být cenově dostupné a měly by být hrazeny platformou, kterou používají.
Pokud se online platformy rozhodnou určitý obsah odstranit, musí nyní všem dotčeným uživatelům poskytnout informace nazvané „uvedení důvodů“, v nichž podrobně uvedou, proč byl daný obsah odstraněn nebo omezen.
Velmi velké online platformy musí rovněž zasílat tato odůvodnění bez jakýchkoli osobních údajů do kolektivní databáze nazvanédatabáze transparentnosti aktu odigitálních službách. Databáze transparentnosti aktu o digitálních službách umožňuje výzkumným pracovníkům nahlížet do bezprecedentního množství rozhodnutí o moderování obsahu a studovat vývoj systémových rizik, na něž se akt o digitálních službách vztahuje.
Akt o digitálních službách činí reklamu transparentnější a zajišťuje, aby byla jasně označena a aby byly k dispozici informace o tom, kdo reklamu umisťuje a proč ji vidíte.
Zavádí také úplný zákaz reklamy, která je cílena pomocí chráněných údajů, jako je sexuální orientace, etnický původ nebo náboženství, a cílené reklamy zaměřené na nezletilé osoby.
Zatímco EU již má některá pravidla na ochranu dětí na internetu, jako jsou pravidla obsažená vesměrnici oaudiovizuálních mediálních službách, akt o digitálních službách zavádí zvláštní povinnosti pro platformy.
Kromě jiných povinností nařízení o digitálních službách vyžaduje, aby zprostředkovatelské služby, které jsou primárně řízeny nebo využívány nezletilými osobami, usilovaly o zajištění toho, aby jejich podmínky byly pro nezletilé osoby snadno srozumitelné.
Kromě toho by online platformy využívané nezletilými osobami měly:
- navrhovat své rozhraní s nejvyšší úrovní soukromí, ochrany a bezpečnosti nezletilých osob nebo se účastnit kodexů chování na ochranu nezletilých osob;
- zvážit osvědčené postupy a dostupné pokyny, jako je nová evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+);
- neprezentovat reklamy nezletilým na základě profilování.
Velmi velké online platformy a vyhledávače (velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače) musí vyvinout další úsilí na ochranu nezletilých osob.
To zahrnuje zajištění toho, aby jejich posouzení rizik zahrnovalo základní práva, mezi něž patří práva dítěte. Měly by posoudit, jak snadné je pro děti a dospívající pochopit, jak jejich služba funguje, a možné vystavení obsahu, který by mohl narušit jejich fyzickou nebo duševní pohodu nebo morální vývoj.
Prosazování
Dohled nad pravidly bude rozdělen mezi Komisi, která je primárně odpovědná za velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače, a členské státy, které jsou odpovědné za další platformy a vyhledávače podle toho, kde jsou usazeny.
Komise bude mít stejné pravomoci v oblasti dohledu, jaké má podle stávajících antimonopolních pravidel, včetně vyšetřovacích pravomocí a možnosti ukládat pokuty až do výše 6 % celosvětových příjmů.
Rozhodnutí o nesplnění povinnosti mohou vést k pokutám, které jsou určeny povahou, závažností, opakováním a délkou trvání porušení. Výše pokuty musí být přiměřená a v žádném případě nesmí překročit 6 % celkového ročního obratu poskytovatele.
Členské státy budou muset do 17. února 2024 určit příslušné orgány (dále jen „koordinátoři digitálních služeb“), které budou dohlížet na dodržování předpisů ze strany služeb zřízených v jejich jurisdikci a účastnit se mechanismu spolupráce EU.
Koordinátor digitálních služeb je orgán odpovědný za uplatňování a prosazování aktu o digitálních službách v každém členském státě. Členské státy byly požádány, aby do 17. února 2023 jmenovaly svého koordinátora digitálních služeb.
DSC budou společně s Komisí přispívat ke sledování prosazování aktu o digitálních službách. Budou mít pravomoc požadovat přístup k údajům velmi velkých online platforem / velmi velkých internetových vyhledávačů, nařizovat kontroly a ukládat pokuty v případě porušení předpisů. Budou rovněž odpovědné za certifikaci „důvěryhodných oznamovatelů“ a orgánů pro mimosoudní řešení sporů.
Důvěryhodní oznamovatelé mají zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, identifikace a oznamování nezákonného obsahu a jsou nezávislí na online platformách. Online platformy musí zajistit, aby oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli byla upřednostněna a včas zpracována.
Podle aktu o digitálních službách je důvěryhodný oznamovatel status udělený koordinátorem digitálních služeb v členském státě, v němž má žadatel o důvěryhodného oznamovatele bydliště.
Aby byl uchazeč úspěšný, musí:
- mají zvláštní odborné znalosti a způsobilost pro účely odhalování, identifikace a oznamování nezákonného obsahu;
- být nezávislí na jakémkoli poskytovateli online platforem;
- Provádět svou činnost za účelem podávání oznámení o nezákonném obsahu s náležitou péčí, přesně a objektivně.
Status „důvěryhodného oznamovatele“ udělí koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, za předpokladu, že žádající subjekt splňuje všechny podmínky stanovené v nařízení.
Koordinátoři digitálních služeb zahájí činnost nejpozději dne 17. února 2024. Doporučujeme vám sledovat vývoj v členském státě vašeho usazení před tímto datem, abyste získali informace o podrobném postupu, který bude regulován na vnitrostátní úrovni.
Upozorňujeme, že o status „důvěryhodného oznamovatele“ podle aktu o digitálních službách mohou požádat pouze subjekty s provozovnou v EU.
Akt o digitálních službách stanoví vysoký standard nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů. Zahrnuje výslovné požadavky na nezávislost při jmenování koordinátorů digitálních služeb v členských státech. Členské státy budou muset zajistit, aby jejich koordinátor digitálních služeb měl k plnění svých úkolů odpovídající finanční, technické a lidské zdroje.
Koordinátoři digitálních služeb by měli při svém rozhodování zůstat plně nezávislí a neměli by vyžadovat pokyny od svých vlád nebo jiných subjektů, zejména online platforem.
Podle aktu o digitálních službách musí velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače provést posouzení rizik vyplývajících z jejich služeb. Patří sem dezinformace nebo manipulace s volbami, kybernetické násilí páchané na ženách nebo poškozování nezletilých osob na internetu. Poté musí přijmout odpovídající opatření ke zmírnění rizik.
Mohou nastat situace, kdy existují pochybnosti o schopnosti velmi velké online platformy nebo vyhledávače řešit rizika pro společnost a riziko nedodržování aktu o digitálních službách. V takových případech může Komise využít svých vyšetřovacích pravomocí.
Vyšetřovací pravomoci Komise zahrnují možnost zasílat žádosti o informace, pravomoc provádět pohovory nebo inspekce, jakož i pravomoci související s prosazováním, jako je uložení dodatečných opatření, pokut nebo penále.
Tyto pravomoci lze použít pouze v odůvodněných případech zajištění souladu s aktem o digitálních službách a pouze v rozsahu, v jakém je to nezbytné a přiměřené. Všechna rozhodnutí Komise podléhají soudnímu přezkumu u Soudního dvora EU.
V případě krize může vnitrostátní koordinátor digitálních služeb nebo Komise přijmout prozatímní opatření. Tato opatření by však měla být považována za krajní řešení. Komise si cení svobody projevu a informací jako klíčových pilířů našich demokracií. Žádná opatření proto nemohou překračovat rámec toho, co je nezbytné k zabránění vážným škodám, a měla by být časově omezena a měla by přestat platit, jakmile bude shromážděna celá škála důkazů.
Kromě toho článek 8 aktu o digitálních službách výslovně stanoví, že je zakázáno ukládat poskytovatelům online platforem obecné povinnosti monitorování.
Related content
Cílem aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích je vytvořit bezpečnější digitální prostor, v němž jsou chráněna základní práva uživatelů, a vytvořit rovné podmínky pro podniky.