Koordinátoři digitálních služeb

Systémy digitálních služeb jsou v zásadě příslušné k dohledu nad dodržováním aktu o digitálních službách ze strany poskytovatelů zprostředkovatelských služeb usazených na jejich území a k jeho prosazování bez ohledu na počet uživatelů.

Zatímco Komise má výlučnou pravomoc dohlížet na to, aby velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače dodržovaly povinnosti zesílené hloubkové kontroly, které jim akt o digitálních službách ukládá za účelem řešení systémových rizik, a vymáhat a sledovat jejich dodržování, Komise a vnitrostátní orgány sdílejí pravomoc, pokud jde o všechny ostatní povinnosti uložené velmi velkým online platformám a velmi velkým internetovým vyhledávačům podle aktu o digitálních službách.

Členské státy mohou svěřit konkrétní úkoly jiným příslušným orgánům, avšak koordinátor digitálních služeb zůstává odpovědný za zajištění koordinace na vnitrostátní úrovni.

Koordinátoři digitálních služeb společně zajišťují řádné prosazování aktu o digitálních službách v celé EU. Spolupracují mezi sebou navzájem, s ostatními vnitrostátními orgány, se sborem a s Komisí.

DSC mají pravomoc požadovat přístup k údajům, nařizovat kontroly a ukládat pokuty poskytovatelům zprostředkovatelských služeb na svém území v případě porušení předpisů. Odpovídají rovněž za certifikaci „důvěryhodných oznamovatelů“, nezávislých organizací, které jsou odborníky na odhalování, identifikaci a odstraňování nezákonného obsahu, a orgánů pro mimosoudní řešení sporů.

Pokud jde o sledování povinností náležité péče velmi velkých online platforem a vyhledávačů, má Komise výlučnou pravomoc.

Kdy kontaktovat koordinátora digitálních služeb?

Stížnosti jednotlivců budou zásadním příspěvkem k účinnému prosazování aktu o digitálních službách. Pokud se při navigaci na platformě setkáte s porušením pravidel aktu o digitálních službách, máte za tímto účelem právo podat stížnost koordinátorovi digitálních služeb členského státu, v němž se nacházíte nebo v němž jste usazeni.

Důvěryhodní oznamovatelé

Koordinátoři digitálních služeb odpovídají za udělení statusu „důvěryhodných oznamovatelů“subjektům se sídlem v jejich členském státě. Důvěryhodní oznamovatelé jsou například organizace občanské společnosti se zvláštními odbornými znalostmi a kompetencemi v oblasti odhalování, identifikace a oznamování nezákonného obsahu. Měly by být nezávislé na online platformách. Online platformy musí zajistit, aby oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli byla upřednostněna a včas zpracována.

Orgány pro mimosoudní řešení sporů

Koordinátoři digitálních služeb jsou rovněž odpovědní za certifikaci subjektů pro mimosoudní řešení sporů. Chcete-li se odvolat proti rozhodnutí poskytovatele online platforem, mohou se uživatelé nyní rozhodnout, že se obrátí na mimosoudní řešení sporů, aniž by byla dotčena možnost zahájit v jakékoli fázi soudní řízení.

Několik členských států dosud úspěšně neurčilo a nepověřilo svá jednotná kontaktní místa a nachází se v různých fázích řízení o nesplnění povinnosti zahájených Evropskou komisí.

Zahájení řízení o nesplnění povinnosti

Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy několika členským státům z důvodu neplnění jejich povinností stanovených aktem o digitálních službách. Česko, Estonsko, Polsko, Portugalsko, Kypr, Slovensko, Belgie, Španělsko, Chorvatsko, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko a Bulharsko čelily takovým řízením především proto, že neurčily svůj určený bezpečnostní kód a/nebo jej plně nezmocnily. Mezi nimi Estonsko, Slovensko a Švédsko po obdržení výzvy a Nizozemsko po obdržení odůvodněného stanoviska vyřešily obavy Komise tím, že úspěšně určily a zmocnily svá jednotná kontaktní místa. Ačkoli řízení probíhá ve zbývajících devíti členských státech, několik z nich (Chorvatsko, Lucembursko a Belgie) nedávno přijalo prováděcí právní předpisy, které Komise odpovídajícím způsobem posoudí.

Odůvodněná stanoviska

Ve druhém kroku na cestě k nesplnění povinnosti vydala Evropská komise několika členským státům odůvodněná stanoviska z důvodu přetrvávajícího nedodržování předpisů (Česko, Kypr, Španělsko, Polsko, Portugalsko, Bulharsko a Belgie).  

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

V dalších krocích se Komise rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Česka, Kypru, Španělska, Polska a Portugalska. Toto postoupení vede k soudní fázi řízení o nesplnění povinnosti, kdy je Soudní dvůr Evropské unie požádán, aby rozhodl o souladu dotčených členských států s právem EU. Pokud SDEU zjistí porušení, je členský stát právně povinen je dodržovat. Pokud tak neučiní, může to vést k dalším opatřením podle článku 260 SFEU, včetně finančních sankcí. Tato postoupení podtrhují závažnost toho, že neurčily svá jednotná kontaktní místa a/nebo je nezmocnily, jakož i to, že v případě nedodržování aktu o digitálních službách neexistují stanovená sankční pravidla. Tato opatření jsou významná, protože zdůrazňují potřebu účinného a jednotného prosazování předpisů o digitálních službách v celé EU. 

Časová osa

• dubna 2024

  Výzvy (Česko, Kypr, Estonsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko)
• července 2024

  Výzvy (Belgie, Chorvatsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko)
• října 2024

  Odůvodněná stanoviska (Česko, Kypr, Portugalsko)

  Uzavření (Estonsko, Slovensko)
• prosince 2024

  Výzvy (Bulharsko)

  Odůvodněná stanoviska (Belgie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko)
• února 2025

  Uzavření (Švédsko)
• května 2025

  Předložení věci Soudnímu dvoru (Česko, Kypr, Polsko, Portugalsko, Španělsko)

  Odůvodněné stanovisko (Bulharsko)

  Uzavření (Nizozemsko) 

Další informace o řízeních o nesplnění povinnosti naleznete zde.

Výroční zprávy o činnosti