Veřejný dopravce
Potenciálními veřejnými dopravci pro provádění výstavby a údržby širokopásmové infrastruktury jsou především obce a kraje, jakož i místní společnosti a společné podniky. Pasivní síťovou infrastrukturu vlastní především veřejný sektor (např. obec).
Veřejní dopravci obvykle budují pasivní síťovou infrastrukturu prostřednictvím zapojení subdodavatelů. Zapojení veřejného sektoru do projektu zavádění širokopásmového připojení by mělo být v rané fázi koordinováno s příslušnými orgány, zejména pokud jde o právní předpisy Společenství v oblasti hospodářské a státní podpory.
Public DBO (Design Build Operate) Model je možným modelem pro navrhování partnerství veřejného a soukromého sektoru pro rozvoj širokopásmových projektů. Tento model zahrnuje řídící orgán působící bez zásahu soukromého sektoru, s výjimkou poskytovatele služeb. Všechny aspekty zavádění a provozu sítě jsou řízeny veřejným sektorem.
Soukromý dopravce
Soukromí dopravci mohou působit jako vlastník a/nebo provozovatel širokopásmových sítí, jakož i poskytovatelé služeb. Mohou se jednat o stávající telekomunikační společnosti, kabelové operátory, energetické společnosti v soukromém sektoru, které chtějí rozšířit své podnikání a/nebo své produktové portfolio nebo začínající podniky. V čistě soukromých projektech zavádění širokopásmového připojení přebírá plné ekonomické riziko soukromý investor (jedna nebo více společností). V závislosti na organizační a právní formě projektů společnosti se liší velikostí a typem, strategií financování a akceptací rizika ze strany investorů.
Je-li investice do výstavby a provozu sítě výhradně ze soukromých fondů, neexistuje povinnost otevřeného přístupu – pokud společnost nemá významnou tržní sílu na regulovaném trhu, a proto podléhá regulaci ex ante. Dopravce se však může rozhodnout otevřít svou pasivní a/nebo aktivní síťovou infrastrukturu třetím stranám (otevřený přístup), a tím generovat příjmy.
Prostřednictvím spolupráce mezi různými subjekty, jako jsou energetické sítě a telekomunikační poskytovatelé, lze využít synergií a ušetřit náklady. Například při výstavbě nové nebo využívání stávající síťové infrastruktury nebo společným navrhováním služeb nebo údržbou aktivních síťových komponent.
Model soukromého DBO je soukromý model zahrnující organizaci soukromého sektoru, která dostává určitou úroveň veřejného financování (často grant) na pomoc při zavádění nové sítě nabízející otevřený velkoobchodní přístup.
Přístup zdola nahoru
V oblastech, kde chybí investice soukromého sektoru do zavádění infrastruktury, jsou občané závislí na svém vlastním závazku, aby dosáhli rychlé modernizace širokopásmového připojení. Model zdola nahoru vychází z iniciativ občanů a místních nebo regionálních subjektů (společností, organizací), které chtějí podporovat a provádět zavádění širokopásmových sítí jako koncových uživatelů.
Zatímco projekty širokopásmového připojení v soukromém sektoru často posuzují proveditelnost pouze na základě obchodních aspektů, občanské iniciativy v projektech rozšiřování širokopásmového připojení mohou zohlednit jejich vlastní socioekonomické cíle a cíle, jako jsou:
- dlouhodobý investiční horizont bez očekávání krátkodobé návratnosti
- výběr technologií orientovaných na poptávku a budoucnost
- bezpečnostní aspekty
Potenciálními organizačními formami projektů vycházejících z modelů zdola nahoru jsou sdružení nebo spolupráce. Myšlenka přístupu zdola nahoru spočívá v tom, že uživatelé přijímají dlouhodobé závazky (finanční nebo jiné), které zajišťují úspěch projektu. Model má svou sílu především v tom, že je organizován lokálně a že existuje přímý vztah mezi vlastnictvím a poskytováním služeb jednotlivým uživatelům, a tím je zaručena dlouhodobá loajalita zákazníků.
Přečtěte si více o modelu NGA zdola nahoru. Model zdola nahoru nebo místní komunity zahrnuje skupinu koncových uživatelů, kteří se organizují do společně vlastněné a demokraticky kontrolované organizační skupiny schopné dohlížet na smlouvu na vybudování vlastní místní sítě.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)
V rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru sdílejí veřejní a soukromí dopravci riziko projektu na základě společného závazku. V tomto smyslu je partnerství veřejného a soukromého sektoru obecným pojmem spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Cílem je také poskytnout zdroje a/nebo odborné znalosti soukromého sektoru, a tím přidat soukromý příspěvek k nabídce infrastruktury a služeb veřejného sektoru.
Partnerství veřejného a soukromého sektoru se obvykle vyznačují jedním nebo více z následujících bodů:
- plnění veřejného úkolu (čistý úkol jako alternativa veřejných orgánů a služeb bez investiční povahy)
- účast alespoň jednoho soukromého a jednoho veřejného partnera
- dlouhodobá spolupráce
- smluvní formalizace partnerství
- zvýšení účinnosti (zejména ve formě snížení nákladů) prostřednictvím:
- sdílení rizik mezi partnery
- orientace na životní cyklus při poskytování služeb
- procesní orientace při poskytování služeb
- specifické přidělování zdrojů partnerů v závislosti na modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru
- doplňkové a operativní cíle partnerů
- rozdělení odpovědnosti a úkolů mezi partnery podle jejich potenciálu úspěchu
Termín PPP se obecně používá k popisu různých dohod o spolupráci od volných, neformálních a strategických partnerství až po smlouvy o poskytování služeb pro projekt, výstavbu, financování a provoz (tzv. smlouvy DBFO, Design-Build-Finance-Operate) a formální společné podniky. V podstatě existují tři základní modely:
- modely outsourcingu (nízký stupeň spolupráce a používané především k plnění dílčích úkolů);
- modely smluv (střední stupeň spolupráce a především pro řízení celkových projektů);
- modely strategické spolupráce (vysoká míra spolupráce mezi partnery a včetně sociálně-smluvní spolupráce pro plnění (pod) úkolů, především pro řízení celkových projektů.
Přečtěte si více o modelu Basic Joint Venture. Hlavním cílem PPP je zapojit soukromý sektor do poskytování veřejných služeb, přesunout úlohu veřejného sektoru z vlastníka a poskytovatele na kupujícího a strážce zájmů veřejnosti.
Přečtěte si pokyny k tématu „Jak využít partnerství veřejného a soukromého sektoru pro budování širokopásmových sítí ve venkovských oblastech?“
Nejnovější zprávy
Související obsah
Souvislosti
Sekce plánování širokopásmových sítí pomáhá obcím a dalším subjektům při plánování úspěšných projektů rozvoje širokopásmového připojení.
Viz také
Investiční úsilí na financování sítí veřejného a soukromého sektoru je vyvíjeno ve spolupráci mezi soukromými subjekty, které vlastní stávající infrastrukturu, a veřejnými orgány.
Základní role poskytovatele fyzické infrastruktury (PIP), poskytovatele sítě (NP) a poskytovatele služeb (SP) mohou zastávat různé subjekty.
Přístup k širokopásmové infrastruktuře je možný prostřednictvím různých síťových uzlů na úrovni infrastruktury a aplikací.
Klíčem k úspěšnému regionálnímu rozvoji širokopásmového připojení je politicky podporovaný plán na místní, regionální nebo celostátní úrovni, který kombinuje cíle se specifickými potřebami a zúčastněnými stranami.
Akční plán podrobně popisuje náklady, zúčastněné strany, činnosti, koordinaci a monitorování zapojené do provádění strategie pro širokopásmové připojení.
Výběr správného obchodního modelu závisí na úloze účastníků trhu v hodnotovém řetězci širokopásmového připojení.
Investiční modely představují zajímavé příležitosti pro zapojení veřejného orgánu, který se zabývá rozvojem regionálního širokopásmového připojení.
Hlavními nástroji financování projektů rozvoje vysokorychlostního širokopásmového připojení jsou vlastní zdroje, financování založené na příjmech, úvěry, kapitál a granty.
Státní podpora širokopásmového připojení může být nezbytná na některých místech, kde trh neposkytuje nezbytné investice do infrastruktury.
Širokopásmová síť se skládá z geografických částí. Topologie sítě popisuje, jak jsou jednotlivé části sítě propojeny. Nejrelevantnější topologie pro páteřní a oblastní sítě jsou topologie stromů, kruhové topologie a meshed topologies. Pro první míli dvě základní topologie: bod...
Abychom pochopili úlohu, kterou mohou orgány veřejné správy převzít, je užitečné sledovat různé vrstvy, které tvoří širokopásmovou síť, jakož i hlavní obchodní role.
Širokopásmové sítě vyžadují různé typy infrastruktury založené na různých logistických, ekonomických nebo demografických podmínkách. Použijte otázky, které vám pomohou vybrat.
Srovnání širokopásmových technologií představuje vlastnosti každého řešení a pomáhá při rozhodování o nejlepším řešení pro různé regiony.