Skip to main content
Shaping Europe’s digital future

Širokopásmové připojení: Investiční modely

Investiční modely představují zajímavé příležitosti pro zapojení veřejného orgánu, který se zabývá rozvojem regionálního širokopásmového připojení.

Nízkonákladová síť FTTH pro revitalizaci údolí Aller, Španělsko

fix-empty

Volba modelu je politickým rozhodnutím na základě kulturní a sociálně-ekonomické situace, úrovně ambicí veřejné moci a střednědobých a dlouhodobých cílů regionálního rozvoje. Je třeba učinit zásadní volbu, pokud jde o míru angažovanosti a úlohu veřejného orgánu ve vztahu k trhu, občanům a podnikům v regionu.

Lze identifikovat čtyři investiční modely:

  • Model přímých investic (známý také jako veřejně provozovaný model komunální sítě nebo veřejný DBO)
  • Koncesní model (také známý jako model nepřímých investic, model soukromě provozované obecní sítě nebo veřejný outsourcing);
  • Model podpory Společenství (známý také jako model komunitního širokopásmového připojení),
  • Model subvencí operátora (známý také jako mezera financování nebo soukromý DBO).

Model přímých investic: veřejně provozovaný model městské sítě (veřejný DBO)

V tomto modelu veřejný orgán staví širokopásmovou síť v obci, kraji nebo regionu (DBO označuje jako návrh, výstavbu a provoz). Nasazení je prováděno a přímo kontrolováno veřejným orgánem. Za tímto účelem nově založená společnost nebo specializovaná divize v rámci stávajícího nástroje nasadí síť přímo nebo prostřednictvím standardního zadávání zakázek na trh. Veřejný orgán zůstává ve vlastnictví sítě a provozuje provoz a údržbu. Síť je poté obecně zpřístupněna všem účastníkům trhu (síť s otevřeným přístupem). Veřejný orgán nebo účelová společnost potřebuje značnou angažovanost a nese veškerá finanční rizika operace, ale zároveň si zachovává plnou kontrolu nad návrhem a způsobem, jakým je síť využívána.

Koncesní model: model soukromě provozované komunální sítě

V tomto modelu si orgán veřejné moci obstarává výstavbu a provoz širokopásmové sítě v obci, kraji nebo regionu od soukromého subjektu (nazývaného také model veřejného outsourcingu nebo koncese), který obdrží koncesi na provozování sítě po dlouhou dobu, obvykle dvacet až třicet let.

Smluvně uzavřená soukromá firma obvykle vytváří otevřenou síť neutrální pro operátory, v jejímž rámci mohou konkurující poskytovatelé služeb poskytovat své služby všem koncovým uživatelům. Veřejný orgán zůstává vlastnictvím pasivní infrastruktury. Jako vlastník sítě má veřejný orgán velký vliv na proces navrhování a poskytování služeb.

Aby byly všem poskytovatelům služeb zaručeny spravedlivé a nediskriminační podmínky, mělo by být soukromým firmám, které budují a provozují síť, v ideálním případě zakázáno poskytovat vlastní služby. Není tomu však vždy, zejména kvůli nedostatku poskytovatelů sítí neutrálních pro provozovatele a nezávislých poskytovatelů služeb v některých členských státech, jakož i kvůli nízkému povědomí o této možnosti.

Smluvní podnik zavazuje investici a bere všechny výnosy, ale i obchodní rizika po celou dobu trvání smlouvy. Po skončení smlouvy zůstává síťová infrastruktura u orgánu veřejné moci, který pak může rozhodnout o prodloužení smlouvy, podpisu smlouvy s jinou společností, nebo dokonce zcela změnit její zapojení a přijmout model veřejné městské sítě.

Model podpory Společenství

V tomto modelu jsou investice do širokopásmového připojení prováděny jako soukromá iniciativa místních obyvatel (přístup zdola nahoru). Tyto projekty byly obecně velmi úspěšné, pokud jde o zvýšení míry využívání koncových uživatelů a vytváření finančně udržitelných případů. Míra hospodářské soutěže se liší mezi projekty využívajícími obchodní model otevřené sítě s dobrou úrovní hospodářské soutěže vůči ostatním, kteří působí jako vertikálně integrovaní operátoři nebo pořizují služby od jednoho operátora po dobu několika let.

Orgán veřejné moci může podpořit spolufinancování a udělování práva na cestu, regulaci a koordinaci s dalšími zaváděním infrastruktury a přístupem k veřejné infrastruktuře a místům přítomnosti s cílem zajistit spojení páteřního propojení. Veřejné orgány mohou rovněž pomoci vytvořit spravedlivé podmínky pro všechny provozovatele, kteří usilují o přístup k infrastruktuře.

Model subvencování hospodářských subjektů (gap-funding nebo soukromý DBO)

V tomto modelu není veřejný orgán přímo zapojen do projektů zavádění širokopásmového připojení v regionu, ale dotuje jednoho účastníka trhu na modernizaci vlastní infrastruktury. Stávající telekomunikační operátoři a velcí alternativní poskytovatelé obvykle vlastní pasivní infrastrukturu, aktivní zařízení a nabízejí služby koncovým uživatelům ve vertikálně integrovaném modelu.

Veřejný orgán financuje rozdíl mezi tím, co je komerčně životaschopné, a pokrytím, které má veřejný orgán dosáhnout. Financování je nabízeno jako grant jednomu nebo více soukromým subjektům.

Výhody tohoto modelu spočívají v poměrně jednoduchých smluvních ujednáních, potenciálu relativně rychlého zavádění a kompenzaci rizik pro příjemce grantu/provozovatele. Veřejné orgány však nebudou dostávat finanční odměny, ale budou muset čelit vyšší žádosti o financování pro každou novou zaváděcí fázi, což povede k vyšším investicím, než bylo zamýšleno.

Výběr modelu

Otázky, na které bude muset orgán veřejné moci odpovědět před volbou investičního modelu, jsou:

  • Jak můžeme vytvořit motor, který zajistí budoucí investice do infrastruktury nad rámec okamžitého projektu a dostupného financování?
  • Je přínosné udržet si kontrolu nad pasivní infrastrukturou a její vlastnictví a definovat priority zavádění?
  • Bylo by lepší udržet si vlastnictví infrastruktury, ale nechat operátora definovat a provést zavádění?
  • Jaké výhody a nevýhody zapojit vertikálně integrované operátory (současní a další) k modernizaci nebo rozšíření sítě?
  • Vidíme také prostor pro podporu místních občanských iniciativ zdola nahoru?
  • S ohledem na sociálně-ekonomické podmínky v praxi, jaká úroveň hospodářské soutěže je nezbytná k usnadnění pronikání vysoce kvalitních a cenově dostupných služeb?

Další podrobnosti naleznete v příručce pro investice do širokopásmového připojení.

Nejnovější zprávy

TISKOVÁ ZPRÁVA |
Komise představuje nové iniciativy pro digitální infrastrukturu zítřka

Komise předložila soubor možných opatření na podporu inovací, bezpečnosti a odolnosti digitálních infrastruktur. Budoucí konkurenceschopnost evropského hospodářství závisí na těchto pokročilých infrastrukturách a službách digitálních sítí, neboť rychlá, bezpečná a rozšířená konektivita má zásadní význam pro zavádění technologií, které nás přivedou do světa zítřka: telemedicína, automatizované řízení, prediktivní údržba budov nebo přesné zemědělství.

TISKOVÁ ZPRÁVA |
Komise vítá nová opatření na podporu zavádění gigabitových sítí

Komise vítá politickou dohodu dosaženou mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně aktu o gigabitové infrastruktuře, kterou Komise navrhla dne 23. února 2023. K dohodě dochází současně s přijetím doporučení o podpoře regulace gigabitového připojení (doporučení o gigabitové síti).

Související obsah

Souvislosti

Plánování projektu širokopásmového připojení

Sekce plánování širokopásmových sítí pomáhá obcím a dalším subjektům při plánování úspěšných projektů rozvoje širokopásmového připojení.

Viz také

Širokopásmové připojení: Definice plánu

Klíčem k úspěšnému regionálnímu rozvoji širokopásmového připojení je politicky podporovaný plán na místní, regionální nebo celostátní úrovni, který kombinuje cíle se specifickými potřebami a zúčastněnými stranami.

Širokopásmové připojení: Akční plán

Akční plán podrobně popisuje náklady, zúčastněné strany, činnosti, koordinaci a monitorování zapojené do provádění strategie pro širokopásmové připojení.

Širokopásmové připojení: Síť a topologie

Širokopásmová síť se skládá z geografických částí. Topologie sítě popisuje, jak jsou jednotlivé části sítě propojeny. Nejrelevantnější topologie pro páteřní a oblastní sítě jsou topologie stromů, kruhové topologie a meshed topologies. Pro první míli dvě základní topologie: bod...