Evropská politika v oblasti internetu věcí

Internet věcí (IoT) nám umožňuje sloučit fyzický a virtuální svět. Nabízí inovativní řešení a umožňuje nám vytvářet inteligentní prostředí. Technologie internetu věcí jsou v popředí digitální transformace světového hospodářství spolu s uplatňováním distribuované a umělé inteligence (UI). Data shromážděná ze senzorů IoT mohou být monitorována a předávána zpět do centrálního systému, aby bylo možné spustit akci, získat přehled nebo reagovat na jiný připojený objekt vzdálený stovky kilometrů.

Evropský IoT a Edge Computing

Zavádění technologií IoT optimalizuje způsob, jakým žijeme naše životy. Počet instalovaných zařízení připojených k internetu věcí se má zvýšit z přibližně 40 miliard v roce 2023 na 49 miliard do roku 2026, což představuje složený roční růst ve výši 7 % (International Data Corporation). Je také pozoruhodné, že tři čtvrtiny evropských organizací využívají cloud, zatímco přibližně stejný podíl plánuje investovat do internetu věcí.

To vede k exponenciálnímu růstu dat, která jsou zpracovávána na okraji sítě.

To znamená, že můžeme snížit náklady na přenos a skladování a spotřebu energie při zpracování dat.

Můžeme také použít strojové učení a umělou inteligenci k bezpečné identifikaci datových vzorců, které ovlivňují fyzické procesy nebo podniky. Evropská komise přijala soubor podpůrných politických opatření s cílem urychlit zavádění internetu věcí nové generace a edge computingu a uvolnit jejich plný potenciál v Evropě ve prospěch občanů a podniků EU.

Spolu s edge computingem přinese budoucí internet věcí revoluci ve způsobu organizace a monitorování výroby a procesů napříč strategickými hodnotovými řetězci a přinese ekologickou a digitální transformaci do evropského průmyslu.

Web 4.0 a průmyslové virtuální světy

Složitost zpracování dat na okraji je charakterizována inflací dat, rozmanitostí datových typů a souběžností úkolů.

Vývoj směrem k Webu 4.0 a novému virtuálnímu světu zdůrazňuje roli nově vznikajících síťových funkcí. Jedná se o přechod od internetu věcí k internetu digitálních dvojčat, od cloudu a centrálního výpočetního systému k prostorovému výpočetnímu systému. Využívá pokroků v technologiích uživatelského rozhraní, jako je rozšířená realita, a podněcuje automatizaci a robotiku k vizi průmyslového metaverza.

Mezi zjištěními nedávného konzultačního setkání bylo uvedeno, že průmyslové metaverzum je vyspělejší než metaverzum poháněné spotřebiteli. Zúčastněné strany vyjádřily své názory na význam distribuovaných zpravodajských a kolaborativních průmyslových systémů v rámci kontinua IoT-Edge jako součásti širších výzev kontinua cloud-Edge. Vzhledem k tomu, že se jedná o nově vznikající oblast, je třeba dále pracovat na prozkoumání příležitostí a výzev pro evropské zúčastněné strany.

Výzkumné, vývojové a inovační programy související s internetem věcí

Prostřednictvím výzvy programu Horizont Evropa nazvané „Světové špičkové datové a výpočetní technologie“ financuje Komise projekty internetu věcí a další činnosti v rámci klastru 4 „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ Cíl 3:Od cloudu k okraji internetu věcí

Zejména prostřednictvím výzev v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2021–2022 investovala EU do tohoto klastru pouze přibližně 100 milionů EUR, a to do výzkumných a inovačních projektů meta operačních systémů a programovacích nástrojů pro decentralizované zpravodajství a hejna.

Tyto projekty jsou založeny na zachování většiny zpracování dat na okraji a dokonce i na úrovni zařízení, spíše než v cloudu. Budou prováděny v období 2022–2025. Tyto investice do nově vznikajících technologií vycházejí z úspěchů souvisejících projektů programu Horizont 2020 ve výši přibližně 150 milionů EUR, z nichž některé probíhaly do roku 2023. Tyto předchůdce se zaměřily na budování platforem a rozsáhlé pilotní projekty, ale obecně také přispívají k ekologické a digitální transformaci Evropy. Kromě toho EU rovněž podporuje průřezové aspekty, jako je budování ekosystémů, kybernetická bezpečnost, interoperabilita platforem, integrace technologií a normalizace.

Výzvy v rámci pracovního programu na období 2023–2024 se zaměřují na výzkum a inovace v oblasti kognitivní výpočetní kontinuity, jakož i na pilotní testování vznikajících platforem inteligentního internetu věcí a decentralizované inteligence. Tyto projekty budou demonstrovat využívání internetu věcí a hraničních technologií v různých odvětvích a podpoří průmyslovou spolupráci prostřednictvím otevřených platforem a norem, a tím dosáhnou vedoucího postavení Evropy v celém hraničním ekosystému.

IoT podle odvětví

Politika Evropské komise v oblasti internetu věcí zahrnuje řadu vertikálních odvětví a podporuje využívání nových technologií k podpoře digitální a ekologické transformace našeho hospodářství a společnosti.

Z aplikačního hlediska jsou internet věcí a digitální technologie klíčovými faktory umožňujícími digitální transformaci v různých odvětvích. Za účelem dosažení této digitalizace pracuje Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CONNECT) ve spolupráci s příslušnými generálními ředitelstvími pro politiku na podpoře digitálních projektů v klastru 5 programu Horizont Evropa „Klima, energetika a mobilita“ a klastru 6 „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“.

Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE) a GŘ CONNECT rozvíjejí synergie mezievropskou strategií pro data astrategií pro udržitelnou a inteligentní mobilitu se zvláštním zaměřením na zaváděníspolečného evropského datového prostoru pro mobilitu. Obě generální ředitelství spojila své síly s Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace (GŘ RTD) a Generálním ředitelstvím pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a inovace (GŘ GROW) s cílem rozvíjet téma propojené a automatizované mobility prostřednictvím řady doplňkových politik a prostřednictvím akcí v oblasti výzkumu a vývoje.

Generální ředitelství pro energetiku (GŘ ENER) a GŘ CONNECT připravují opatření v návaznosti na akční plán pro digitalizaci energetiky s cílem urychlit digitální a udržitelnou transformaci energetického systému EU. Tato práce je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, plánem REPowerEU a politickým programem Digitální dekáda do roku 2030. Dotýká se rovněž posílení výměny a využívání údajů v odvětví energetiky s cílem vytvořit společný evropský datový prostor v oblasti energetiky.

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI) spolupracuje s GŘ CONNECT na vytvoření společného evropského zemědělského datového prostoru s cílem zajistit digitální transformaci evropského zemědělského průmyslu. Stávající opatření jsou spolufinancována prostřednictvím programu Horizont Evropa. Zavádění příslušných datových prostorů má být v roce 2024 podporováno v rámci programu Digitální Evropa, a to na základě činností členských států EU.

Díky vynikající, účinné a úzké spolupráci mezi různými generálními ředitelstvími Komise jde EU příkladem v oblastech, jako jsou právní předpisy, normalizace a interoperabilita, kybernetická bezpečnost, udržitelné IKT, jakož i podpora výzkumu, inovací a zavádění. Spolupracuje s příslušnými zúčastněnými stranami z veřejného i soukromého sektoru a občanské společnosti v těchto oblastech.